Severní blata

Velice temná, ponurá a dlužno říci, že velice dobrá severská detektivka. Islandské prostředí jenom dopomáhá syrovosti příběhu - inu, nic pro slabé nátury. Velice zajímavý a skvěle rozvinutý příběh ani na minutu nepostrádá napětí, postavy jsou lidé z masa a krve se spoustou neduhů a problémů. O silné scény rozhodně není nouze, za všechny zpěv mužského sboru, tajemný nález pod podlahou či závěr na hřbitově. Výborný herecký výkon Ingvara E. Sigurðssona. Příjemné překvapení ze země fjordů. Drsný příběh o drsných lidech z drsné země. 80%. (05.01.2013)

Pekelne temná detektívka s unikátnou atmosférou. Postupné rozplietanie záhady návštevou ďalšieho a ďalšieho obyvateľa, ktorý s ňou má niečo spoločné a informáciami posúva udivených detektívov o krok ďalej, je posiľnované čoraz hlbším norením sa do drsnosti a izolovanosti severského prostredia. Film s výbornou audiovizuálnou strankou, ktorý veľa turistov na Island nepriláka. (25.02.2015)

Přiznávám se, že jsem se v tom celou dobu ztrácel, do příběhu jsem se vůbec nedostal a nakonec mě to zkrátka přestalo bavit. Přijde mi, že film prostě neví, o čem chce vyprávět. V postavách panuje neuvěřitelnej bordel, polovina z nich je po smrti a pokud jde o ty, které jsou naživu, chybí zde jakákoli identifikace, charaktery či motivace (např. těhotná dcera na drogách je nastrčena čistě účelově). Narace příběhu pak musí používat berličky v podobě nucených flashbacků a zmateném rozkrývání latentních pohnutek z minulosti vedlejších postav, až to nakonec tvoří jednu velkou změť poslepovaných scének proložených pěknými záběry na přírodu. Ta je taky jediná, kdo tady byl doopravdy znásilněn. (12.03.2009)

"Co mám dělat? To mám u všech zaklepat doma a zeptat se, jestli je před třiceti lety někdo neznásilnil?" Tak tomu říkám mravenčí policejní práce. Jenže tohle je Island, tady je pořád hnusně, oškliví lidé trpí různými traumaty a to je živná půda pro znásilnění, vraždy a genetický nemoci. Já jsem při tom blahem neslintal, ale ani jsem se vyloženě nenudil, jen jsem rozhodl svou neplánovanou návštěvu Islandu odložit ještě o několik životů do budoucnosti. (07.10.2021)

Fincherovsky temná atmosféra, charismatický detektiv s nepřístupným výrazem a hodně silným žaludkem, náležitě strohý scénář, výmluvně působící scény (nevím, jestli se mi víc sevřely útroby z Erlendura žvýkajícího ovčí bulvy, nebo z té části, kdy vytahovali pěkně uleželou mrtvolu olezlou ksysama, na které byl ten smrad skoro vidět) a zatraceně chytrá zápletka. Víc si od detektivky snad ani přát nemůžu. (17.01.2011)