Chaotická Ana

Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% (26.02.2009)

Caótica Ana není prázdným manifestem obrazu, jak jsem se při pohledu na malebné obrázky obával, ale labužnickým snímkem, který vnímavost odměňuje jedinečným prožitkem. Medem se dokázal skrze překrásně stylizované filmové obrazy nenásilně napojit na diváka a vtáhnout jej do duše samotné Any, jejíž charakter odráží charakter filmu - obojí je živočišné, komplikovaně jednoduché, smyslové... a taky patřičně smyslné. Zejména první půlhodinka je naprosto fantistickým sledem mimořádně působivých impresí, za něž film vděčí hlavně originálně pojatým hlediskovým scénám (tedy těm, v němž vnímáme dění Aninýma očima); už jen za to "osahávání" městského davu bych zasypal tvůrce ovacemi...Jak jednotlivé kapitoly dělené odpočítáváním od desíti k nule ubíhají, Ana si ujasňuje smysl své existence a postoj k životu, zatímco se proměňuje vyznění i nálada snímku, pointa pomalu vyplouvá na povrch a úvodní surreálno se překresluje do stále hmatatelnějších obrysů. Přechod od smyslů k rozumu je sice dostatečně pozvolný a plynulý, ale přeci jen jsem se v oné první části cítil o dost líp, tím spíš, že ze závěru doslova trčí pár velice konkrétních (politicky laděných a silně kontroverzních) narážek, čímž jsem rozhodně nebyl potěšen a trochu jsem dostal strach, zda mi celou tu dobu nevěšel Medem na nos pseudoumělecké bulíky a Anina poznámka o mělkosti obrazů nebyla jen alibistickou přikrývkou pro porvrchní a mainstreamově orientovanou agitku. Inu, Caótica Ana je tanec na nejasné hraně mezi troufale svojskou uměleckou výpovědí a lacině šokujícím kýčem, kde se těžko registrují prešlapy a není divu, že vzbuzuje značné kontroverze. Tím pádem cítím potřebu definitivně se přiklonit k jedné názorové straně a udílím ne úplně čistých, přesto rozhodných pět hvězdiček. Protože tento film zkrátka nemá obdoby, ať už to vnímáte v jakémkoli smyslu. P.S: Manuela Vellés odvádi v roli Any velmi suvérenní a přirozený výkon, čímž se řadí mezi halvní přednosti filmu a bylo by ostudné ji nezmínit.*****MŮJ FILM ROKU 2008 (česká kinodistribuce) ***** (23.11.2008)

tento snímek od mého oblíbeného režiséra byl menším zklamáním. Stylově si drží snímek stále svou vyšší úroveň, ale námět byl pro mě docela vzdálenější svou mystickou, feministickou a radikální povahou. Ale i tak si aspoň 4 hězdičky zaslouží a nejvíc si ho užije nejspíš ta "něžnější" část lidské populace s "tvrdšími" sklony ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (13.05.2012)

Ahh, Jocelyn Pook je moje matka! Uz pri Eyes Wide Shut jsem mel to podezreni, ale ted se mi to konecne potvrdilo. Hudebni bohyne. Jinak neskutecne originalni, zajimava, umelecka a hypnoticka podivana, do ktere se ponorite a v potapeni pokracujete jeste dlouho po skonceni. "Prestanes byt devkou aby ses stala bohyni?" 9/10 (18.02.2012)

Julio Medem natočil po dosti erotickém Lucía y el sexo (což byl jediný film, který jsem od něj viděl) příběh o dívce Aně, která v sobě má víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Postupně se totiž dozvídáme - v průběhu filmu je děj odpočítáván od 10 k 1 z důvodu navození hypnózy, která ve snímku hraje důležitou roli - že Ana v minulých životech (či v myšlenkách jiných žen) mnohokrát zemřela nepřirozenou smrtí. Z původně zajímavých hypnotických sezení však na povrch začne vyplouvat otázka, zda tyto ovlivní i současný Anin život - zda jsou události minulé similární těm současným..? Režisér nám zde naservíroval artovou lahůdku, která asi nebude pro každého, ale pokud se jí poddáte, tak se vám - i když trochu hořce a smutně - odmění. (05.08.2009)