Vitus

Obrázky ze života mladistvých géniů patřím k mým oblíbeným žánrům. Slouží jako taková pánská harlequinka k náhražkovému plnění snů. I tento film, dobře provedený, mě tedy bavil, ale vposledku také trochu zklamal. V půli se totiž tvářil, že bude o něčem víc: o osamělosti velmi nadaných, o touze po normálnosti, o nebezpečí skrytém v přehnaných rodičovských očekáváních... Žel se to nakonec zas všechno zvrhlo v tradiční příběh o triumfu výjimečnosti. Vitus je supermanem pro intelektuály, komiksovýcm superhrdinou, jenž se pro okolní svět na čas (a pro zvýšení diváckého účinku) skrývá za obyčejnou tváří Clarka Kenta a potajmu zachraňuje svět (anebo alespoň tatínkovo a dědečkovo jmení). Škoda přeškoda... Jak rád bych (zas) jednou viděl snímek o třídu věrohodnější: film o tíze geniality i těch nadějí, které druzí do malých Einsteinů vkládají, a třeba i o zklamání, které pak často přichází. Takhle je to alespoň hezká pohádka s pěknými klavírními kusy a pozoruhodnou, skoro jak vlámština znějící, švýcarskou němčinou. (18.06.2009)

Tvůrci na hodně těžkém životě jednoho hodně chytrého kluku ukazují, jak dvousečné mohou být dary, které nám matka (příroda) nadělí. Malý Vitus mi svým jen navenek iracionálním počínám připomněl hrdinu knihy Jak jsem se stal hlupákem, který k poznání, že lze být jen obtížně inteligentním i šťastným zároveň, dochází až v pětadvaceti. Scénář plynule odvyprávěného filmu nabízí jediné překvapení, jež stejně jako zbytek nevybočuje z intencí nenáročné rodinné podívané. Zjednodušování či naprosté neřešení některých situací (např. příčiny Vitovy geniality) tudíž není zarážející, ale nepotěší. V nejsympatičtější roli proti veškerým očekáváním rozdává úsměvy a rady do života Bruno „Hitler“ Ganz. 65% Zajímavé komentáře: gudaulin, Aidan (23.09.2010)

Vitus má všechny znaky "biografického filmu", jak ho známe z posledních (amerických) let, ať už se člověk zaměři na Elvise, Walk in the Line, Raye anebo Kinseyho. Co je ovšem víc jak osvěžující, není fakt, že titulní postavou v jednoduchém přiběhu o rozhodování sám o sobě a nenechání si diktovat a dirigovat svou životní cestu nikým jiným je malý kluk, ale to, jak je film vyprávěn. Rámování filmu, které mu dodává na působivosti a filmu na určitém dramatickém oblouku a emociální působivosti, je v úvodní scéně inscenováno jako snové, abychom byli následně filmem oklamáni a až v závěru se odhalila skutečnost, a to platí i pro dalši využití ryze žánrových prvků či postupů, které jsou filmem bořeny, a tak se vyhýbají tvůrci klišé (pád a následné zranéní, prvmí láska, která neskončí moc happy-endově apod.). Navíc obsazení Bruna Ganze do role moudrého a vševědoucího stařika, který by se rád vydal tam nahoru, ať už naživo v letadle, anebo mrtvý jako anděl, nutí diváka si tuhle roli spojit s tou z Nebe nad Berlínem a autentičnosti výrazně napomáhá i obsazení skutečných virtuózů do hlavní role. Ano, je to silně televizní, do jisté míry laciné ve vzbuzování emocí, rodičovské postavy by si zasloužily více prostoru a v závěru je cítit scénáristická vykonstruovanost a stopáž je nad míru (zkrácení o deset minut by jenom prospělo), jenže když ono je to tak dobře odvyprávěné... (26.11.2007)

Scénář: Peter Luisi, Fredi M. Murer, Lukas B. Suter .. Vitus je geniální. Stejně jako každé nadané dítě to nemá jednoduché. Rodina i okolí na něj klade neúnosný tlak, až prostě zkratuje a vyskočí z balkónu.. Inu je ošemetné diktovat těmto lidem životní cestu, když chtějí jít svým vlastním směrem. Scénář filmu je prostě výborný, bez obvyklých stereotypů. V pozdější fázi sice lehce pohádkový, ale co my "obyčejní lidé" víme, kam až sahají schopnosti geniálního chlapce. Veškeré scény s dědečkem (výborný Bruno Ganz) berou u srdce a veškeré scény se starším Vitusem (excelentní Teo Gheorghiu) potěší dokonale všechny ostatní vjemy. Je dobře, že režisér osadil skutečné nadané pianisty, protože sledovat jejich klavírní vystoupení je prostě lahůdka. Klavír jako nástroj miluji a všemožné klasické "vypalovačky," ať už Shumann, Listz, Mozart, Bach a další mě jednoduše potěší a berou na těch místech, pro která byla stvořená. Prakticky nemám závažnějších výhrad, herecky výborné, možná mohlo být lépe natočené, ale to je relativní. Pobavil jsem se skvěle, padlo pár úsměvu i pár slz. Nádhera. (06.01.2008)

Tématika nadprůměrně nadaných dětí mě docela zajímá, čili jsem se velmi těšila až budu mít příležitost tento snímek zhlédnout. A naprosto mě dostal! Víc nic se nedá říct, abych neprozradila pointu. Vitus prostě svou upřímnou touhou být "normální" musí dostat každého... Poslední třetina je jako splněný dětský sen. Konec pak je výborně napsaný, divák společně s Vitem dospívá k důležitým životním momentům i rozhodnutím. Čistých 5 hvězdiček s přáním, aby takových filmů bylo víc (třeba i jako obdobně laděné "Nevinné tahy"). (13.09.2009)