Život za zdí

"Ten chlapec je zlodej!...Ale je to aj môj syn..."Premiéru španielskeho filmu na STV2 som si nenechal ujsť a prekvapil ma hlavne najnesympatickejší predstaviteľ so zlatým zubom z môjho posledne videného španielskeho filmu Cela 211, ktorý si tu zahral jednu z úloh. Príbeh je určite zaujímavý, to je téma pomsty u mňa vždy. Zóna je veľkým plotom rozdelená na bohatú a chudobnú štvrť a tento kontrast má čosi do seba. Po lúpeži a vražde sa hon na jedného z trojice zlodejov môže začať. Záverečné lynčovanie na ulici je silná scéna, rovnako ako jej nezmyselnosť, o ktorej sa niektorí dozvedia až príliš neskoro. "A čo môj syn?...Mala si ho lepšie vychovať!..." 70%. (16.04.2012)

221. Strach a nenávist ukrývající se ve zdánlivě nenarušitelném bezpečí zvláštní obytné zóny, pod soustavným dohledem, za vysokou, neproniknutelnou zdí, kriminální drama z námi rozděleného světa, o zvůli, o neomezené moci, o nerovnosti a nespravedlnosti, o morálce a lidskosti, tak obsahově bohatý materiál se dostává k divákovi a nechává bez předpojatých soudů na něm, aby se ve vzniklé situaci sám zorientoval a přijal pro sebe vlastní stanovisko, jak by měla nebo rozhodně neměla společnost fungovat, za jaká pravidla má smysl bojovat a jakým jevům v ní nekompromisně, s neústupností, statečně čelit, spravedlnost se přes sebesilnější odpor vždy boží vůlí prosadí, beztrestnost si nikdo pro sebe spolehlivě nevykoupí, každého jednou doženou jeho vlastní skutky, jen mnohdy ne okamžitě, jak bychom si nejspíše sami přáli, jsem rád, že vznikají právě taková díla, rozporná a provokativní, pak projevené názory na ně mohou o nás samotných velmi mnoho prozradit, jak hluboko je v nás do pozadí zasunutá lidskost, v jaké míře by bylo pro nás samotné snadné použit násilí, k jak neúprosné a kruté odplatě bychom se my sami v takovém případě odhodlali nebo nechali ostatními strhnout, kde jsou v nás nastavené hranice soucitu a milosrdenství, určitě doporučuji ke shlédnutí a zamyšlení. (27.10.2014)

Výborné téma, slušný příběh, nudné zpracování. 1) 39letý uruguayský Mexičan Rodrigo Plá natočil svou celovečerní prvotinu (podílel se i na scénáři a produkci) podle scénáře své ženy Laury Santullo, pro niž to byl také první pokus._____ 2) Líbí se mi morální nejednoznačnost díla._____ 3) Výstižný koment: gudaulin*****. (05.04.2017)

Reálné mexické drama, které poukazuje na jeden z nejvážnějších problémů lidstva všech časů - na sociální nerovnost. Život za zdí není nijak drama mrazivé a dechberoucí, ale rozhodně nějaký smysl má a je zde vidět, kam až jsou bohatí lidé schopni dojít, aby ochránili svůj "majetek". Chvílemi mě fakt bral vztek, když jsem viděl co ti "naškrobenci" dovedou (viz ten malej fagan s brejlema, co tam pořád pískal). Upřímný a průměrný snímek. (03.07.2010)

S termínem zóna jsem se poprvé setkal v novele bratří Strugackých Piknik u cesty, podle které byl natočen Stalker Andreje Tarkovského. Tajemné PÁSMO představovalo oblast , kde neplatí běžné fyzikální zákony a pravidla, na které jsme na naší planetě zvyklí. ZÓNA Rodrigo Plá pro změnu představuje území, kde neplatí zákony příslušné země, protože privilegovaní, kteří tam žijí, mají dost prostředků a odhodlání, žít podle vlastních pravidel i za cenu ztráty lidskosti a vlastní svobody. Zóna odděluje ty úspěšné od obyčejných kmánů žijících v chudinských čtvrtích a zároveň deformuje jednání a myšlení těch, co si myslí, že je chrání. Všudypřítomné kamery, nekompromisní vlastní bezpečnostní služba, zákazy a pocit strachu, poté jedno nezdařené vloupání, následný masakr a psychóza, která vede k zabavování mobilů a k domácímu vězení těch, co ohrožují SYSTÉM. Na jedné straně jde o sociálně kritické drama, které má provokovat a přesvědčovat, na druhé straně je to i pronikavá studie lidského chování, manipulace a stádnosti myšlení. Z hlediska režie není film vyjímečný, je to navíc "jen" televizák s nižším rozpočtem a vesměs neznámými herci. Ale po dramatické stránce a z hlediska nabuzení emocí fungoval mimořádně silně. Napíšu to takhle: co mi nebyl schopný poskytnout penězi vyfutrovaný a mainstreamově vypucovaný Milionář z chatrče, to mi nečekaně dal Život za zdí. Včetně nepohádkového hořkého závěru. Protože Plá netočil pohádku, ale politickou a sociální realitu. A jestli si někdo myslí, že se nás to netýká, zatraceně se plete. I my máme své ZDI, byť každá není tak slavná, jako v Matiční. Večer jsem se procházel po lepší čtvrti, kde vysoké zdi oddělovaly luxusní vily od zbytku světa. Chyběli jen ti strážní s kvéry, kamery, mříže a alarmy byly na svých místech... Celkový dojem: 95 %. Život za zdí není tak efektní a akční jako Město bohů nebo tak vykalkulovaně emotivní, jako Milionář z chatrče. Je obyčejný a příjemný jako plivnutí do tváře nebo kopnutí do žeber... Pro mě velké překvapení a silný zážitek. (24.08.2009)