Kletba zlatého květu

Ne náhodou Čang ve filmu tematizuje mandalu a celé dílo jejím obrazem zakončuje. Tento buddhistický (potažmo hinduistický) termín označuje obrazový diagram, který znázorňuje obecný řád univerza s jeho vzájemně propojenými protiklady. Nejčastější varianta madaly má podobu kruhu, symbolizujícího nebe, svět a řád, jehož se zevnitř svými vrcholy dotýká čtverec, který zastupuje zemi, člověka a chaos. Jestliže Čangovy předchozí snímky označíme za filmové metafory pro city, lidské vlastnosti a život jako takový, pak Kletba zlatého květu představuje krok ještě dál, filosoficky výše, k filmové mandale. Je velkolepým, pečlivě vystavěným metaforickým obrazem, který ukazuje obecný řád světa a dává divákům nahlédnout tragédii postav, které se proti němu prohřešily. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)

Jedná se o nejhorší z novodobých čínských velkofilmů. Trošku to připomíná oslavy komunistických režimů… Velké, pompézní, ale bez obsahu. Krom toho, že tento filmový projekt působí megalomansky, nemá co nabídnout. Najde se zde sice pár líbivých záběrů, ale vesměs se jedná o přebubřelý kč. Akční scény a choreografie, základní kameny Hrdiny, či Tygra a draka, jsou zde úplně hluché, podprůměrné. Gong-li zde podává nejhorší herecký výkon své dosavadní kariéry. Šíleně totiž přehrává, což působí v tak bezduchém příběhu jako pěst na oko. Na filmu lze ocenit jen kostýmy a výpravu. (21.08.2008)

Film, který se opájí svým povrchem přesně ve stylu postav a doby, o které vypráví. Kletba zlatého květu je precizně vysoustruženou, pečlivě vygradovanou a oku vskutku lahodící podívanou, která tentokrát nestojí na strhujících akčních scénách jako Hrdina, nebo na velké romanci jako Klan létajících dýk. Zůstává nesmírně propracovaná a významotvorná mizanscéna, která tvoří kulisy pro působivou tragédii s jasně rozestavenými, postupně profilovanými a silnými figurami. Ten velkolepý konec vlastně ve výsledku ani nemusel být, jak dobře ta hra intrik a přetvářky po většinu filmu fungovala. 80 % (31.12.2018)

Na Kletbu zlatého květu se hezky dívá a Zhang znovu předvádí podobnou stylizovanou hru jako v Hrdinovi a Klanu létajících dýk. Jenže jestliže v Hrdinovi mohl divákovu pozornost udržet každou chvíli jiným pohledem na věc a u Klanu vše jistily rychlé změny prostředí, tady už se Yimou Zhang pouští do něčeho, na co očividně umělecky nemá - konverzační drama. Téměř smrtící pro Kletbu je to, že nemá dějový oblouk. Od začátku je jasné, že děj skončí v krvi, a to se také skutečně stane (ne, opravdu to není spoiler). Žádná gradace k tomu ovšem nevede. Běžnému divákovi se při sledování vybaví hned několik motivů ze Shakespeara, těm ve filmu zběhlejším zase jméno Akiry Kurosawy. V obou případech je ale jakékoliv srovnání s Zhangovým eposem poněkud urážlivé. (15.03.2010)

Velmi rozporuplný film. Příběh o inkrikách na císařském dvoře se rozvíjí hodně slibně, postupně se z něj ale vynořuje obludná překombinovanost, která v poslední třetině vrcholí podobně tragicky jako v Klanu létajících dýk a kazí dojem z realisticky pojaté zápletky. Některé momenty jsou excelentní, noční útok maskovaných bojovníků svou chladnou samozřejmostí zamrazí v zádech, naopak dlouhé prostřihy mezi uslzenými obličeji těžce vypracovanou atmosféru bortí. Jak v zápletce, tak vizuálním zpracování je až příliš patrná hra na efekt, než aby to dohromady mohlo dávat smysluplnou podívanou. Příběh místy drhne, herci nevědí, co mají hrát (vrcholem je tapně roztřesený výkon Ye Liu jako prince Wan), a tak to mají zachránit souboje. Čang místy stále ukazuje, že výtvarný talent neztratil, žel zdá se mi, že se až příliš nechal unést megalomanií možností, které má. Interiéry a kostýmy jsou na velmi vysoké úrovni, ale bojové scény už jsou (až na pár vyjímek) spíše jen barevnou nudou. Nekouká se na to špatně, ale něco podstatného chybí. Totéž platí o celém filmu. (04.05.2007)