Dororo

Dororo v sebe spaja tri elementy. Umelecky zdatneho indie rezisera v prvom velkorozpoctovom jobe, kultovy komiks, akysi pinokia+astro boy vo fantasy obale a velkorozpotovu trikovu japonsku fantasy. So zarobenymi 30 mil. dolarov ide stale o jeden z najuspesnejsich jap. filmov tohto roka (o par milionov ho prekonal len dalsi, x-ty diel pokenoma a filmova verzia kultoveho serialu monkey magic) co sa tyka spracovania ci obsahu, je to horsie. Akihiko Shiota je sice umelecky zdatny, ale vizualne (aspon doteraz) nulovy, na rozdiel od cinskych indie majstrov 6 generacie ako Yimou Zhang a Kaige Chen, ktori cit pre nadstandardne graficke spracovanie preukazali aj v lacnych a neskor aj drahych fantasy filmoch, Akihiko Shiota je na tom asi tak ako Ryuhei Kitamura v Azumi ci Takashi Miike v The Great Yokai War. Neda mi, ale zda sa, ze hierarchicka poslusnost je v japonskom blockbusteri nad autortskou originalitou, neviem si inac vysvetlit, preco by inac autorski originalni a v mnohom velmi svojski reziseri natacali tak obsahovo aj formale primitivne filmy. (26.08.2007)

I přes viditelně nižší rozpočet, který se projevuje hlavně na animaci příšerek (i když to mimi bylo skvělé i tak), se pro mě jedná o velmi dobrý a hlavně dosti zajímavý film... Hlavně po stránce příběhové, jelikož jsem čekal naprosto jiný děj (ano, bylo to jako už tisíckrát jinde o pomstě, nicméně zde to mělo, jak to říci, jiný "náboj")... Nelze opomenout i zajímavý výběr hudebního podkladu (hlavně uprostřed filmu) a též herecké výkony obou hlavních představitelů... Zpracování soubojů též bylo na dobré úrovni a trochu těch vtipných poznámek či scének jaksi malinko "odlehčilo" celý děj a pomohlo mu... Líbilo, jelikož jsem čekal vcelku něco jiného... (13.05.2010)

Niekto môže namietať, že Hollywood vie sprasiť Mangu ( viď GHOST IN THE SHELL ), ale ako tak pozerám ( a som rád, že som to vydržal dopozerať ), tak to vedia aj v samotnej krajine vzniku. Zúfalo nudná fantasy, ktorá má remeselnú stránku základnej školy a otravné herecké výkony. A to nehovorím o takmer dva aj pol hodinovej minutáži. Nechápem, na čo. (26.02.2019)

Neznám japonské legendy, ale tvůrci Dororo se určitě inspirovali na videoherním trhu. Tohle je totiž filmová předělávka dva roky staré řezačky pro PS2 Blood Will Tell jak vyšitá. Jen si odmysleme Haykkimurovu palebnou sílu a agilního zlodějíčka Dorora nahraďme ukecanou jmenovkyní v podání Kou Shibasaki. Náplň filmu zůstává stejná: spousta bojů, příšeráků a docela i zábavy. Jen to chce toleranci k nepříliš dobrým trikům a někdy i maskám (skákající ještěr je otřes). Avšak poutavý (notně bizarní, přiznejme) příběh a sympatičtí hrdinové vám to jistě vynahradí. (05.08.2007)

Ten film je podle videohry na Playstation 2!! Naštěstí jsem to dopředu věděl, takže jsem nebyl nijak zvlášť ničím překvapen. Každopádně je to prostě hodně nevyvážený film, hodně fantasy, což si člověk musí uvědomit a tím pak skousne všechny ty "příšeráky" a "jevy" co se tady dějí ... Bohužel mi byla opravdu nesympatická hlavní hrdinka a při tak dlouhé stopáži jsem se ke konci už dost nudil. Je faktem, že se určitě podívám na další 2 díly, pokud vzniknou. Třeba se budou vyvarovat chyb z jedničky. Ta nevyrovnanost je šílená, hlavně co se týče obrazového a trikového ztvárnění... To asi poznal každý, jaký triky nám tvůrci občas předkládají a i když se tomu člověk spíš zasměje, pak zas uvidí nějakou suprovou scénu a říká si, "to ten film nemůže vypadat celý takto!". Roztahaná samurajská fantasy sága s podivnostmi a bizardnostmi, které hned tak neuvidíte. (17.11.2008)