Štíty království českého

Už jen za to, že jsem se mohl 10krát vypravit na hrad s Tomášem Durdíkem! Ten uměl číst v hradech jako v knize. Velmi příjemný dokumentární seriál, který musí potěšit jak historické analfabety, tak kastellologické profíky. A když nic jiného, alespoň člověk získá mnoho tipů na výlet. A pokud sledujete dokumenty s hradní tematikou, asi uznáte, že zatím nikde se neobjevila sympatičtější průvodcovská dvojka, než tady. "To není dolík... to je ... pivovar..." Můj nejoblíbenější dokument, byť Tomáš Durdík opakuje své názory i přes dosti přesvědčivé výtky ostatních badatelů (např. příslušnost Týřova k francouzským kastelům je silně zpochybněna). (27.03.2014)

Štíty království českého jsou na ČT nezvykle pokrokový dokument, který sleduje moderní trend historiografie - "malé dějiny" (protože ty "velké" jsou už dostatečně prozkoumány) a historii všedního dne. Durdík jako sympacký pan profesor mluví srozumitelně a jeho mladý společník neruší. Jednou z mála vad tohoto počinu je, že bychom potřebovali trochu víc podpořit představivost. I přes občasné grafické dokreslování toho, jak památky kdysi vypadaly, totiž jaksi chybí lidský rozměr. Nemám na mysli hrané scénky, ale suchá ilustrace hradu přece jen působí trochu mrtvě. Co bychom ovšem mohli chtít za rozpočet, kvůli kterému se muselo natáčet pod zataženou oblohou nebo dokonce v noci... Přesto ČT uctivě děkuji za tuhle přívětivou lekci z dějepisu. (24.08.2008)

Tak u tohohle seriálu jsem si rozpomenul na svá archeologická léta v devadesátých letech. Dělali jsme nějaký výzkum na hradě na Vimperku a protože jsme našli nějakou do té doby pod sutí ukrytou zeď, přijel se na nás podívat pro mne neznámý chlapík a pár dní s námi v montérkách strávil na hradě. Postavy hřmotné, brýlatý, fousatý, vlasatý... Zvláštní typ hned od pohledu, ale jakoby k hradu patřil. Na jednom z dřívějších výzkumů jedné zříceniny v lesích jak jsem se dozvěděl dostal od jednoho brigádníka ze Slovenska dokonce přezdívku obor (obr). Jeho parta totiž nepochopila který výkop mají zaházet a zaházela ten připravený k dokumentaci... Durdík se prý tehdy rozzuřil a řítil se na ně řvouc ,,Vy idioti'' !!! Partička se rozprchla po lese a opravdu vyděšený Slovák prý řval v úprku ..obor! obor !!! :-))) Tehdy jsem nevěděl s jakou kapacitou nejen v rámci české ale dokonce evropské kasteologie kempuji v dosti partyzánských podmínkách na vybydleném hradě... Ucpal se nám tam jediný záchod a tak jsme jej opravovali. Nešlo nám to a tak Tomáš přikleknul a jal se na kolenou demontovat lecčíms ucpané trubky... Tykal si s námi a byl neskutečně fajn a skvěle vyprávěl neuvěřitelné příhody jak z dávných časů tak z dřívějších již proběhlých výzkumů. Uvádím to zde pro jeho památku protože navzdory tomu jaká to byla neskutečná palice na opevnění, tvrze, hrady a historii vůbec - to byl super chlapík, který neměl potřebu chovat se jakkoliv povýšeně. Proto mi tenhle dokument moc sednul. Rád jsem si jej připomenul. Sednul - tedy až na Plesla. Toho mám rád, ale jako sekundant Durdíkovi mi ani jako zástupce laické strany moc nesedl. Škoda, že Tomáš už není a že takovéhle dokumenty nemohou vznikat. I za těch deset dílů jsem ale nesmírně rád. Dávám za 4 obytné věže. * * * * (13.09.2020)

Škoda, že tam nebyl prof. Durdík sám, byl by to kvalitní objektivní dokument. Pleslovy komentáře o temně temném a barbarském středověku byly vyloženě debilní. Mám rád, když o humanitě žvaní představitel pohanské společnosti, v níž matky jen v ČR nechají každý rok zavraždit více než 22 000 vlastních dětí. Tento počet je několikrát větší než počet heretiků odsouzený k smrti katolickou Inkvizicí v celé Evropě během 500 let jejího trvání! Pohani nemají žádné právo brát si Inkvizici do huby. (08.05.2014)

kdo umí o historii hradů povídat tak poutavě a s humorem jako Tomáš Durdík,je můj člověk....a měla jsem to štěstí zažít ho na jednom archeocampu,trochu expresivně řečeno - pan profesor byl bedna,tolik vědomostí se v hlavě snad ani nedá udržet :-).....a pásmo (neb se mi příčí říkat seriál) Štíty království českého jsou moc hezký odkaz,který tu zanechal pro poučení i potěšení široké vrstvy diváků (30.01.2015)