Fígle

Fígle jsou příjemný čistý film, bratr Stefek se svou sestrou Elkou postupně rozvíjí experiment naklánění osudu na tu správnou "stranu" a snaží se přimět svého otce k návratu ke své rodině. Film stojí na této originální myšlence a na skvělých hereckých výkonech hlavních představitelů. Stefek jako "čistokrevné" dítě celý tento fantastický "projekt" rozjíždí a žene dopředu, jeho téměř dospělá sestra jej podporuje jako starší a znalejší mentor, v hloubi své zkušenější duše ale jakoby nevěří, že by Stefek mohl uspět. Nevidím nějaký výraznější rys, který bych tomuto sympatickému kousku vytknul, snad mohl klidně skončit i o 5 minut dřív (a tedy ne happy-endem) a nepochopil jsem "vojáčky", což je ale asi moje chyba :) Druhý nejlepší polský film, který jsem kdy viděl. 8,5/10 (13.03.2009)

Televizní vzezření vmanévrované do kinosálů na mne nikdy moc dojem nedělalo a tady jsem prostě cítil, že televizní obrazovka by tomu slušela víc. Je to stejné jako s většinou českých filmů posledních let, v tomto jsou na tom Poláci stejně jako mi. To že jsou trochu originálnější nemohu říct s jistotou, takový přehled nemám, v každém případě v tomto filmu něco navíc je. Jde vidět, že práce s kamerou není bezcílná, úhly kamery jsou pečlivě voleny, také snaha vyhnout se prvoplánovým dojmům má mé sympatie. Nemohu si ale pomoci, tempo je příliš unuděné a mdlé. Možná to byl umělecký záměr, já ale do kina pro ukolébavky nechodím. 65% (16.01.2009)

Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním. (18.09.2011)

Postava šestiletého kluka Stefka v tomto filmu ukazuje osud mnoha set mladých dětí, které opustil jeden z rodičů. Naštěstí to není můj případ, a tak nemohu zcela posoudit hloubku tohoto filmu... Zobrazuje touhu návratu osoby, která by ho podporovala a starala se o něho. Scéna na nádraží, když malý Stefek rozhazuje mince na koleje, po kterých přijíždí téměř pravidelně vlak s jeho otcem, a modlí se, aby ho táta poznal a vrátil se k nim. Anebo když ho vidí a několikrát se na chvíli se se svým otcem baví. On však ani neví, jak vypadá jeho syn, a rozmlouvá s ním jako s obyčejným malým klukem. Proto, aby měl zpět svého otce, udělá Stefek vše, co je v jeho silách.... (22.01.2008)

Před hodnocením jsem se raděj čtyřikrát podrbal za uchem, což je fígl, jak v dobrém rozmaru ohodnotit čtyřmi hvězdičkami poměrně nezáživný polský >umělecký< film... ;o] . . . Třiapůl hvězdičky tedy za to dílko, zaokrouhleno nakonec z nutnosti nahoru, s velkým sebezapřením(!), jen za tu lidsky vlídnou atmosféru, která naštěstí svou odlehčenou přirozeností nepila mi aspoň krev... A to je asi tak celý... - - - - - (Poprvé viděno 6.6.2011 v původním znění s č. titulky na >fíglovém prostoru< , hodnocení 235., komentář zde jako sedmadvacátý - 7.6.2011) (07.06.2011)