Once

S Once mám vyrovnanou bilanci - nic jsem od tohohle filmového kousku nečekal a nic jsem od něj taky nedostal. Snad mě jen překvapilo, i když jsem v zásadě něco takového předpokládal, jak moc je ten film ve srovnání s nadšenými komentáři banální, malý a amatérský. Spokojenost s Once z převážné (drtivé?) míry souvisí se schopností ocenit a přijmout hudební složku filmu, na které je film založený. Scénář je minimalistický, dialogy triviální, herecké výkony v mnoha případech, jak to slušně nazvat, prkenné. Nejde o to, že film využívá neherců, jde o to, že tito neherci nemají ani minimální předpoklady k herecké práci - a platí to mimo jiné i pro Irglovou v hlavní roli. Shodou okolností jsem těsně před Once viděl Zloděje kol, kde se v převážné většině rolí objevovali neherci včetně představitele hlavní postavy, ale rozdíl v kvalitě byl propastný. Hudba ve filmu mě míjí velkým obloukem, a tak zůstala jen ta filmová stránka, která je pro mě obtížně stravitelná. Milostná story je obehraná, jednoduchá a i v té jednoduchosti si zahrává s kýčem. Jako je možné založit pověst filmu na skvělé výpravě a špičkových tricích, je možné jej založit i na nezávislosti, všednosti a "čistotě". Once je snímek, kde je v zásadě možné použít jakékoliv hodnocení podle přístupu k použité hudbě a tématu. Mých 25 % celkového dojmu je pochopitelně jedním z extrémů a protipólem k nadšeným nekritickým komentářům a pětihvězdičkovým nadílkám. Objektivní pravda bývá někde mezi, nemůžu se nicméně zbavit dojmu, že Once je výrazně nadhodnoceným kouskem. (25.08.2008)

Prostý a jednoduchý příběh o křehkém vztahu irského muzikanta a české zpěvačky vás osloví hlavně tehdy, když se vám bude líbit ta hudba, protože o ní to je. Já mám ty písničky moc ráda, miluju Hansardův hlas a k dovršení všeho ten člověk docela slušně hraje. Markéta taky nebyla špatná, jen mi přišla trochu nepřirozená v těch částech filmu, kde mluví česky se svou rodinou. Oni vůbec oba rodičové nebyli nic extra herci. Jinak je to milý film, takové pohlazení po duši. (25.02.2008)

Příjemné písničky jsou to jediné, co zachraňuje tento neuvěřitelně amatérsky vypadající, třebaže docela mile působící počin od podprůměru. Glen je vynikající muzikant a obstojný herec - oproti tomu zoufale neherecký projev Markéty Irglové je více než rušivý, až nepříjemný. Celkově 3* s tím, že jsou především za ony pěkné písničky a příjemně plynoucí malý příběh, který však možná až příliš upadá do poněkud přeslazené romantiky. (06.08.2007)

Tak tohle je překvapení po všech stránkách. Od děje, přes kameru, češtinu ve filmu až po Oscara! No každopádně Oscara si to zasloužilo, (píseň Falling Slowly je opravdu výjimečná). Ale plné hodnocení nemůžu dát. I když to nemělo vyšší ambice, než jak to bylo natočeno, (rozuměj: nezávislý film), mohlo být dost věcí jinak. Alespoň ten závěr překvapil. Ale zase jsou tu i nesporné klady: Markéta Irglová je takové "třeštidlo", potěšila mne již zmiňovaná čeština, která tu zazní, ale největší klad je, že jsem čekal "slaďák až na půdu" a ne! Opravdu tohle není ten typ filmu. Tenhle má myšlenku. (10.05.2008)

Příjemný malý film, kolem něhož se utvořila velká bublina, jež nutí hledat mouchy tam, kde nejsou. // Příběh dvou osamocených bytostí, které mají společnou vášeň - hudbu. Oba jsou zlomeni z minulých vztahů a přesto mezi nimi vznikne něco krásného... krásného a nenaplněného. // Za několik dní se Johnu Carneyumu podařilo vytvořit emotivní a důvěryhodný příběh. Jak se říká, za málo peněz hodně muziky. Tady to platí dvojnásob. Alespoň jednou. (26.03.2008)