Moje borůvkové noci

Mně je to vážně líto, dát jen 3*, ale přes ty dobré herce (Jude Law byl skvělý) mě to nějak nechytlo za srdce. Ačkoliv tam šlo o ty city, o zlomená srdce, o lásku, ani jeden ten příběh jsem nedokázala žít s nimi - jakoby to bylo tak vypočítané na city, až to na mě působilo uměle. Škoda, asi jsem se moc těšila. (21.06.2008)

Toto se mi doma válelo příliš dlouho, než jsem se to odhodlal pustit. Vizuálně je to starý dobrý WKW, bohužel s hollywoodským koncem. Dále mi moc neseděly některé věty, jež vypouštěny z úst amerických herců zněly jaksi nepatřičně a jež by jejich asijští kolegové (namísto Jude Lawa takový Tony Leung a místo Norah Jones třeba Ziyi Zhang) jistě dovedli podat s větší dávkou citu. 70 %. Poučení pro příště: když se nějaký film nelíbí Pomovi, musím jít do něj. ;) (10.08.2013)

Príbeh o láske, ktorý je takpovediac podaný úplne inak ako obyčajne... prielom sa nekoná a aj keď mená hercov, ktorý plnia záverečné titulky sú svetoznáme a sľubujú kvalitu, opak je pravdou. Zišli sme sa tu dnes aby som Vám s poľutovaním a patričným sklamaním oznámil, že tu sa niekto sekol! Myšlienkové pochody, vnímanie lásky a následne prevedenie ma neoslovilo a v celku mi nič nedalo... Čučoriedkový koláč taktiež nemusím! 4/10 (26.12.2008)

A mě se to zrovna líbilo :) Víte jak je rozšířené takové to všeobecné mínění, že je tenhle film moc hezky natočen, ale vlastně o hovně? Tak hezky natočen je opravdu, ale já jsem si tam našel i docela jasný děj. Norah Jones prostě neví co dál s životem. New Yorku už má po krk, tak začne cestovat a potká lidi. Na konci prozře a je s Jude Lawem (nejspíš). Takových filmů je spoustu a jsou hodnocené lépe, tak nevím proč zrovna borůvky jsou tak haněné. Asi je to jak s tim koláčem ve filmu. Nemůžeme ho vynit z toho, že ho nikdo nechce. Já ten film ale zhltnul se stejnou chutí, jak Norah Jones ten koláč. :) (14.07.2008)

Milostný film, který víc než na příběh a dramatické výstupy, sází na kouzelnou atmosféru nočních měst a setmělých kaváren či barů. Překvapivě nejzajímavěji vypadají scény, ve kterých se moc nemluví a divák si jen může domýšlet, co zrovna ta daná postava prožívá, což díky skvělému herectví všech zůčastněných nebude problém. Největším překvapením je ale samozřejmě křehká Norah Jones, která se před kamerou pohybuje s takovou jistotou a přirozeností, jako by měla za sebou stovku filmových rolí. (17.08.2010)