Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být
Americká krása nebo
Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje
Jan Hřebejk.
Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film
Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější
Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval:
Nataša Burger,
Jiří Macháček a také
Aňa Geislerová a
Roman Luknár. Ti budou stejně jako v
Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají
Táňa Vilhelmová a
Ivan Trojan.
(oficiální text distributora)
V kinech
od:
Galadriel
Problém s tímhle filmu u mě rozhodně není v tom, že jsem skoro o generaci mladší než jeho představitelé. Problém je v tom, že jsem nebyla schopná s jedinou postavou sympatizovat, nenašla jsem v příběhové linii žádný hlubší smysl ani nějaký silnějsí motiv a celé to působilo velmi rozklíženým dojmem. Párkrát jsem se pousmála, několikrát jsem si řekla, že Ivan Trojan je opravdu dobrý herec a že Jirka Macháček ještě nikdy nepůsobil tak příjemně civilně a pobavila se u scény rozhovoru mezi Jiřím Menzelem a Věrou Křesadlovou, ale to je asi tak všechno... 50%.(12.5.2009)
genetique
O Hřebejka začínam mať seriózne obavy. To, čo mnohí postrehli už pri predchádzajúcich filmoch som si ja začal uvedomovať až teraz. Postupné upadanie kvality u režiséra, ktorého filmy za posledných desať rokov patrili k topke vo svojom žánri, neveští nič dobré, rovnako ako aj jeho ďalšie rozrobené projekty. Z filmov sa postupne stáva rutina, ktorá svojou podstatou už nemá čo povedať a tak upadá len do klasických konverzačných a vzťahových tragikomédií. 'Medvídek' sa poriadne rozbehne až poslednú polhodinku, a keď sa už zdá, že by z toho mohlo niečo byť, a že ten pomalý rozjazd speje k niečomu, čo má zmysel, tak následne bol záver odpálený niekam do stratena a ja nechápem jeho plytkému zavŕšeniu. Škoda, lebo charaktery postáv mali nato, aby sa film stal niečím viac. Stačilo precíznejšie ťahať za nitky. 65%.(8.10.2008)
T2
odpad!║Rozpočet CZK 25miliónov║Tržby Celosvetovo $2,817,885║ ? to ako že bol pokus o čo? Jediné slovo čo nachádzam pre film je KATASTROFA!!! Od prvého momentu to je len nezáživné prechádzanie známych hercov po pľace, bez toho aby sa staval nejaký dej... po pretrpenej prvej hodinke som to musel vzdať. /0%/(5.10.2008)
tron
„Proboha, Emo! Ja jsem přece tvůj švagr! Zeptám se Romana.“ Hřebejk (PELÍŠKY, MUSÍME SI POMÁHAŤ, PUPENDO) mal doteraz tri dôležité veci. Scenár, hercov a seba. Seba a skvelých hercov má stále, bohužiaľ scenár mu tentokrát hapruje a sťahuje so sebou i kvalitných hercov (Menzel, Vilhelmová, Macháček, Roman Luknár). Otvorený koniec, priveľa postáv, náročná divákova orientácia v ich vzťahoch, niekedy je príbeh príliš doslovný, inokedy zasa príliš zahmlený, melancholická atmosféra je fajn no miestami nudí a (čo však už nie je mínus, pozor na to osemnásťroční!) snímka vás osloví len ak ste muž nad tridsaťdeväť rokov. Hřebejk stále výborne režíruje dlhé konverzačné scény „okolo stola“, v ktorých sa behom minúty trikrát zmení nálada (!) a stále je vtipný (tanec, torta). Len to tentokrát príliš nefunguje tak „univerzálne“, ako jeho predchádzajúce počiny.(12.5.2009)
imf
Hořká komedie o tom, jak spolu všichni souloží, navzájem se podvádějí a žijí tím "klasickým českým životem"? Hořké to je, k smíchu ani k pláči to není. Nad křečí Jirky Macháčka lze kroutit hlavou, stejně jako nad tím jak dokáže Jarchovského scénář udělat hloupé nány i z "elitních českých hereček" a troubu z Ivana Trojana. Jde to snadno. Napište jim dementní repliky, nechte je bezúčelně pobíhat po place a řešit naprosto absurdní situace za doprovodu mozek drtící hudby. A proč to všechno? Abyste na konci zjistili, že se nic neřešilo a nevyřešilo. Holky si zařídí cukrárnu, chlapi se opijou a ten nejspokojenější odejde do východu Slunce. Závěrečný potlesk na projekci byl zřejmě ze soucitu, ale když nad tím tak přemýšlím... vážně jsem se líp bavil u Vachlerova Doblba! Hvězdička navrch za Macháčkův monolog na lavičce (zpoza té blbé role a příšerné stylizace to znělo jak volání o pomoc) a rodiče jednoho z hrdinů... Menzelova etuda byla jediným okamžikem, kdy bylo možné zahlédnout "starého dobrého Hřebejka"... radši nemrkejte, nebo o to přijdete. (30%)(28.8.2007)