Jatka

Kdo by to do těch Pakistánců řekl, že dokážou natočit tak fajn horrorovou chuťovku... Nejlépe by se to dalo popsat jako klasický slasher, co potkal zombie horror a to celé se odehrává v dostatečně exotickým prostředí, aby to člověka bavilo i v slabších chvilkách. Atmosféra postupně kvalitně houstne, třeba scénka u obchodu s čajem má dobrý grády, chvilka s útokem zombies a následným pojídáním vnitřností taky potěší svojí přímočarostí a navíc to autoří zbytečně neroztahují, takže se člověk nenudí. Z mý strany teda spokojenost. (16.12.2008)

No tak jen proto, že se na tom filmu podílel Pákistán, tomu nedám rozhodně vyžší hodnocení. Protože je to vykrádačka snad všeho možného až do nejmenších detailů, nic pořádného se tam neděje, je to totální nesmyslný mišmaš, nuda, gore efekty jsou vyloženě trapné a herecké výkony příšerné ... těch pár stříkanců krve se nedá za gore ani považovat. zabiják trapný a proč tam byly vlastně ty zombies? ... No prostě kravina jako kráva ... nebrat ... (27.03.2010)

Horor, na kterém je opravdu zajímavá pouze země původu. Jinak je to jen klasický slasher říznutý pár zombíkama a ochucený několika krvavějšími scénami (ale žádný gorefest se nekoná). Nejedná se o žádnou intelektuální zábavu, takže absence českých (nebo anglických) titulek zážitek z filmu nijak neohrožuje. Takže pokud máte chuť spatřit šíleného araba v zakrvácené burce, kterak honí po lese pákistánské teenagery a máchá přitom kolem sebe železnou koulí, směle do toho. ... Vida, titulky už jsou, možná tomu někdy dám druhou šanci. (02.08.2008)

S „Lollywoodem“ jsem dosud neměl žádnou zkušenost, tedy co se především hororové tvorby týče, přestože mám doma zhruba 10-12 pákistánských filmů. Proto jsem pln očekávání (no především zvědavosti) sáhl po prvním z nich a nestačil jsem zírat. Varováním pro mne mělo být již různorodé hodnocení na internetu, ale na to já moc stejně nedám, takže po celkem zajímavém začátku jsem si říkal, že by to zas až tak špatné být nemuselo. Hudební vložka byla docela zajímavá a popravdě byla asi tím nejlepším, co nám tento film nabídnul. Ke všemu ostatnímu mám totiž dost velké výhrady. Kvalita obrazu, tedy kamery byla místy úděsná a i přes zřejmě nevelký rozpočet se to dalo rozhodně natočit líp. Především pak scény mimo auto. Roztřepaná kamera, máznutý obraz a chaotický střih však nebyli jediným problémem. Tím dalším byli kupříkladu ochotnické herecké výkony většiny herců (kteří si snad zahráli jen v jednom filmu) a pohledné představitelce dívky Ayeshy nepomohla ani její pohledná tvářička (kupříkladu v pornu by se určitě uplatnila lépe). Takže i zde zazářil snad jen ve své zemi oblíbený herec Rehan. (12.05.2013)

(FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010) ZIBAHKHANA (HELL´S GROUND) je nálepkováno jako "první pakistánský gore" či "první pakistánský slasher", ale nepřijde mi vhodné snímku přisuzovat jeden konkrétní subžánr či poetiku, protože míchá hned několik žánrů dohromady, přičemž mnoho scén je inscenováno prvotřídně, a nápaditě vstřebává spoustu stylistických postupů (komiksové vsuvky ozvláštňující digitálně exploatační vzezření). Že tady nejde o zhnusení či vystrašení diváka, je dáno najevo hned v jedné z úvodních scén, kdy se jedna z postav dívá na údajně první pakistánský horror, stokerovskou adaptaci Draculy ZINDA LAASH, aby se pak hlavní skupinka mladistvých s představitelem titulní role setkala. O co tedy jde? O přehlídku postupů či přímo ikonických scén ze západních vzorů mnoha horrorových subžánrů, zasazených do pakistánského prostředí, v rámci kterého je možné nesčetné množství západních kanonických snímků (sub)žánrů pojmout v uctivě-parodicky-napodobitelském duchu domácího pokladu - ZINDA LAASH. Od toho se odvíjí stylizace hereckých výkonů a ostatní specifika (lokalita, hudba...). Nadprůměrné hodnocení pak zajišťuje sociálně-kritické "postřehy" filmu, které se na rozdíl od odkazovaných (NOC OŽIVLÝCH MRTVOL, TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU, HORY MAJÍ OČI - vše originály) nenesou v politické, nýbrž ryze společensko-ekonomické rovině, a tak dělají ze ZIBAHKHANA něco víc než jenom zatraceně stylovou nápodobu pro žánrového fanouška či sběratele campů. (13.02.2010)