Můj život v ruinách

Čistě ženská komedie z poměrně příjemného prostředí, která však bohužel otrocky kopíruje všechny klišé žánru. Naštěstí se zde ale najde několik světlých vtipů, které snímek dotáhnou s odřeným gyrosem, alespoň ke dvoum hvězdám. Já nejsem žádný Bůh. To o mě jen začala roztrubovat moje matka. (05.10.2009)

Příjemná komedie u účastnících zájezdu v Aténách, o jejímž obsahu a zpracováníjsem si nedělala iluze, a která přesto velmi příjemně překvapila a pobavila. Vykreslení národnosti jednotlivých turistů v lehké karikatuře dohromady s nádhernými exteriéry Atén-kam se většinou nejezdí, (moře je pro nás holt moře), příjemnou lehkostí řecké hudby a až na výjimky neznámými hereckými tvářemi mne pobavily, potěšily a zejména příjemně překvapily. Onou výjimkou byl Richard Dreyfuss, kterému to sekne i jako seniorovi a Nia Vardalos, která je od doby své řecké a tlusté svatby čím dál pohlednější a lepší. (10.11.2009)

Máme před sebou klasickou pohádku o zakleté princezně v jedinečných kulisách řeckých památek. Princezna Georgia, zakletá do potřeby podávat výkon ve formě předávání informací z řecké historie, je nasměrována jedním z turistů k žabákovi (zde zarostlý šofér autobusu), ze kterého se po políbení stane krásný princ (je to sice jasné od začátku, ale holkám určitě bude stát za to počkat si na závěrečnou proměnu), kvůli němuž princezna ubere na výkonu ve prospěch (hádejte čeho). Komedie, od které jsem nic víc neočekávala, pro mě zábavná. (10.11.2009)

Čekala jsem to o hodně horší. Hlavním důvodem, proč jsem se na tenhle film chtěla podívat bylo Řecko, řecká krajina, památky a těch se mi opravdu dostalo v takové míře, že jsem po skončení vzdychala, jak bych se tam chtěla podívat. Tyhle průvodcovské výlety nejsou nic pro mě, ale když už jedu do nějáké cizí země, chci se podívat hlavně na památky, ne, že sebou plácnu na pláž nebo, že budu celý zájezd chodit do obchodů se suvenýry, takže jsem dost dobře nechápala proč tam ti turisti vlastně jeli, vyprávění Georgie o památkách by mě ale zase na druhou stranu taky uspalo, nejlepší je zlatá střední cesta. A co se týče filmu, jednou se dalo, docela příjemná komedie, u které jsem se překvapivě hodně bavila. 4* (26.09.2011)

Asi jako český řízek s bramborovou kaší. Víte přesně, co máte čekat, hladové po pohodovém zážitku uspokojí, ale nadšení nebudete. Musím ale uznat, že to odškrtávání klišé je docela zábavné. Je vám jasné, že Georgiin dopis majitelce cestovky nedorazí, víte, že z nadměrně ochlupeného řidiče se vyklube Adonis k nakousnutí (stačí se oholit a ostříhat, haha), je vám jasno v tom, kdo George nechává jako dárečky sedmikrásky. Dokonce i ti účastníci zájezdu jsou chodící klišé, budiž scénáři připočteno k dobru, že si z toho na začátku filmu dělá legraci. Lákavé je, že se Ruiny odehrávají v Řecku, ale cosi z tamější atmosféry ve filmu chybí - pravděpodobně to bude proto, že se jeho velká část natáčela ve Španělsku. Je to milé, příjemné na pohled, nenáročné, koukat na to nebolí, romantika a humor tu nechybí. Jindy bych u takhle předvídatelného filmu soptila, ale Ruiny si naštěstí nehrají na něco víc. 60 % (31.10.2009)