Moje nejmilejší žena

Ztřeštěná komedie, která bohužel není tak ztřeštěná, aby vyvážila skoro stupidní začátek filmu, kdy jsem si neustále říkala: tak proč, probohy, konečně neřekne, že se mu vrátila zdánlivě mrtvá žena, vždyť to přece nebyla jeho chyba! To nepochopitelné oddalování něčeho, co stejně jednou musí nastat, sloužilo jen k tomu, aby hlavního hrdinu vrhalo do dalších a dalších komických nedorozumění. Jenomže založené na tak chatrném základě, že se veškerý vtip vytratil. KOUSEK DĚJE Mnohem lepší byla druhá půlka, kdy k sobě vzájemně se špičkující manželé hledají znovu cestu, anebo spíš záminku, aby se zase dali dohromady, protože je jasné, že je to k sobě stále táhne. To byly konečně klasické dialogy ostré jako puky na nažehlených Grantových kalhotách. ____ A obdivuji ty dávné vyšívačky, kterým musely dát titulky nepředstavitelnou práci. A přitom to byla taková blbost, že? Ale moc milá. /26. 8. 13./ (25.08.2013)

Senzační screwballová komedie v režii Garsona Kanina (který byl známější spíše jako scénárista filmů jako Adamovo žebro či autor divadelní hry Včera narození) má zajímavou výchozí situaci: Cary Grant se oženil s Gail Patrickovou, ale v téže době se vrací jeho milovaná první žena Irene Dunneová, která byla úředně prohlášena za mrtvou... V šedesátých letech začal vznikat remake tohoto filmu v hlavních rolích s Deanem Martinem, Marilyn Monroe a Cyd Charisse. Ironií je, že režírovat ho měl George Cukor, který předtím s Kaninem pracoval na mnoha filmech... "Impulsivní? Je plný mrkve!" (02.01.2007)

Výborná a i po letech svěží, příjemná a poutavá romantická komedie ideální pro oddech. Od samého začátku mě začala bavit svým dějem, který je sice v mnoha ohledech předvídatelný, jednoduchý a snad i naivní, ale to k obdobným filmům patří. Cary Grant je sympaťák, Randolph Scott rovněž a obě hlavní herečky mají také jisté kouzlo. Již během sledování jsem věděl, že budu hodnotit 5*. (01.10.2014)

Originální titulky, ruka odebírá vyšívané prostírky. Jedna žena nezvěstná, druhou si chce Grant vzít. Zápletka je na světě, neb pohřešovaná domněle mrtvá žena se vrací. Jak jinak, o čem by to bylo dál. Děti ji nepoznaly, pes ano. No bodejť, po sedmi letech. Tchýně má evidentně raději první než druhou ženu. „Jaký byl můj pohřeb?“ „Nádherný.“ „Ó, kéž bych tam byla!“ Irene Dunne vypadala mnohem lépe v dámských šatech než nemožné námořnické čepici. Grantovy výmluvy kouzelné. A setkání s první ženou před svatební nocí s druhou ženou. A máme tu – ke značné nelibosti recepčního – jednu manželku v apartmá A a druhou v apartmá C. Obě Ardenové. Tím začíná kolotoč více či méně humorných situací, které se Grant bojí rozetnout. Včetně zděšení v okamžiku kdy zjistí, že jeho první manželka nebyla sedm let na ostrově sama. Navíc s krásným Adamem. Jako Eva. Nevyjde ani lest s prodavačem bot. Zajímavé je, že u bazénu se lidé opalují a koupou a Irene přichází v kožešinovém kloboučku a s rukávníkem. O to je pak efektnější zmáchaná. Guláš manželek není schopen pozřít ani popletený soudce. „Chci manželce vyprávět o tomhle případu, ona si myslí, že je tady nuda. Nakonec to musí rozetnout děti a i tady se potvrzuje, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Jedno oko nezůstane suché. Natož dvě. „Zdá se že ti došlo vše kromě výmluv,“ i nyní použitelná věta. Grant je na půdě roztomile neohrabaný a Irene mu to dává pěkně zbaštit. Válka nervů o usmíření je skvělá a nikdo nechce povolit. Vyřeší to až Vánoce. Nechápete? Musíte se podívat sami. (29.06.2008)

THE MOMENT I SAW YOU I KNEW.. I BET YOU SAY THAT TO ALL YOUR WIVES! Film byl naprosto perfektní, až na dvě věci. Nevím, jestli je to dnešní společností, věcmi které se kolem mě dějí a nebo jsem prostě jen dospěl, ale strašně mi vadila ta mrtvá liška, kterou Ellen donesla do hotelu jako ozdobu své róby. Jím maso a mám koženej pásek, dělá to ze mě pokrytce? Asi ano. Druhá věc co mi vadila, byla scéna jako vystřižená z filmu " The Awful Truth", kde Ellen dělá před Biancou divadýlko a je to strašně trapné. Tolik k negativům. Pojďme na klady. Když pomineme ústřední dvojci, tak nám okamžitě vyskočí jméno Randolph Scott, který pokud se nemýlím v té době bydlel s Carym. Moc potěšila jeho přítomnost. Komediální prvky byly rozkošné. Scéna na půdě se svící a hračkami, scény v hotelu (hlavně ta v telefonní budce) a scéna ve srubu, kde se Nick vymlouvá na co všechno, i na telefon, který zazvonil asi pikosekundu po tom, co řekl, že telefonní dráty spadly. Příjemně strávená hodinka a půl s mistrem komedie 30 a 40 let. (20.03.2017)