René

Příběh Reného mě po některých epizodách z Manželských etud zaujal asi nejvíce. Možná proto, že se jako v jednom z malá dokumentů zaměřuje Třeštíková také na muže. Sledovat člověka, jak se z mladého recidivisty mění za dlouhá léta v base stává filosofující stárnoucí muž je prostě neskutečně zajímavé a pohled do Reného mysli dává určitý obrázek o lidech z okraje společnosti neschopných se zařadit mezi stádo pracujících ovcí... (16.04.2023)

„Už je to skôr súcit, než láska.“ Třeštíkovej časo-zberné dokumenty (napr. tento alebo tento) sú na jednej strane úchvatné (fascinuje ma, ako je niekto schopný desiatky rokov sledovať život iného človeka kamerou). Na strane druhej od diváka vyžadujú kus zdržanlivosti. Jedná sa totiž o ľudí, ktorí majú k dokonalosti ďaleko. To máme všetci. Ale je niečo iné ŽIŤ nedokonalé životy a niečo iné sa na ne hodinu a pol pozerať. René bol od detstva odsúdený na život na šikmej streche. Třeštíková napriek tomu resp. práve preto ("lebo je to zaujímavý študijný materiál“) nad ním nezlomila palicu. Ani keď sa po entý raz dostal do basy. Ani keď jej vykradol byt. STÁLE ho navštevovala vo väzení. Dokonca mu pomohla vydať knižku. René bol však ukážkový prípad človeka, ktorý nemôže chodiť na 8-hodinové šichty a osem rokov sporiť na nové auto. Radšej sa stýka s pochybnými dievčatami, vykráda jeden byt za druhým, vždy ho chytia a zakaždým mu, ako recidivistovi, vymerajú vyšší trest. Časom sa k tomu neprekvapivo pridá choroba. Hoci René STÁLE motá svojrázne popletené "pravdy o živote", len čo sa dostane na slobodu, ZASA skončí v hnusných pajzloch piatej cenovej. Na kameru si dáva čaje, ale pravda je "asi" niekde úplne inde, však René? A stretáva sa s čoraz väčšími indivíduami. Hoci pôsobí dojmom (kvázi)milého strateného smoliara, ktorý si na život privyrába relatívne neškodnou trestnou činnosťou (nechcem obhajovať zlodejov, ale oproti nekrofilovi, pedofilovi a vrahovi je zlodej predsa len niekde inde, normálny systém rozumnej spoločnosti to MUSÍ právne rozlišovať), patrí k najnebezpečnejším ľuďom, o akých Třeštíková robila dokument. Čudujem sa, že sa to pre ňu neskončilo oveľa horšie. (06.05.2011)

Třeštíková je jednou z největších osobností světového dokumentu. Obdivuji ji pro její nekompromisní humanismus a soucit, který je v jejím dílem přítomen. René tak trochu nabourává černobílé vidění společnosti o zločincích. Při bližším zkoumání není René jen obyčejný gauner, ale i celkem zajímavý, občas sympatický a intelignetní člověk. Člověku je jasné jakou dráhu jeho život nabírá, ale přesto mu nelze nefandit, aby mu to alespoň tentokrát klaplo. To, že film není tak tragický jako Marcela, není jeho negtaivem. Režisérka nijak nepochybila a vyčítat Renému slabší dopad je nesmyslné. (23.11.2009)

Objekt (René) nie je iba radovou súčasťou autenticky natočeného dokumentu, je hlavným "rozhodcom", ktorý určuje pravidlá nie len svojej existencie ale aj celého príbehu, ktorým nám je sprostredkovaný. Iniciatíva a záujem Heleny T. sú nepopierateľné, s odstupom ale zato vytrvale pracuje na časovo sa vyvíjajúcom materiály, ktorý sa s nikým neserie a končí tzv. nijak. A ja úprimne píšem, tak to malo byť. Výpoveď viacnásobného väzňa (inteligenta) bez ohľadu na formu podania je okamihom na ktorý len ťažko v najbližšej dobe zabudnem. Zamýšľal som sa včera a činím tak aj dnes. Čo je predmetom? Osud človeka, ktorého nedokážem pochopiť a zároveň ma v určitom smere fascinuje. Neobdivujem ho, ani k nemu neprejavujem sympatie. Viem, šance dostával, márnil jednu za druhou (zapríčinil si za to vlastne sám), no môžem v klude napísať, že "vďaka" pomerom z ktorých pochádzal, mal na výber? Nie. Jeho občasne nezrozumiteľná artikulácia nepoteší ale to je on-René Plášil, bez obalu, prostredníctvom kamery poskytuje pohľad do duše, ktorý vyráža dych. Preto pocitu, že toto dlhodobé interview bolo fakt šokujúco-originálne a že neišlo o obyčajného kriminálnika sa nezbavím a ani sa zbaviť nechcem. (13.05.2009)

Neznám nikoho jiného, kdo by se v naší republice zabýval časosběrnými dokumenty v takovém rozsahu a s takovou publicitou, jako to dělá Helena Třeštíková. Až už jsou to osudy rodinných vztahů v manželských etudách nebo příběhy jednotlivců (Soukromý vesmír, Máňa, René, Marcela), vždycky odvádí profesionální práci. Přitom ve výsledku vidíme jen střípek jejího úsilí. V případě Reného jde o velmi cenou studii jednoho zpackaného života sice nadprůměrnéně inteligentního, ale k životu nepoužitelného recidivisty, který kradl za Husáka, za Havla, ve federaci i v České republice, v Evropské unii, za Klause a zřejmě nikdy krást nepřestane. Naštěstí je díky Heleně Třeštíkové známá jeho tvář a tak můžeme rychle přejít na druhou stranu chodníku, když ho potkáme na ulici. (20.01.2016)