Režie:
Miroslav SobotaScénář:
Jiří BednářKamera:
Peter BeňaHudba:
Vratislav ŠrámekHrají:
Jiří Laštovka, Oldřich Navrátil, Simona Stašová, Václav Vydra nejml., Kateřina Březinová, Jiří Bednář, Pavel Zedníček, Zdeněk Dušek, Otto Rošetzký, Jan Novotný, Eva Kratochvílová, Karolina Pešlová (více)Obsahy(1)
Pohádka na motivy příběhu Oscara Wildea začíná jedné bouřlivé noci, kdy dřevorubec Gordon (V. Vydra) najde v lese novorozeně. Dá mu jméno Orion – dítě hvězdy (v dětské roli M. Hejný) a vezme ho k sobě domů. Orion (jako dospělý J. Laštovka) vyroste ve velmi krásného, ale bohužel také namyšleného a krutého chlapce. Jednoho dne se objeví u dřevorubce žebračka (S. Stašová) a pozná v Orionovi svého ztraceného syna. Orion, který věří, že je dítětem hvězdy, ji zle urazí a vyžene. Vzápětí se jeho tvář změní ve směšnou a ošklivou. Po desetiletém putování, při němž leccos pochopí, se Orion dostává do moci zlého čaroděje (O. Navrátil), který pro něj má úkol. Jeho splnění má čaroději dopomoci k vládě nad celým světem. Orion musí přemoci zlá kouzla a získat nazpět nejen svou krásnou tvář a čistou duši, ale i lásku své matky, kterou kdysi pyšně zahnal. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Přijde mi, že pohádka, možná spíš studiová pohádka, je prubířským kamenem pro herce. Musí vytvořit hodnověrnou postavu na malém prostoru, leckdy jen v pár větách a ještě někdy podivných. Když se tady na obrazovce objeví paní Stašová, je to skutečně paní herečka. Každá hláska, která vyjde z jejích úst, každé gesto, by't sebemenší, mimika i postoj celého těla - to je skutečné mistrovství. Slabým článkem je představitel Oriona, který se sice snaží, ale nic moc. ... Proč se na začátku dovídáme, že jantar není pryskyřice? Vždyť je. Nápis na meči je Cimrmanovou akustickou konstantou, to se tedy tvůrci mohli víc pochlapit. Opakované Orionovo chození do lesa je docela otravné, protože pořád stejné. Aspoň potěší, že mu tam radí český strakáč, jehož Orion přátelsky oslovuje "divoký králíčku". Předlouhý monolog matky, v němž radí Orionovi, jak přemoci čaroděje - to jsem nebyla schopná si zapamatovat. Navrátil má dobrý háro. Pohádku bych nezatracovala, ale chce se mi napsat: znovu a lépe, prosím! ()
Vzhledem k přetrvávající bídě v tvorbě nových českých pohádek, je kvalitně herecky obsazená TV pohádka na motivy Oscara Wildea s minimem patosu, velmi nadstandardním kusem, zpříjemňující nedělní odpoledne. ()
Pohádkovou knihu “Šťastný princ od Oskara Wildea” nemám rád, je plná těchto depresivních a žalem nasycených pohádek. “Dítě hvězdy” je jen jedna z mnoha. Zde je potřeba kritizovat režiséra Miroslava Sobotu protože umělecko-dramaticky je pohádka věrná předloze jen v žánru. Ještě žalostnější a depresivnější a pro mě “hnusná” je hlavní pohádka Šťastný princ. Tuto knihu, kterou jsem dostal pod stromeček, jsem jako 10 letý neměl rád, jsou to pohádky pro dospělé, není divu Oskar Wilde jako “král paradoxu” v ní popisoval vlastní bytí v tomto světě. ()
Námět výborný, opravdu poučný, ale zpracování bylo poněkud slabší a představitel hlavní role se herecky také zrovna nepředvedl. ()