Tokyo Joe
Režie:
Stuart HeislerKamera:
Charles Lawton Jr.Hudba:
George AntheilHrají:
Humphrey Bogart, Alexander Knox, Florence Marly, Sessue Hajakawa, Jerome Courtland, Gordon Jones, Teru Šimada, Rhys Williams, Whit Bissell, Hugh Beaumont (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poté, co strávil druhou světovou válku v letectvu, se bývalý plukovník Joe Barrett (Humphrey Bogart) vrací do Tokia, aby zjistil, jestli tam něco zbylo z jeho předválečného podniku jménem Tokyo Joe. Překvapivě je neporušený a provozuje ho jeho starý přítel Ito (Teru Shimada). Joe je šokován, když se od Ita dozví, že jeho žena Trina (Florence Marly), o které si myslel, že zemřela ve válce, je stále naživu. Rozvedla se s Joem a je vdaná za Marka Landise (Alexander Knox), právníka pracujícího pro americké okupační síly.
Aby mohl zůstat v Japonsku poté, co mu vyprší jeho návštěvnické povolení na 60 dní, chce Joe založit franšízu nákladní letecké společnosti, ale potřebuje finanční prostředky. Prostřednictvím Ita se Joe setkává s baronem Kimurou (Sessue Hayakawa), bývalým šéfem japonské tajné policie. Kimura nabízí financování malé letecké společnosti, která by přepravovala zmrazené žáby do Severní a Jižní Ameriky, i když si Joe myslí, že Kimura chce leteckou společnost využívat k pašování různého kontrabandu...
(HTB)
Recenze (5)
Pamatam si len to citove vydieranie a lacny suboj v hospode - este aj ta mala plane, odporne kulisy. Dialogy nepocuvatelne : 20 % ()
První dvě třetiny celkem nuda, pak se to aspoň rozjede na zábavný dobrodružný film. Samozřejmě lehce propagandistické. ()
Srovnani s Casablancou se nelze ubranit, Bogart v poradku, naší Hance Smekalove alias Florence Marly to slusi, ale jinak je to trosku slabota... Nenavist k Japonsku byla zrejme tehdy jeste v USA dost silna na to, aby to stacilo na vytvoreni takovehoto filmu. ()
Typický Bogart v pro něj typické noirové poloze, scénář je spíš průměr. ()
Zatim největší kravina, co jsem s Bogartem viděl. Je to jakási pochybná variace na Casablancu, prolezlá proamerickou propagandou a s otřesně klišovitým závěrem, kde ještě režisér navrch předvádí to nejlacinější citové vydírání. Takže když příběh stojí za hovno, zachránit to můžou už jedině herci. Jenže i Bogart zklamal, působí tu strhaně a unaveně, scény kde praktikuje judo jsou směšné už tak a v kontrastu s jeho ospalým výrazem jsou navíc ještě neuvěřitelně trapné. Ženská hrdinka nemá ani špetku charismatu a hezká taky neni a její filmový manžel byl tak nevýrazný týpek, že jsem si pět minut po zkončení filmu nedokázal vybavit jak vlastně vypadal. Tohle prostě už nikdy víc. ()
Reklama