Strach(y) ze tmy

Sapr-chválím a tajně doufám, že podobných zapadlých kousků běhá po světě více a já je budu postupně oběvovat (po asi měsíci koukám, že jsem tu mrdnul hezké ě do slova objevovat..no, nechám to tu jako demonstraci své omylnosti :D .........zpět k filmu ). Je tam cronenbergovsky nepříjemný a znepokojivý bodyhorror, francouzská variace na japonské bubákarny, depkoidní abstrakce, jeden hodně vymazlený strašidelný barák, brněnský drak :D a pár vzteklejch čoklů, kteří asi nesli nějákou myšlenku kterou jsem úplně zdárně teda nerozšifroval. Výtvarná řešení jsou hodně osobitá a je jasné, že né každému sedne všechno... Mě třeba trošku drala forma hmyzácké povídky, ale zase uznávám, že v kombinaci s tím příběhem to mělo svůj efekt. + rozumná minutáž = bavil jsem se jak malej kluk. (09.02.2015)

Poslední dobou nadávám často na to, že film upřednosťnoje zpracování před vyprávěním či nějakou myšlenkou. Stejný případ nastává u Peur(s) du noir, mimochodem se mi líbí český překlad, který přesně a šikovně kopíruje francouzský název, a přesto se tady zachovám zcela opačně. Strach(y) ze tmy nejsou ničím víc, než vizuální onanií, a jak už tady mnozí uvádějí, opravdu zajímavý příběh je snad jen ten poslední o muži v temném domě. Jinak se moc invence nenajde. Dva mezipříběhy o muži se psy a o ženě, která do grafikého podkladu vypráví o všem, čeho se bojí, jsou sice z počátku zajímavé. Zejména muž se psy je velmi zajímavě animován, ale ke konci jim dochází dech. Žena mele spoustu nesmyslů a muž je utahaný a bez rozuzlezlení. Příběhové části jsou zajímavější, ale také příliš invence nepobraly. Přesto si dovolím tvrdit, že je snímek zajímavý. Má svou atmosféru, podpořenou vynikajícím hudebním podkresem, a kombinace různých výtvarných zpracování v člověku rozmělní počáteční zklamání z jednoduchosti vyprávěného. Navíc stopáž je přiměřená. Jako příběh neobstojí, ale jako výtvarný počin se mi Peur(s) du noir líbily a tak je i hodnotím. (27.09.2008)

Nic pro ty, kteří musejí mít vždycky všechno vysvětleno od A do Z a pointu naservírovanou na stříbrném tácu až pod nos. Kdo si dokáže vychutnat atmosféru a rozdílná, ovšem bez rozdílu osobitá výtvarná pojetí jednotlivých příběhů, ten je zde na správné adrese. Monolog doprovázený proměnlivými obrazci mezi jednotlivými povídkami mne sice příliš nenadchl, ale ani ten nepovažuji za ztrátu času, zbytek filmu mne do sebe dokonale vtáhl a poskytl mi i pár námětů k přemýšlení. Ještě k tomu "výtvarnu" - Alfred Kubin, Giorgio de Chirico nebo Odilon Redon patří ke jménům, která mne při sledování "Strach(ů) ze tmy" napadla - všichni tihle pánové měli k titulnímu tématu také vždycky co říci a hlavně se k němu stejně jako autoři snímku uměli vyjádřit kresbou, která jak je vidět dodnes inspiruje :-) . (05.07.2010)

Docela slušná animace, i když od Francouzů jsem i v žánru sci-fi viděl lepší (třeba Renaissance), ale jinak nic moc. Žádná z těch povídek nemá smysluplnou pointu, natahovaná je každá až neuvěřitelně, a v těch předělech ty levičácké a neoliberální kecy mi taky lezly na nervy. Případné spoilery: Průběžná povídka o chlápkovi se třemi zlými psy je o tom, že psi cestou každého roztrhají, a když poslední pes uvidí svůj odraz v zrcadle, zlý páníček se raduje, a to dokonce i z toho, že pes roztrhá jeho. - Povídka o nemocném pánovi je o tom, že našel zajímavý hmyz, jako dospívající si našel holku, a ta nějak symbiozovala s tím hmyzem ale zůstala jí lidská podoba a pán je jen inkubátorem. - Japonská holčička je šikanovaná ve škole, straší tam duch nějakého samuraje a ona je nucena podobně jako ten samuraj spáchat seppuku (neboli česky neodborně harakiri). - Mladík má kamaráda, v okolí něco žere zvířata i lidi, ukáže se, že šlo o krokodýla/draka, ale i když je zabit, mladík si myslí, že sežraný kamarád ho navštěvuje. - Pán, který asi nemá na elektřinu, v zimě ve svém domě, kde si svítí svíčkami a ohněm v krbu, vzpomíná na nějakou paní, uvízne v šatníku a nemá se jak dostat ven. ... Divné, což? Mně to přišlo až pitomé. (11.05.2020)

Velké zklamání, co bohužel potvrzuje moji teorii - animovaný horor nedokáže vyděsit. Rozeberu všechny příběhy (a ne, nejsou pojmenované): 1.PŘÍBĚH - Asi nejzajímavější příběh, s nějakým dějem, se sympatickou hlavní postavou, nenudí... Jo, kdyby to celé vypadalo zhruba takhle, budu radši (4*) 2.PŘÍBĚH - Proboha, to byla blbost. Příběh naprosto pitomý, animace hrozně špatná, naprosto bez emocí... Ach jo, ti Japonci... A i na ně to bylo hrozně špatné... (odpad!) 3.PŘÍBĚH - Tak jo, tady je něco jako děj, bohužel mi nějaké vysvětlení buď uteklo nebo prostě není... Ale ta hudba tam je vybraná dobře. (2*). 4.PŘÍBĚH - Příběh ve tmě, doslova, takže zpracování za jedna, ale dějově je to tak strašně nudné a utahané a než se něco vůbec stane, tak to dlouho trvá (1*). Do toho máme ještě přidaný příběh o šlechtici a čtyřech naštvaných psech, který je vyprávěný postupně mezi příběhy a ještě tu je sem tam úvahy nad lidstvem, které mají se strachem ze tmy společného tolik, jako Adam Sandler a artové filmy... Celek tedy jedno velké zklamání. 2* (08.03.2018)