Sedmé nebe

Začátkem, kdy jsou ke spatření tři čísla v poměrně brzkém sledu za sebou, jsem byl já, prase, nadšen. Škoda, že pak se z toho stalo natolik rutinní drámo předvídatelné od A až po Z, že jediné, čím se liší od čehokoliv jiného, je průměrný věk protagonistů (včetně komparzu) 75 let. Já bych snad dal i víc, snad dokonce o docela dost víc, ale druhá polovina, kdy v několika scénách patrně celý štáb usnul a až poté scénu uťal, mě trochu rozhodila. (11.07.2008)

Staří lidé zamrzají o zimách vrásku po vrásce, po tváři jen stopy po víčkách a rtech./ Starý člověk taje, když po něm nechňape pařát - čas. Touha tváře po vyhlazení, v chůzi, té, co zbývá jen škobrtat, roztoužené šukání po cestě. Fábory Smrti nevlají v bezvětří, semenícím v lásce./ Pohyb krabatých těl starých milenců zastavuje nástěnné hodiny a třicet zažitých let manželství. - ... - V s(S)edmém nebi vyklíčila pravda - začarovaný kruh manželského soužití není začarovaný, pokud se s "láskavostí" krouží v kruzích. Když se však hlava zamotá, láska spadne a zvykne si na zemi. A z cesty obou jsou dvě. Jedna se větví, druhá vede do země. A příběh pěkně vypráví. (13.11.2008)

Sedmé nebe je především skvěle vystavěným a zahraným milostným příběhem - věk představitelků v tomto případě nehraje roli a všude proklamovaná skandálnost erotických scén se také nekoná. Všechny sexuální scény jsou natočeny velmi vkusně a především přesně zapadají do vyprávěného příběhu. Sedmé nebe je smutným filmem odehrávajícím se v šedých dederonských interiérech s šedými a smutnými východoněmeckými hrdiny. Silná fixace na postavy, tragická eskalace celého příběhu a křesťanský pěvecký spolek komentující svými písněmi průběh děje - to vše upomíná na archetypálnost antických tragédií. (06.10.2008)

Pro někoho šokující zjištění, že nejen pohlavní orgány osob mladých a krásných se intimně sbližují, není tím, na čem by film stál. Naopak, soulož je zde pojímána s nádhernou věcností, jako akt zcela přirozený v libovolném věku. Nenucenosti napomáhá bourání ostychu trochu morbidním humorem na oblíbené allenovské téma „sex a smrt“. Právě vědomí aktérů, že už si moc neužijí, že je s příštím orgasmem může trefit šlak, ale že by se vzhledem ke svému věku a společenským konvencím zároveň měli chovat „zodpovědněji“, pozdvihuje Sedmé nebe nad konfekční romance, jejichž hrdinové sice také sem tam řeší otázku bytí, spíše však z principu než z nutnosti. Zásluhou v rolích skvěle usazených herců a nefilmově ošklivé kamery jsem měl místy dojem jako při sledování dokumentu: o tom, co mne taky jednou čeká… jestli se toho dožiji a budu dostatečně fit, aby má druhá polovička nemusela na stará kolena dělat stojky. :-) 75% (05.11.2010)

Zdánlivě provokativním úvodem (explicitní zobrazení milostného aktu Inge s téměř osmdesátiletým milencem) je uvozen netradiční manželský trojúhelník mezi důchodci. Jakkoli se téma může zdát být maximálně bizarním - zvláště v éře kultu mládí a rozjuchanosti -, staví film diváka před velmi zajímavé otázky po soužití a (!) sexuální aktivitě lidí v pokročilejším věku. Vlastní schéma milostného vztahu je klasické a staré jako lidstvo samo. Přínos filmu je však právě v zobrazení milostného života v souvislosti s pokročilým věkem. Nelze samostatně posuzovat příběh a jeho protagonisty. Že je to film o důchodcích, je podstatné! Přestože je film skvěle natočený i zahraný, některé motivace hlavních postav a jejich emocionální prožitky (hlavně v případě Karla a Wernera) nebyly z mého pohledu dost propracované. Důsledky jejich chování byly zřetelně ukázány a měly silný dopad, ale jejich vnitřní myšlenkové pochody zůstaly neodhaleny. 3 a 1/2 * (27.09.2010)