Psanci

Největší karlovarské zklamání. Film, který je vizuálně nádherný, má působivou atmosféru a když se začně střílet, vypadá to neskutečně cool, ale......to je vše. Naprosto nelogický děj, ve kterém jsem se navíc neorientovala (a který ve mě vyvolával pocit, že okamžitě usnu - nestalo se tak jen kvůli mému výskajícímu kamarádovi posilněnému rumem s colou) - asi proto, že byl tak jednoduchý, že jsem neustále hledala něco navíc, plus přehršel od sebe nerozeznatelných postav. Nuda a zmatek! (09.07.2007)

Macau style! Blbý jak sáňky, ale neskutečně svojský tribute oldschoolovým westernům. Zpomalovačkama a neprůstřelnýma vestama se rozhodně nešetří, ale pokud to člověk překousne, tak mu dojde, že o tom to není. Je to prostě parta chlapů, kteří mají smůlu na auta a umějí to dobře s pistolema. Ideální kandidát na guilty pleasure, který je jasným příkladem toho, že když forma jasně převálcuje obsah, tak to nemusí nutně znamenat špatný počin. Přestřelky jsou totiž bombastické a ona naivní hra na bratrství, věrnost a další hodnoty mi v tomhle případě vůbec nevadila. Doporučuju! "Hodíme si mincí?" (19.02.2012)

Klasický wooovský "honor among thieves" film v režii jako obvykle pečlivého Johnnyho Toa. Herci odtáhnou většinu ukecaných pasáží, ve kterých tempo nahrazuje zvláštní poetika a dusná atmosféra Macaa, v akčních sekvencích pak za ně víc než pádným způsobem mluví zbraně. To převzal po Wooovi pozici krále akčních gangsterek, ale jeho zdánlivě jednoduché premisy s několika vrstvami už nejsou tak univerzálně stravitelné jako obouručné filmy s Chow Yun-Fatem, ve kterých šlo jen o to prostřílet se z jednoho rohu místnosti do druhého. Exiled je sice o poznání "jednodušší" než Breaking News, ale přesto je hlubší, než se na první pohled zdá. Trochu mě zamrzela ta "prášková krev", ale ty supermanské přestřelky, při kterých zásahy dávají předmětům roztomile nesmyslnou kinetickou energii, to mě jednoduše dostalo. Stejně jako vynikající hra se světlem a poutu mezi pěticí "psanců". U mě velká spokojenost a další jiskra v sem tam umírajícím hongkongském akčním ohýnku. (21.07.2007)

Tak Rychlé šípy nám trochu zestárly, zavítaly do Hong Kongu a dostaly do rukou střelné zbraně. A Johny To o nich natočil film, kde každý záběr vystylizoval jako vyholenou hruď metrosexuála. Dobře se na to dívá, ale je to neskutečný blábol s dementním chováním postav. Herecký výraz všech zúčastněných se omezil pouze na tvrďáckou pózu. A jen jsem čekal, kdy si kluci začnou navzájem masírovat anální otvory, a málem jsem se dočkal nebýt jednoho telefonátu. A nemyslím si, že Johny To měl v úmyslu točit parodii. Je to tragické, ale myslím si, že to celé myslel vážně. (23.02.2008)

Vynikající záležitost. Pomalu plynoucí sled epizod ze života partičky gangsterů, o jejichž minulosti jako diváci víme akorát to, že byla hodně temná. Přestřelky tu nejsou samoúčelné (ale až s jednou výjimkou se objevují jako vrchol nějaké mistrovsky vygradované scény) a jejich poetizované zpracování si nazaslouží být zaměňováno s lacinou efektností. Typický příklad filmu, který se nesleduje, nýbrž vychutnává. (05.10.2010)