Válka rozumu a cti

Tyhle Asijské válečné velkofilmy můžu pořád. Tyhle taktické boje miluju a mrzí mě, že se tak málo točí a jsem moc rád, že se ke mě konečně něco pořádného dostalo. Režii Cheung zvládnul výborně, herecké obsazení je rovnež kvalitní a herci hrajou poměrně slušně. Hudba bohužel film v některých pasážích příliš "nenakopává", ale vzhledem k jiným atributům to příliš nevadí. Vyzdvyhnout musím taky kostýmy a taky to, že 130 minut uteče jako voda. (05.03.2009)

Příběh z období Válčících států mi připadne být trochu naivní. Ano, téma je to výborné. Myšlenka, že nic není černobílé a boj nemusí vést ke konečnému vítězství a že lidská sobeckost dokáže v některých situacích obětovat všechny, kdo sobečtí nejsou, je, dalo by se říci, "moderní". Film má dobrou kameru, výpravu, herci jsou typově "správní". Přesto mi něco schází. Jediné, čemu dokážu uvěřit, je krátká "milostná" linie, které ale běží na vedlejší koleji. Což je problém. Hlavní slabina asi bude v postavě režiséra, který nedokázal z tématu a herců dostat víc. Doopravdy nevím jak. Ale cítím, že to není to ono a to mi stačí. (14.08.2011)

Válečný asijský film, který je spíš o strategii jako takové než o spektakulárních soubojích. Není to úplná prohra, ale že by z toho člověk metal kozelce to také zrovna ne. Občas je to nuda, chvílema i docela zmatená a i přes dvou hodinovou stopáž jsou některé postupy postav bez zjevných příčín, což k celkové neuspořádanosti značnou mírou přispívá. Určitě jde ale o zajímavou alternativu k libovolnému wire-fu velkofilmu. 60% (21.10.2008)

To je tedy masakr … Tentokrát nemyslím ani tak samotné obléhání města a krvavé bitvy s ním spojené, ale tvrdý a krutý střet velkých ideálů s realitou, reprezentovanou takovými roztomilými lidskými vlastnostmi jako jsou vypočítavost a bezcitnost, sebestřednost a nenasytnost, nevděk a malost - lačnost po moci a strach, které si osobují právo soudit (a odsoudit) jiné za vlastní, popřípadě někým dalším chytře podsunuté nehezké pochybovačné myšlenky … patrně se přitom řídí okřídleným rčením "Podle sebe soudím tebe“. Velice naléhavé protiválečné poselství, které nelze přehlédnout. (01.11.2010)

Protiválečná idea je hlavním posláním snímku. Tím, že je zasazena do doby 370 let před Kristem získává na zajímavosti. PŘÍBĚH:*** válka, strategie, láska, strategie, čest. Když se nejednalo o věcech válečných, ztrácel příběh na síle. Nebyla to nuda, jen to nebylo ono. A nemyslím si, že TA SÍLA musí těžit z válečných útrap./ HUMOR:0 pokud se nebudete bavit na ,,kreténském" chování některých postav./AKCE:*** válečné vřavy jsou zajímavě zpracovány. Nechybí davové scény. Všemu vévodí strategie. Ovšem krvelačné a silně militaristické publikum nemusí být ukojeno. Ostatně. Je to příběh spíš pro pacifisty./ NAPĚTÍ:0 nehodnotím, ale přesto přiznávám, že jakési ,,vnitřní" napětí ze snímku vychází. Hlavně z té strategie (zase) a z protiválečných myšlenek. Taková velká šachová partie... Jde jen o to, co od ní očekáváte. (15.02.2008)