Tada, kimi o aišiteru

Aoi Miyazaki je okouzlující:) A teď k filmu. Příběh natočený podle novely Ichikawi Takujiho, autora předlohy k Be with you, vypráví příběh dvou univerzitních nováčků, nesmělého Makata a trochu ztřeštěné Shizuru. Shizuru se do Makata zamiluje, ale ten má oči jen pro svou spolužačku Miyuki. O milostný trojúhelník tu ale tolik nejde. Kouzlo filmu je v jednoduché lovestory, plné těch nejkrásnějších a nejčistších citů. Film nijak netlačí na pilu, působí skromně a vyrovnaně, vše je tam, kde má být. Možná proto na někoho nezapůsobí tak silně, jak by mohl, ale i to je část jeho kouzla. (29.03.2007)

Už od začátku jsem měl pocit, že koukám na kombinaci dvou jiných filmů (které se mi oba moc líbily), a jak děj postupně pokračoval, bylo to, jako by ladění snímku přecházelo od jednoho z nich ke druhému. V tomhle směru je to určitě nádhera, dokud se všechno drželo směsi romantiky, uvěřitelnosti a malebnosti, nebylo vůbec co vyčítat. Nakonec se ale stalo pár věcí, které samozřejmě nebudu ani naznačovat, ale na uvěřitelnosti Lesu nepřidaly ani náhodou a v mých očích hodně dílo poškodily. Nějakou dobu jsem přemýšlel, jak to naknedlíkovat, ale pět bude odpovídajících. Na koláči sedí mouchy, ale pořád je to sakra dobrý koláč. (05.01.2008)

Scénář: Kenji Bando .. Asi jsem obdobných, na dojímající strunu tlačících, filmů viděl již mnoho (zejména Korejských) a už mě nechávají poměrně chladným. Bude to i tím, že ničím zvláštním Tada, kimi wo aishiteru nevyniká. Hezký průměr s okouzlující herečkou. (15.02.2009)

Začátek mě trochu štval. Přišlo mi, že se nic neděje, že bych chtěla být v ději dál. Ach, já bláhová! Měla jsem si více užívat té pomalé přírodní krásy. Protože potom, v New Yorku, mi tekly slzy. Prostě se jim asi nechtělo u mě zůstávat. Nedivím se. Hele, Makoto, že jí to na té výstavě slušelo, viď? Nehorázná slaďárna s velmi ulepeným koncem. Ale zuby se po ní nezkazí. (14.10.2009)

"Když mě políbíš, možná zemřu štěstím." Dramatický ultradoják o prvním polibku. Pohlcující hlavně ústřední dvojicí (jak co se týče scénáristického charakteru, tak co se týče herectví, Hiroshi Tamaki i Aoi Miyazaki jsou prostě skvělí). Přesně ten typ příběhu, kdy půl filmu čekáte na jeden jediný záběr a až když ho konečně uvidíte, jste teprve plně uspokojeni. Myslel jsem, že se udržím, ale stejně jsem nakonec nějakou tu slzu upustil. (14.03.2015)