4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

Nakouknutí do rumunských reálií v době těsně před pádem komunismu . To rozhodně zajímavé. Jinak mě tento tolik vychvalovaný film lehce zklamal, ale měli by ho promítat povinně na školách, aby náctiletí viděli realitu, jak to dopadne, pokud selže antikoncepce a co holka pak musí podstoupit a řešit. za oba...... (26.06.2008)

Mně to předvádění totalitní reality přišlo natolik vypočítavě zkonstruované, pokud šlo o to, na jak citově vyděračský příběh to napasovat, jaké kulisy, ingredience, doktríny, stereotypy a lapení něžné mladé lidské duše v nich zhuštěně a hlavně zploštěle předvést, že drsné "kouzlo" totalitní reality se příliš často hroutilo pod náporem nevěrohodnosti, povrchnosti a sčítajících se vnitřních logických diskrepancí, až šlo do kytek úplně... *** Z žižkovského kina jsem odcházela tak otrávená a zklamaná, že mě to nepustilo celou cestu tramvají a pak nočním vlakem až do Olomouce, a ještě po téměř deseti letech si ty pocity vzteku vybavuju v plné síle, kdykoli užasle narazím na nová kladná hodnocení. *** Pro mě tenhle film představuje ukázkový příklad prvoplánové duševní fušeřiny, trivializace, schematizace a mrzačení témat, která zasluhují mnohem jemnější, vrstevnatější a poctivější zpracování, protože podobná vyděračská klišé jim uberou přesně tu hloubku, v níž by se jejich hrůznost teprve vyjevila v plném rozsahu. *~~ (24.05.2016)

Ve filmu nejde ani tak o rovinu totalitního života, ve kterém se obě hlavní protagonistky zmítají. Jde spíše o realistické vykreslení a zachycení průběhu jednoho dne ať už se děje cokoliv. Důležitá je stejně tak samotná událost potratu, tak i bezcestný rozhovor při oslavě. Především je však snímek geniálním zobrazením vnitřních pocitů dívek a tvrdé konfrontace s realitou. Pokud jsem zmínil slovo REALISTICKÝ, tak mluvím opravdu o pojetí filmu, jako věrném zachycení reality - všechny technické aspekty tomu odpovídají: kamera tiše sleduje beze střihů co se děje (platí, co jeden obraz - to jeden záběr) a dopomáhá tím celému vyznění filmu; světlo je téměř přirozené - když má být tma, je opravdu tma... Dodávají tím filmu onu vypovídající hodnotu a intenzivní divácký zážitek. (27.01.2008)

Už po včerajšej „skúške dospelosti” som sľúbil, že si dám „pod zub” opätovne rumunského provokatéra Cristiana Mungiuho, a jeho kontroverzné : 4 mesiace, 3 týždne a 2 dni, kde už do najmenších detailov, viem, čo znamená tento názov, ktorý je sám o sebe, extrémny !!! Už brilantná, ručná kamera Olega Mutuho, ktorá je neustále v pätách „hlavnej hrdinke” Otílii, v Rumunsku pred rokom 1989, predznamenáva, že nepôjdem cez záhradu s krásnymi tulipánmi. Skôr som sa cítil, ako v nejakých zarastených močariskách, čiže nie je vôbec ťažké usúdiť, ako sa tu dotyčný cíti byť ? Vskutku, normálne radosť žiť ! Jej herecká predstaviteľka - Anamaria Marinca je aj veľmi pekná, ale to ide na samý, samučičký okraj, pretože na pekné veci, tu nie je čas, akurát na jednej z hotelových izieb budú prebiehať činy a skutky, ktoré nemožno vziať späť, a nie sa zaoberať prechádzkami zamilovaných párov, kde taký sa tu aj rysoval, s Otíliou na čele. Som v totálnom nemom úžase, aký výnimočný snímok sa v roku 2007 - nakrútil, a ja som ho doteraz ešte nevidel. Naozaj, pred rovnou dekádou, vznikli pozoruhodné filmové diela, kde jeden taký som konečne videl. A nikdy by som nepovedal, že sa budem venovať „nezaujímavým” filmom „zaostalých krajín” ... (29.10.2017)

Rumuni opäť valcujú... Toto je maximálna psychologická dráma, ktorou Rumuni u mňa naplno zabodovali. Tak silné a nadčasové spracovanie témy potratov, aké sa Rumunom podarilo, má nielen obrovskú silu ako film, ale má obrovskú šancu zmeniť pomery v spoločnosti, či pohľad štátu na vec a to nielen v Rumunsku. Toto je spôsob ako ukázať kompetentným, že zákazom sa nič nerieši. Kto chce, spôsob si nájde. Herecké výkony sú úžasné a celkovo film pôsobí tak autenticky, akoby sa natáčal skrytou kamerou a my sme boli iba svedkami tohto príbehu. Najsilnejšia scéna je dialóg na hotelovej izbe s "doktorom", ktorý má zákrok vykonať. Film končí vetou: "Dohodnime sa, že o tom už nebudeme rozprávať", ktorá podľa mňa paradoxne spustí lavínu dialógov v spoločnosti. Ešte nejaké dva-tri dni po zhliadnutí som v hlave nosil tento film. Ďalší dôkaz, aký silný film sa dá urobiť za pár drobných. Na záver vďaka STV2, ktorý uviedla tento skvelý film, ktorý som nemohol nikde zohnať. 100% (14.06.2010)