Cheot nun

Hezké obrázky z Kjóta film neudělají. Naivní Nanae prakticky nic nedělala, jen občas něco pípla ("Pi"), Min byl o trochu živější, ale taky žádná sláva. Ke konci romantika tekla proudem a každá následujcí scéna byla větší kýč. No jo, ale japonština je i tak okouzlující a ve spojení se sněhem z toho vyjdou aspoň tři hvězdičky. (12.10.2011)

Jeden z nejkrásnějších filmů, jaké jsem jsem kdy viděla. Je básní o jednom z míst mých snů, o Kjótu, a kouzelnou směsicí japonské kultury a některých jejích nádherných osobitých detailů, japonské přírody a tradiční architektury, a do toho je přidán líbezný Lee Jun-gi a neméně líbezná Mijazaki Aoi, půvab, humor, láska a působivá atmosféra. (20.02.2009)

Já jsem asi ufon, protože jestli tohle má někdo za perfektní romantiku, tak nevím. Zápletka spočívá v tom, že se příslušníci obou národů snaží co nejvíc si zkomplikovat život v domnění, že tím budou šťastni. Nesmyslné chování, děsivě blbá konstrukce zápletky, nevěrohodné mezilidské vztahy, nefungující hlavní pár. Díkybohům kratší než korejský dvouhodinový standard, ale i tak strašlivě rozvleklé. Nic proti hezkým kulisám, ale takhle ne... :-( (20.10.2012)

Tenhle film má několik momentů proč mu musím dát pět hvězdiček. Ta první je za Kjóto, propojení děje s jeho nádhernými zahradami byl víc než dobrý tah. Druhá je za hudbu, která se mi líbila velice velmi a přesně mi do děje zapadala. Třetí hvězdička je za něžnou romantiku namíchanou bez zbytečného kýče. Čtvrtá se rozsvítila díky hlavním představitelům. Chtěla jsem vidět Leeho v něčem jiném než byl historický Wangui namja a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tenhle film. Miyazaki byla IMHO ideální představitelkou stydlivé, křehké a přitom tak silné Nanae. Pátá hvězdička je pak za závěr. Já na "věčnou" lásku věřím neb mám ve svém okolí pár, který se setkal po xxx letech během kterých na sebe nezapomněl a od té doby jde už deset let životem společně... Takže "o dva roky později" mě nemůže vůbec překvapit. :^) (05.02.2012)

Rozjívený korejský floutek poznává zevnitř japonské reálie a samozřejmě se zakouká do stydlivé japonské dívky, které se pozvolna dvoří... Koprodukční melodrama je zpracováním a vyzněním spíše japonsky subtilní a místy vypadá jako laciný art na hony vzdálený obvyklému korejskému cukrkandlu. Na proměnlivém vizuálu a málo využitém prvku pomalé adaptace na odlišné prostředí ani moc nezáleží, poněvadž po sobě pálí hodně sympatická dvojka a nějakou tu slzičku dojetí na tváři žrouta romantik se filmu daří vyloudit. I když já si na ni musel počkat až na závěrečné minuty... Do té doby to bylo sice bez jakéhokoliv překvapení, leč milé a s odzbrojující Aoi Miyazaki, takže nahoru zaokrouhlených 7/10. (19.05.2008)