Režie:
Linda Kallistová JablonskáScénář:
Linda Kallistová JablonskáKamera:
David CysařVOD (1)
Obsahy(1)
Jsou mladí, zapálení pro ideály, politiku... a jednou nám možná budou vládnout. Oceňovaný dokument režisérky Lindy Jablonské o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců.
Kdo jsou mladí lidé, kteří nám mohou za pár let vládnout? Režisérka Linda Jablonská sleduje činnost mladých konzervativců a komunistů v období před parlamentními volbami v roce 2006. Co najdete v knihovničce mladé levice a co u mladé pravice? Dovedli by si jedni představit, že by chodili s člověkem, který kope za druhou stranu? Jaké mají rodinné zázemí, co je k politice přivedlo? A hlavně – co se stane, když se sejdou všichni dohromady, třeba na 1. máje?
David z Komunistického svazu mládeže by po vyhraných volbách nejradši odjel s traktorem budovat kolchoz, s Veronikou se seznámili na zájezdu po stopách Slovenského národního povstání. Jirka by bral post ministra vnitra, Honza se klaní památce sestřeleného sovětského letce, Marek obětuje veškerý volný čas kandidatuře na předsedu Mladých konzervativců a druhý Honza dal mamince k Vánocům plakát Václava Klause. Ve filmu se tak obrazně potkávají Stalin, Che Guevara a Miroslav Grebeníček s Georgem Bushem a Václavem Klausem, panelákové 1+1 stojí proti luxusnímu darovanému bytu a revolta proti rodičům kontrastuje s pokračováním v otcovské tradici. Ať už se šestice hrdinů dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá dívá nalevo nebo napravo, všichni si k problémům, které věk kolem dvacítky obnáší, přibrali navíc starost o věci veřejné.
Mohla by to celé být jen zábavná hra na politiku, kdyby někteří z hrdinů filmu už teď skutečně nefigurovali na kandidátkách parlamentních stran. Pokud chcete vědět, jakým způsobem hodlají ovlivňovat věci, které se týkají nás všech, Kupředu levá, kupředu pravá vás s nimi seznámí. Za deset let by totiž mohlo být pozdě.
(oficiální text distributora)
Recenze (132)
Jsem povaha poměrně otrlá, ale tohle bylo dost i na mě. Strašidelný dokument o lidské blbosti, ztrátě veškeré soudnosti a touze po korytu. Kdyby se aktéři dokumentu necpali do politiky, seděli třeba někde v klecích a bavili se házením hoven po ošetřovatelích, byla by to ukrutná taškařice. Ale takhle? Zaplaťsatan, že jsem uznán nesvéprávným a nesmím volit. ()
S úsměvem na tváři vstříc nové pětiletce aneb mládí vpřed! A sakra... Velmi zajímavý pohled do "partajního" života mladých konzervativců a Komunistického svazu mládeže. Nutno pochválit autorku za zachování neutrality. Opravdu se nikomu nenadržuje, ovšem na druhou stranu tomu chybí nějaký konflikt. Třeba posezení "nad kávičkou" se zástupci obou stran a pokus o konfrontaci jejich názorů takříkajíc přímo. Tvůrcům párkrát ulítl nějaký detail typu pozapomenutého mikrofonu v záběru či kameramana vrhajícího stín do obrazu, ale jinak to i po technické stránce vypadá zdařile. Povedený dokument, který zaujme, ale popravdě řečeno námětem sliboval přeci jen poněkud více. ()
Pomyslná laťka lidské imbecility byla posunuta tak vysoko, že už není možné, aby byla někdy posunuta výš. Za tuto skutečnost můžeme poděkvovat mladým komunistům ruku v ruce s mladými konzervativci. Tak obrovská prezentace lidskýho čůráctví snad ještě na obrazovce nikdy nebyla a že nám tam neustále lezou současní politici i české "takycelebrity". Neopěvoval bych nestranost Lindy Jablonské, protože copak šlo v tomhle případě někomu stranit ? V současné době nás tyhle politický onuce můžou svým plkáním a stylem života rozesmát, ale nedej bože kdyby opravdu tihle modří či rudí vedli jednou naši zem, to už by tak zábavné nebylo. Poprosil bych pak uživatele LIMA, aby počítal na cestu do Grónska i se mnou /určitě se přidá ještě někdo:) /, skupinová letenka je totiž levnější. Naštěstí něvěřím tomu, že takovýhle myšlenkový, ale i vizuální příšery to dotáhnou dál, něž do dalšího dokumentu z názvem GIN - Galerie Imbecilů Národa. Na závěr si zde také napíšu, kdy mě nejvíce zamrazilo a kdy jsem se nejvíce pobavil. Rudý zamražení - "Chtěl bych žít v normalizaci". Modrý zamražení - Nucení vlastní matky být politicky angažovaná". Rudý pobavení - když ten mladej komunista v lese celkem hezkým holkám, kteří tam náhodou sedí u stolečku z ničeho nic začne říkat "svou pravdu" a oni na něj koukaj jak na zelenýho mužíka s tykadlama. Modrý pobavení - nastavení vyzvánění mobilního telefonu na tuto "melodii" "Dobrý den, u telefonu Václav Klaus. Dobrý den, u telefonu Václav Klaus."Dobrý den, u telefonu Václav Klaus." Kdo chce vidět skutečný živý český blbce je tento dokument nejlepší volbou. ()
kdyby to nebylo tak legrační, tak by to bylo k pláči. bizarní úlet z jiného světa. škoda, že autorka šla víc po efektu, než po vysvětlení skutečnosti. nicméně se jí to velice povedlo. jestli má někdo odpor k politice a/nebo dokumentům, tak tady se určitě nudit nebude. je tam hafo hlášek, které by se jistě staly kultovní, kdyby to byl hraný film :) ()
Bože, to bylo ale panoptikum!! Názorná ukázka toho, že "modrá ideologie" a "rudá ideologie" má přes názorové rozdíly k sobě blíže, než se na první pohled jeví. Z poblouzněných "rudoarmějců" jsem měl neskutečnou psinu, z technokratických Klaus-boys mě šel mráz po zádech. Jestli tahle individua budou v budoucnu rozhodovat o osudu této země, tak emigruju do Grónska. Takže pozor - "Dobrý den, u telefonu Václav Klaus. Dobrý den, u telefonu Václav Klaus."..... ()
Galerie (3)
Photo © Aerofilms
Reklama