Půlnoční polibek

I jednoduché, navíc tisíckrát odvyprávěné příběhy se dají zpracovat originálně a Půlnoční polibek patří k té menšině snímků, která umí pozitivním způsobem překvapovat. Dokáže být nekonvenční a provokativní jako rané filmy Kevina Smithe, volí černobílou kameru a umí s ní vykreslit zajímavou atmosféru, je schopný nabídnout neokoukané herce, co dokážou zaujmout. A co je nejdůležitější, není umělohmotný a mělký. Těm postavám jejich myšlenkové pochody a rozhodnutí věřím, jakkoliv Sara Simmonds v prvních minutách překypuje takovou dominancí a sebestřednou arogancí, že bych na Wilsonově místě záhy odešel středem. Půlnoční polibek je hořkosladká romantika o citovém zrání ve stínu hollywoodských studií natočená v duchu těch nejlepších tradic americké nezávislé scény. Celkový dojem: 80 %. (10.04.2015)

Mám zvláštní pocit, že jsem viděla konverzační klasiku dnešní doby. To, že jsem ani Saru a Scoota neznala, přidalo určitě na uvěřitelnosti (kromě černobílého provedení) a to považuju za velký klad tohoto jednodenního smutně romantického příběhu. Skoro třicetiletý Wilson a jeho první rande po šesti letech s rozporuplnou Vivian, kde mně chvilku trvalo než jsem jí přišla na chuť a vy najednou za chvíli zjistíte, že to ani nejde jim nefandit. A když k tomu přidáte skvělý soundtrack, tak to nemělo chybu. A osobně mě ještě zaujalo focení osamělých bot, což je originální a dobrá inspirace i pro mě, protože taky ráda fotím. (18.11.2012)

Také mi mocinky moc vadila blonďatá slečna v hlavní roli, která zavírala ústa jen výjimečně a na poměrně krátké intervaly. Byla typickou představitelkou někoho, o kom byste s klidným srdcem prohlásili, že je kráva. LA bylo krásné. Ruské kolo u pláže mi bylo hrozně povědomé. Mám pocit, že už jsem se na něm několikrát projel, ba dokonce jsem z něj sestřeloval jednoho pána v úžasné hře GTA 5. Dialogy určitý náboj měly. Celkem pěkně se poslouchá povídání o tom, kdo se kde před prvním rande vyholí a kdo u čí fotografie prohání šuldu. Z tohoto pohledu to příliš nenudilo. Stopáž byla také lidská a závěrečné Wind of Change bylo asi nejkrásnějším momentem filmu. Zkrátka takový citlivý příběh o dvou lidech prožívajících nelehké období, kteří nechtějí být na Nový rok sami. Pěkné, leč, z mého pohledu, ničím výjimečné. Poznámka pro některé zdejší komentátory. Slovo "loser" se píše s jedním "o" a nijak jinak. Vím to dokonce i já, tak si to opravte! Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (04.05.2016)

LA variace na Before Sunset. Se vším tím okázalým pozlátkem andělského města navrch. Žádná velká romantická láska, která přijde jednou za život. Na to je tady přece Paříž. Los Angles je zrcadlem pro náhodné seznámení, plytké a povrchní soudy druhých, mezi kterými probleskuje závan fatální lásky, ale ve skutečnosti jde možná jen o převlečený pocit totálního osamocení a znuděného života. Dívá se na to líp, než když se to prožívá. (01.07.2010)

Dalsia priserna debilina o normalnych ludoch ako dristaju v akomsi velkomeste dve na tri a melu tam neskutocne hovna /teda pardon, chcel som samozrejme napisat, ze vedu plnohodnotne diskusie/. Jo, jo obycajni ludsky zivot ma svoj zmysel, to bez debaty, ale divak sa nic nedozvie o politike. lebo vseobecny prehlad tvoria prezidenti, premieri, vlady, sultan, krali popripade cisar. Takze nudna debilina na n-tu, nebrat! 5 % (17.02.2015)