Život za zdí

Odkedy je svet svetom, ľudia si nie sú navzájom rovní. Sociálne rozdiely boli, sú aj budú. V prípade týchto filmom zobrazených rozdielov sa jedná o skutočný extrém a neviem, či to môže niečo povedať aj európskemu divákovi. Skôr asi nie. Okrem toho by ma veľmi zaujímalo, z čoho tí zámožní ľudia v zóne vlastne žili, keď stále boli doma alebo organizovali susedské hliadky. Koniec bol skvele vygradovaný a to je vlastne jediný dôvod, prečo dávam tie štyri hviezdy. Adios. (15.01.2015)

Ulice patří všem. (...) Tahle ne. Rodrigo Plá nemusel své podobenství moc promýšlet, 'zóny' tu začínají být nejen jako 'skleněné' stropy a valy, nýbrž topografická vymezení. No-Go nikoliv jako místo, kam policajt nechce, nýbrž nesmí. Na jednu stranu lze záměr ze zřejmých důvodů ocenit, na druhou alegorie nabývá funkčnosti úměrně své průhlednosti, odhalující jinak nezpozorovanou povahu skutečnosti. Plá se své horlivosti docílil pravého opaku. Otázku, zda je jeho modrým filtrem překrytá inverze zvlášť dobrý počin, jsem (si) nechal nezodpovězenou. (10.10.2021)

Španielsky režiséri to v poslednej dobe valcujú. Vážne. V takmer akomkoľvek žánri, bez rozdielu s akýmkoľvek obsadením a tematikou. Potomkovia ľudí, séria Rec či bizarnosti psychologického majstra Almodóvara alebo väzenská Cela 211. Tento snímok je rovnako silný a zanechá vo vás nezabudnuteľný dojem. Sprvu pomalý rozjazd a fádne zobrazené prostredie môže odradiť mnohých, ale to je chyba. Pod mierne nesympatickou škrupinou sa skrýva lákavý thriller so silným príbehom, ktorý udiera na psychiku človeka a určite nie je pre každého. Je to príbeh komunity zbohatlíkov, ktorý žijú oddelene od zvyšku poškvrneného, chudobného a špinavého mesta za zločinu za hradbami, ktoré ukrývajú prísne stráženú a takmer dokonalú "zónu". Jedného dňa však pokoj a mier v "zóne" naruší trojica mladých zlodejov, ktorý sa vďaka búrkou zhodenému billboardu dostanú cez rozborenú stenu dnu. Situácia sa však nečakane zvrtne a vyhrotí v krvavý konflikt, po ktorého skončení ležia v "zóne" štyri mŕtvoly - uškrtená stará majiteľka vykradnutého domu, dvaja lupiči a strážnik žijúci mimo "zóny". Jej obyvatelia však majú s mestom dohodu a nemôžu si dovoliť nepriaznivú publicitu, a tak sa musia zbaviť tiel aj otravného vyšetrovateľa, ktorý sa prípadu nechce vzdať. Čo všetko sú schopný urobiť pre to, aby všetko, čo sa stane v zóne, zostalo za jej múrmi? A čo urobia s posledným lupičom, ktorý sa stále skrýva niekde vnútri? La Zona je skvelý dramatický vyhrotený príbeh o tom, ako sa usporiadaní ľudia dokážu behom chvíľky zmeniť na krvilačných netvorov bez zábran a o tom, aké to môže mať následky. Film sa vskutku podaril a herci a ich výkony sú skvelé, mimoriadne sa mi páčil otec Alejandra a "gorila" Carlos Bardem. Nie je to náhodou Javierov príbuzný? (18.12.2012)

Toto desetiletí nejspíš vejde do dějin jako "doba stavění zdí", přestože, jak říká Roger Waters: my sami jsme cihlami této zdi (All in all you're just the another brick in the wall). Tenhle film ovšem není o zdi (jak se nám snaží namluvit český distributor), jako o něčem vertikálním, oddělujícím dva poloprostory. Zde jde o (rezidenční) ZÓNU oddělující "tady uvnitř a tam venku", přičemž tady uvnitř platí zvláštní status: "Máte vlastní sprchy a chcete vlastní zákony" (citace z filmu - každý marxista tu jen zasvěceně pokývne hlavou). Film má zřetelnou dějovou linku, kterou není třeba komentovat (mimořádně zajímavá je konfrontace otců a jejich dětí ze zóny, kteří - snad až na Alejandra - půjdou bezpečně v jejich šlépějích), a tak jen dvě poznámky: 1. Dosud známe pouze "dopraváckou" definici (§ 39): Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné zóny". 2. Loni jsem chodil hrát kulečník do Hamrů nad Sázavou. Přitom jsem procházel obytnou zónou obklopenou zdí. Jedním vstupem/výstupem jsem do ní vcházel a druhým vycházel (o třetím nebo dalším nevím). Kamery samozřejmě, ale žádné brány a stráže... možná jen zatím. A přece ještě další dvě poznámky: 3. Dosud se vytvářely ZÓNY (samozřejmě také se zvláštním statusem), kde sídlili lidé neprivilegovaní (gheta, gulagy, kacety, pracovní tábory) - přesídlení privilegovaných do zón, zavání změnou paradigmatu. 4. Takové ZÓNY jsme tu, na druhou stranu, měli od nepaměti, co jiného byla šlechtická panství či jižanské (US)edlosti, než zónami s jinými zákony pro classed a underclassed. Tak ještě jedna poznámka: Existují ještě jiné druhy "zakázaných" zón; třeba po nukleární katastrofě (Černobyl) nebo pádu planetky (tunguský meteorit). Další zákázanou zónou může fantasmatické zhmotnění nebo přenos duševních nutkání do reálné scény (jako je tomu zřejmě u Tarkovského Stalkera). Rodrigo Plá řeší problém (zakázané) zóny bez mystického podtextu. Miguel musí zemřít ne proto, že (ne)spáchal vraždu, ublížil někomu na zdraví nebo kradl, ale proto, že se vplížil do zakázané zóny a přitom to věděl... Pojem zóny bude stále nabývat na významu; už se těším, až někde narazím na pojem "zazónovat se". (29.05.2017)

4/10 Takový hodně divný film, co bude primárně určen pro jihoamerické publikum, jelikož některé premisy jsou pro našince jaksi těžko pochopitelné a akceptovatelné v takové míře, jak nám je snímek představuje - korupce, sociální rozdíly, cena lidského života. Do uzavřeného komplexu obytných budov vyšší střední třídy proniká trojice zlodějů, která při lupu zabije jednu obyvatelku, ale dva z nich jsou na útěku zastřeleni. Třetímu náctiletému z nich se podaří schovat v luxusní čtvrti, ale rozzuřené místní obyvatelstvo se i za cenu lynče, lží a uplácení nechce vzdát svého nedotknutelného statusu. Na místo přichází asi poslední nezkorumpovaný vyšetřovatel, aby zjistil, co se vlastně stalo. Mladý delikvent v mezičase nalezne azyl u podobně starého syna velitele domobrany, který si nechá vylíčit, jak se skutečně celá věc stala. Ovšem v boji proti dobře fungujícímu systému jsou šance osamocených bojovníků za pravdu minimální. Film, i když se snaží skandalizovat poměry v zemi některé ze záběrů v konfrontaci golfového hřiště uprostřed favely nebo síť osvětlení v kanálu působí jako z jiného světa. (29.08.2008)