Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podobně jako v předchozích filmech i zde se režisér zaměřuje na vytvoření psychosociologického obrazu jedince v moderní společnosti. Tentokrát je hlavním hrdinou obyčejný člověk, který před ubíjející každodenní realitou utíká do světa vlastních představ, kde prožívá velká dobrodružství. Snímek uzavírá režisérovu tematicky propojenou a dlouhodobě plánovanou trilogii, jejímiž dalšími částmi jsou snímky Úpadek amerického impéria (1985) a Invaze barbarů (2003). Přes podobnost tématu se Arcandův nejnovější film do určité míry od jeho předešlé tvorby liší. Zatímco svými dřívějšími filmy předkládal především portrét společnosti, nyní klade větší důraz na psychologickou studii jedince. (Febiofest)

(více)

Recenze (73)

emma53 

všechny recenze uživatele

Jean Marc Leblanc to rozhodně neměl jednoduché, ale řekněte mi kdo má. Nikoho takového já osobně neznám. Zpočátku filmu nás uvedl Denis Arcand do života muže, kterého každodenní jednotvárnost a jeho studená polovička neustále propojená s mobilem natolik psychicky drtily, že není žádný div jeho útěk ke snům s krásnými ženami a k jiným podobným fantaziím. Postupně se ale přesuneme s Jeanem do jiné roviny jeho myšlení a ten už tak zábavný není. Ono totiž není vůbec jednoduhé oddělit své sny od skutečné reality a buď ji nějakým způsobem změnit, to vyžaduje velkou dávku nejen vnitřní síly a nebo se s ní smířit. Jak to nakonec dopadlo, to se už musíte podívat sami. Můj obdiv má Marc Labreche, který tu roli zahrál úžasně uvěřitelně. A zcela nepopiratelně je to film hodný k hlubšímu zamyšlení, protože co si budeme namlouvat, většina z nás má také své sny a touhy, ktreré většinou nejsou slučitelné s reálným životem. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takové Vratné lahve na kanadský způsob, s občas dryáčnickou hudbou (a to i ve scénách, kde by znělo lépe ticho nebo šum moře) a s nijak převratným humorem. Bilancování za půlkou života, co se povedlo, co ne, jak na mne lidé pečou včetně vlastní rodiny, jak na mne peče vláda a celý svět. Podáno poněkud nudným způsobem. S postavami, u kterých byste rádi věděli, oč usilují, protože to nevědí ani ony samy, aby to bylo umění. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Ke zhlédnutí mě nalákala galerie tohoto snímku plná lechtivých obrázků. Bohužel, film jako takový je hrozně nudný a nesmírně špatně zpracovaný. Ústřední "hrdina" je krajně nesympatický a máte chuť jej zabít. Pravděpodobně se mělo jednat o vykreslení jakési krize středního věku a uvíznutí hlavního hrdiny v nekonečném šedém stereotypu, přičemž se z této každodenní reality snaží vymanit ve své fantazii, kdy fantazíruje o nejrůznějších svůdných kočičkách. A to jen proto, aby záhy zjistil, že už ho nepřitahují právě ani jeho fantazie. V samém závěru pak hrdina utíká z uspěchané civilizace žít na poklidný venkov, kde znovu objevuje lásku k životu v maličkostech. Myšlenka určitě super, ale zpracování je poměrně roztahané, nevtipné a nudné. [20 %] ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Niekomu môže pripadať spôsob vyjadrenia sa k súčasnému životnému štýlu a ku kríze stredného veku Denysa Arcanda trochu amatérsky alebo televízny, s čím by som som možno súhlasil, ak by som film sledoval na filmovom festivale a jeho sledovanie tak bolo kolektívnym zážitkom. V obývačke mi naopak snové vízie hlavného predstaviteľa prišli nápadité a prečo hľadať prešpekulovanosť vo filmovom vyjadrení režiséra, keď sa predsa pozeráme na to, čo sa odohráva v hlave nejakého priemerného kanadského úradníka (porovnajte jeho situáciu so situáciou priemerného Slováka). Ešte si neodpustím poznámku k príšernej gýčovej radovej zástavbe Montrealskeho predmestia. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Příjemně nevtíravá satira o tom, že když nás neuspokojuje život, který vedeme, nahrazujeme ho sněním o všem, co si myslíme, že by nás udělalo šťastnými, abychom dříve nebo později zjistili, že i ty nejživější sny se rozplynou a vrhnou nás zpátky do nicoty. Pak je třeba začít znovu a při plném vědomí vnímat vše, co tento svět nabízí - i kdybychom měli začít pouhou samotou a miskou jablek... ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu zahráli sami sebe kanadský herec Donald Sutherland, francouzský herec Laurent Baffie a francouzský novinář Bernard Pivot, člen Goncourt Academy udělující slavnou Goncourtovu cenu za nejvýznamnější román francouzské literatury. (Aelita)
  • Několik scén bylo natočeno na Olympijském stadiónu, který byl postaven v kanadském Montrealu v roce 1976 pro účely letních olympijských her a kterému se kvůli jeho tvaru říká "The Big O". (Aelita)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno