Odsouzeni k boji

Režisér si vzal na paškál jeden z případů kdy američtí vojáci zabily několik iráckých civilistů. Iráčané jsou ztu ukázaní jako svatí a přitom je to tu dobře vysvětleno ( jsou to jen ubožáci kteří odpálí bombu a schovají se) , na to asi režisér v své ´´ kontroverznosti,, zapomněl. Rád bych se dočkal i filmu z pohledu že v Iráku nejsou všeci nevinní ale to asi nebude. (20.09.2008)

Zaujímalo ma, aký prístup zvolí filmár k takejto látke. Či iba sprostredkuje otrasný zážitok a nechá emócie iba na divákovi, alebo sem pridá nejaký skrytý komentár a posolstvo bude autorským zámerom. Broomfield sa vydal cestou Full metal jacket, keď sme svedkami manipulácie s vojakmi, ktorí po týždňoch až rokoch v boji stratia cit. Režisér obviňuje z tohoto neľudského činu rovnakou mierou teroristov, ktorý dali podnet na reakciu, amerických dôstojníkov, ktorý kážu vojakom strielať po všetkom živom a aj samotných vojakov, ktorí ich rozkazy vykonali. Následky na celý život si však poniesli poslední menovaní. A samozrejme príbuzní obetí,na ktorých stranu sa tu Broomfield logicky stavia predovšetkým. A tak asi aj každý normálny divák. Veľmi silný film svojou témou, spracovaním je to adekvátne súčasným trendom realistického točenia vojnových filmov. (09.11.2013)

Příběh o americké armádě, která má zjednat pořádek v íráckém městě Haditha a o tom, co nastane, když je jeden z nich zabit a dva další vážně zraněni po výbuchu bomby nastražené ve vykopané díře na silnici....Američané zbavení smyslů a prahnoucí po pomstě za každou cenu šlápnou tentokrát vedle, když si myslí, že jsou těsně za povstalci, kteří na ně nastražili bombu a vyvraždí civilisty... "Bomby těch zkurvenejch utěrkářů zabíjí mariňáky každý den!" (11.04.2010)

Film, který má své zcela zřejmé poselství: válka je nesmysl, svinstvo, co nejhůř odskáčou nevinní. Od počátku jsou nám skoro dokumentárním stylem ukazovány tři pohledy: 1) rozjívení američtí vojáci 2) poklidné, spokojené irácké rodiny 3) teroristé - náznakem ti nahoře, ale především dvojice zmanipulovaných, zblblých mužů, netušících, jaká jatka rozpoutají svým rádobyhrdinským činem. Američtí vojáci nejsou zobrazováni zrovna líbivě a nejspíš ten pohled bude velmi realistický; co může být kladného na bandě necitlivých, frustrovaných, sprostých fakanů, pro které je zabíjení pouhou hrou, sportem. V osmnácti letech zkrátka většina lidí nemá potřebnou empatii, snahu o pochopení druhých, soucit, rozum - zvláště chlapci bývají dokonalý materiál na tupé, vraždící, snadno ovladatelné stroje. Iráčtí civilisté jsou naproti tomu ukazováni málem svatí, což příliš objektivní nebude - vcelku totiž nepochybuji o jejich averzi až nenávisti vůči nevěřícím, podporované už odmalička, živené do naprostého fanatismu. Žádným skutečným nepřátelským činem se však neprovinili, do neozbrojených lidí se střílet nemá a v tomto smyslu šlo jednoznačně o nevinné oběti. Teroristům, oněm dvěma atentátníkům-začátečníkům, film připsal pocity viny... osobně z útoků na tržnicích, v autobusech a mešitách nemám dojem, že by si takoví lidé lámali hlavu s civilními oběťmi. Náboženství schvalující vraždy a slibující za ně věčný ráj nelze než zavrhnout, v této podobě nepatří do civilizované doby. Na filmu mi vadila chyba české verze - na kanálu Filmplus chyběl překlad iráckých dialogů: často šel význam zhruba odvodit, ovšem sledovat celé minuty nesrozumitelných hovorů je kapku nuda. To nemuseli překládat ani angličtinu - ono věčné dementní "fuck" a vulgární vtípky nepotřebují komentář. Závěr se mi nezdál věrohodný: prozření amerického desátníka, co v jednom okamžiku zuřivě a bez výčitek střílí do vyděšených iráčanů, aby o pár minut později soucítil se ženou, oplakávající mrtvého manžela (tady se irácká slova poprvé a naposled dočkala dabingu: "Rašíde, ach, Rašíde!", to bychom v originále asi nepochopili:-)). Brát "Odsouzeni k boji" jako dokument (kdyby šel víc do hloubky), dala bych 4*. Jako válečné drama mě to bohužel příliš neoslovilo: spousta nudných Iráčanů a otravných, nesympatických Američanů. Navíc kromě zúčastněných nikdo nezná skutečnou pravdu o této tragédii, jasný je jen výsledek: 1 mrtvý US voják, 24 Iráčanů - co se dělo mezitím jsou víceméně dohady. Poselství nicméně bylo předáno srozumitelně a nezpochybnitelně (a pokolikáté už?): válka je svinstvo. 65% (13.05.2009)

Tak předně. V první polovině filmu se nemůžete zbavit silného pocitu, že film podléhá modernímu protiamerickému trendu a zřejmě na tom trocha pravdy je. Skutečností ale je, že se jedná o silný dokument ukazující několik věcí. Ukazuje pohled na obyčejného amerického vojáka s důrazem na jeho neřesti. Ve filmu se to jeví právě jako onen protiamerický trend, ale v kontextu kinematografie to lze brát jako vyvážení emerických filmů plných patriotismu. Další věc - bezmoc iráckého civilisty. V tomto případě jsou civilisté postaveni před dilema zda nahlásit povstalce američanům a riskovat povstaleckou odvetu, nebo mlčet a riskovat minimálně obvinění ze spolupráce s povstalci z americké strany. Dále tu máme ukázku náboženského fanatismu, odpálení bomby a následná odveta včetně rozhovorů s přeživšími natáčena na videokameru. První část používána k demoralizaci nepřítele (USA) a druhá kromě téhož ještě k zfanatizování dalších bojovníků ve vícvikovém táboře Al Kaidy. Poslední významná věc jež je zdokumentována - hrůza válečného konfliktu (neplatí pouze pro irák) kdy největší obětí války jsou civilisté, nikoli bojovníci. Mariňáci se ženou a čistí dům za domem s tím že jsou těsně za patami povstalců. Ti jsou však již dávno v tahu a probíhá pouze nešťastné vraždění nevinných. Dále film dokumentuje některé další detaily, jako jsou zvláštní metody vyšetřování, vydávání zpráv s nereálnými počty obětí, reakce G.W.Bushe, nebo nutnost nalezení a potrestání viníka za každou cenu. Smutný film po kterém budete mít problém usnout. Dá vám dobrý důvod k zamyšlení, ale špatný pocit nejen v oblasti žaludku. (07.04.2008)