Bereavement

V hlavní roli poprsí hvězdné herečky a pak to ostatní, které už je ovšem ze skutečně působivého hororového ranku. Není až tak vyloučeno, že režisér Stevan Mena v minulosti pracoval na jatkách, stejně jako zaostalý a vyšinutý zabiják z jeho filmu, bojoval se svými děsy a dodnes unáší mladé dívky do těchto nehostinných prostor, kde s nimi zachází jako s masem na porážku. Jeho konání mlčky přihlíží rovněž ze sousedství unesený bezbranný chlapec s diagnozou vzácné choroby jejíž průvodním znakem jsou necitlivé reakce na bolestivé podněty. At je to jak chce, Mena umí navodit hutnou hororovou atmosféru jedna básen doprovázenou stísněným pocitem strachu při němž tuhne krev v divákových žilách. Jeho hrůzyplný film si jde poměrně přímočaře za svým. A co je sympatické, že se nevytasí se závěrečnou "shocking" pointou převracející předchozí děj naruby. Aby měl všechno dostatečně pod kontrolou vzal si vedle režie na starost také produkci, střih, hudbu a scénář a při takovém množství činností obvykle vznikají rezervy, ale až na občasné výpadky logiky to zvládl a s žánrem umí skvěle pracovat. Nespoléhal jen na drastické scény, kterých je ve filmu rozeseto hojně, ale byl překvapivě dobrý i v nenervujících mezihrách. Diváka uměl co chvíli chytit pod krk a pěkně vydusit. Kamera uměla ve špinavých prostorách starých jatek působivě rejdit a bloudit. Stříkající krev z obětí nejednou navodila dojem, že ohodí i diváka a to i přes absenci formátu 3D. Mena je pro horory zkrátka jako dělaný. A pak měl na place ještě jednu devízu, která tomu nasadila tu pravou hororovou korunu a sice magicky pohlednou Alexandru Daddario v roli Allison, která po tragické smrti svých rodičů přijíždí z Chicaga na zapadlý venkov bydlet ke svému strýci. Vedle toho, že se náramně dobře v hororu vyjímá, umí také ukázkově křičet hrůzou a má naditý dekolt. Info kolem ní je sice taková omáčka, které diváka moc nevytrhne, ale jakmile vypochoduje na scénu v uplém tílku o číslo menším, její postava dostane úplně jiný rozměr. Její zásluhou jsem přehlédnul určité nedomyšlenosti v ději (zabijákova přílišná důvěra v uneseného chlapce a nulový strach z prozrazení nebo jeho útěku, protože mu jako jedinému umožnil volný pohyb, na zchátralá jatka po celou dobu nikdo nezavítá a nezajímá se o ně, ve vesnici je nějak podezřele málo obyvatel, zabiják projede ve své dodávce kolem atraktivní a v té chvíli osamocené Allison, ale na rozdíl od ostatních dívek ji neunese) a po zbytek filmu jsem tipoval objem jejího vyvinutého hrudníku. Jelikož s každou příští scénou rostl, tak jsem nedospěl k žádnému konkrétnímu číslu a nedozvím se kolik toho skrýval její napěchovaný dekolt. Oproti tomu však do svého filmu talentovaný režisér napěchoval veškeré potřebné hororové ingredience. Mena sice promarnil šanci svléci Alexandru, ale ukázal, že by byl sám proti sobě, kdyby v budoucnu nenatočil ještě jeden takto zdařilý horor. Mé hodnocení: 90% (11.06.2014)

Vynikající John Savage ve velice brutálním filmu, který ale rozhodně není jen o jatečním zabíjení. Protože jestliže má divák zájem a hledá ve filmu i něco víc, než jen bezduchá jatka, při sledování tohoto filmu má možnost tak učinit. V jedné pasáži se mluví o dvou teoriích, které vysvětlují sociální chování člověka. Jedna říká, že sociální charaktery jsou důsledkem genové dědičnosti, ta druhá, že důsledkem je výchova a sociální prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a žije. Je na divákovi, aby se přiklonil k jedné z nich. Film nám dá sice jasnou odpověď. Také můj názor je ten, že sociální charakter osobnosti je tvořen především výchovou. Proto se i ve filmu dočkáme zajímavého, avšak vcelku logického vyústění. Mrtvol je celkem dost a beznaděj, která třímá nejen v obětech je umně přenášena i na diváka. Ač nám vrah své motivy nesdělí, není to na škodu. Je prostě nemocný a takový člověk mít důvod nemusí. Alespoň ne ten, který bychom jakž takž chápali. Atmosféra a kamera člověka dokážou velmi dobře vtáhnout a pohltit. Třebaže film je, dá se říct, jednoduchý. Ale jak říkám, pokud někdo chce uvažovat, zde prostor je. Výhodou horrorů je většinou jejich na první pohled jednoduchost, a proto jsou chápány většinou divácké obce. Skrývají se v nich však časté otázky různých charakterů. Každý není akademik, a proto věřím, že horror je žánr, který umí i nevysoce vzdělaného člověka vtáhnout do akademických otázek - a to jednoduchou formou. A v tom je jeho velká přednost a výhoda. (14.10.2011)

V Novém roce začínám tam, kde jsem skončil ten minulý. Posledním filmem který jsem si pustil během Silvestra, byl amatérský kousek Malevolence od režiséra Mena. Ten se sice nedočkal příliš velké podpory u diváků, ale on si alespoň splnil svůj velký sen a to natočit vlastní slasher. Během následujících let nasbíral pár zkušeností i peněz a rozhodl se natočit prequel. Změna k lepšímu byla viditelná na první pohled, což jsem samozřejmě přivítal s povděkem. Tento režisér má určitě jistý potenciál a tak jsem zvědavý, jestli jej někdy dokáže naplno zúročit. Je však na dobré cestě a to je hlavní. Ponuré prostředí jatek bylo v původním filmu dost nevyužité, pokud tedy nebudeme počítat úvodní scénu a finální rozuzlení příběhu. I proto jsem byl rád, že tentokrát se to změnilo. Ze začátku se podíváme, jak to vlastně s malým Martinem začalo. Od jeho únosu, přes první vraždu před jeho očima, až po přidání vlastní ruky k morbidnímu dílu. Přiznám se však, že by zřejmě ani tento prequel neměl takovou sílu (tedy hlavně příběh), kdyby zde nehrál Brett Rickaby. Psychicky narušený únosce a vrah, byl v jeho podání téměř ideální postavou pro dobrý slasher. Dívky a ženy pro něj neznamenaly nic víc, než dobytek určený k porážce a udobření jeho vnitřního démona. Díky tomu získala atmosféra ten správný punc ponurosti a samotný scénář byl lépe stravitelný, než tomu bylo v jeho prvotině. Když k tomu připočítáme i výrazně vylepšenou kvalitu kamery a krvavých scén, bylo téměř vyhráno. Cestu k úplnému vítězství však přibrzďovalo několik hluchých a zbytečně nudných pasáží. Což byla velká škoda.60% (01.01.2017)

Po dlhšej dobe kvalitný horor. Psychopat unesie malého chlapca, aby bol svedkom jeho vraždiaceho ošiaľu a pomáhal mu s "upratovacími prácami". Zapliesť do krváku malé dieťa je vždy dosť riskantné (keďže poniektorí labilnejší diváci to môžu považovať za extrémne), ale mne tento námet sadol, a musím uznať, že bol využitý úplne dokonale. Obetí bolo kvantum, gore slušné, nakrútené je to naozaj pekne a masakrík vyvrcholí do podareného, a predovšetkým nervydrásajúceho záveru (ktorý bol síce totálne predvídateľný, ale v tomto prípade mi to nevadilo, pretože som si aj želal, aby sa to nejako takto skončilo). Taktiež musím vyzdvihnúť herecký výkon detského hrdinu, ktorý dokonca zatienil toho uvrieskaného retarda. Na plný počet mi to bohato stačí, dokonca - podľa môjho skromného názoru (ktorý samozrejme netreba brať vážne) - patrí tento horor do tohtoročnej TOP 5 (zatiaľ). (01.09.2011)

To jsem si zase jedou připadal jak na Prozacu. Tento film (prý horror) by nezachránilo ani 3D s tím, že by ta krev cákala rovnou do mojí postele. Atmosféra na nule a Mena (btw. podle některých záběrů asi stejný nadrženec jako verbal) navíc ani neví, kdy skončit. A ta hvězda? Na začátku jsem si zrovna říkal, proč jsou všechny ty horrory tak neoriginální, že ti dobří nakonec vždycky přežijí (happyend). To pak přece není žádné umění, neboří-li se nějaká ta tabu. No a hle..... (30.09.2011)