Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být
Americká krása nebo
Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje
Jan Hřebejk.
Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film
Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější
Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval:
Nataša Burger,
Jiří Macháček a také
Aňa Geislerová a
Roman Luknár. Ti budou stejně jako v
Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají
Táňa Vilhelmová a
Ivan Trojan.
(oficiální text distributora)
V kinech
od:
Shadwell
Medvídek ctí poslání Hřebejka coby režiséra lidu. Projevuje se to scénářem, který je zkomolený z bulváru (nevěry, lhaní, rozepře), z převodu skandálů celebrit do filmu (Vilhelmová, Geislerová) a z podivné nedějovosti – film nemá začátek, staví výhradně na postavách, a přibližuje se tím sitcomu spíše než tragikomedii. Tím pádem (díky neexistenci souvislého příběhu) dostáváme řadu informací o postavách skrz různé pomocné techniky, ne skrz jednání těchto postav. Což by nevadilo, ale je to přece jen, podobně jako voiceover, berle invalidů. ____ Zajímavé je, že zatímco v romantických filmech hlavní hrdinové v první půli živoří a v druhé nacházejí štěstí a lásku (přičemž u vedlejších postav je tomu obráceně – na to tom je ten koncept založen), tak v Medvídkovi je obdobný up / down koncept rovněž, ale je naražený na emancipační kopyto. To jest, muži s postupem děje směřují do sraček, zatímco ženy podnikají, osamostatňují se a přeorientovávají se na vibrátory. ____ A ano, dlužno přiznat k dobru Hřebejka, místy můžeme hovořit o parametrech woody-allenovských.(21.10.2008)
Dudek
Vzhledem k mému hodnocení se může zdát, že jsem s Medvídkem velmi nespokojený, ale opak je pravdou. Tenhle film totiž Hřebejk zvládnul velmi dobře, i když nejspíše bude stejně jako všechny ostatní pouze na jedno zhlédnutí. Civilní herecké výkony, příběh obyčejné rodiny, poctivá "home video" režie. Všechno to působí obyčejným - v dobrém slova smyslu - dojmem. Přesto je však třeba brát v potaz, že Medvídek není v žádném případě snímkem, který by se dokázal do diváka zakousnout. Je stejný jako předchozí Hřebejkova díla. Plyne volně, pomalu, ale líbivě, nenudí, přesto však velmi rychle vyprchá a nezanechává žádný dojem, ba dokonce ani pěknou vzpomínku na jedinou scénu. Což považuji za velký zápor.(10.10.2008)
Matty
Alergik na psy a kočky, flegmatický umělec, ještě flegmatičtější zazobanec, neplodná žena, žena, která nerada uklízí, žena trpící sociální fobií - lehce načrtnuté postavy bez jasných životních cílů, postojů a motivací, si naše sympatie usilují získat výhradně přes vynikající herecké výkony. Herci jsou to známí, pro svou účast v každém významnějším české filmu pomalu již okoukaní, nicméně film od filmu lepší. Pod hustým vousem schovaný Macháček předvádí zatím nejcivilnější výkon své kariéry. Dle rozhovorů, které jsem viděl a slyšel soudím, že i v reálu podobným způsobem balancuje mezi komickým a vážným. Chytrým tahem bylo rovněž obsazení jeho skutečné dcery – dojem věrohodnosti dotažen k dokonalosti. Jedna z mála postav se jménem odlišným od jména své herecké představitelky, je zároveň postavou duševně nejvyhrocenější. Této s vervou zahrané chorobné povalečce, Vandě v podání Táni Vilhelmové, v pozitivním slova smyslu konkuruje Anna Geislerová, přeladěna do utišenější polohy než v předchozí Krásce. K nejlepším patří scény vzájemné konfrontace libovolného ze tří manželských párů, případně nezávazné „kecání“ kamarádů/kamarádek, v jehož průběhu několikrát vyplynou na povrch netušené skutečnosti. Krásný je například dialog dvou filmových i reálných kamarádek, Vilhelmové a Geislerové, o jejich „špecích“ – je přirozený, je nenucený a je radost se na něj dívat. Dojem z podobných momentů kazí nejasnost scénáristova záměru a občasná křeč (rušivě působí i takový detail jako anglický ekvivalent pro výraz „opičárny“). Film pořádně neví, kam chce jít, jak tam jít a pro koho tam být. Tentokrát ani obratná Hřebejkova režie nedokáže vyvážit či zcela zastřít příběhovou zmatenost a těkání mezi několika žánry. Pouhých pár desítek minut po doběhnutí závěrečných titulků mi v paměti zůstala jenom matná vzpomínka. Vzpomínka na malé, bezbranné stvoření. Vzpomínka na medvídka, který navzdory chvástavým řečem nedokázal vytasit drápy a zarýt se pod kůži. Je to zase jenom to staré dobré, nic neřešící hlazení po srsti, méně vydařené paradoxně právě kvůli občasné, nekomplexní a účinkem se míjející, snaze změnit směr. 60% Zajímavé komentáře: imf, Radko, Lennnnna, bullshitski, ScarPoul, Heraldika, JohnFarst, winstonik(17.7.2008)
Jara.Cimrman.jr
"Tak tobě na mně vadí všecko. To ale nebyl ten důvod, proč jsi mě sbalila. Nebo jo?" Ve vztahu se nemůže nic nenávidět, když by se to předtím nemilovalo. Tu pasáž, kdy se to milovalo, však Medvídek nebojácně přeskočil a hupsnul rovnou do světa, ve kterém se to obviňuje, nenávidí, přetvářkuje a rozchází. TO mi ovšem moc dobře nedělá, protože TO je život, TO je všude kolem mě a já před TÍM utíkám do světa filmu. V tomto případě marně.(28.12.2016)
Malarkey
Hřebejk s Jarchovským už dávno nejsou to co bývali. Už dávno ne...Poslední film, co stál trochu za to...Horem pádem měl těch scén k zapamatování jen pár. Medvídek se mi nelíbil celý, jak herci, tak samotný příběh, který je dle mého stále mlení toho samého akorát z jiného pohledu. Neskutečná nuda spolu s opravdu minimem vtipných scén a se žádnými hláškami už není nic, co by mě dokázalo zaujmout. Medvídek je zatím nejhorším filmem, co jsem od Hřebejka viděl. A doufám, že zůstane a pokusí se jít jinou zajímavější cestou než dosud. Kvalitně zatím klesající...(10.2.2008)