Reklama

Reklama

Poslední noc v Římě

  • Česko Pokoj v Římě (více)
Trailer

Alba je krásná španělská dívka, která během posledního dne svých prázdnin v Římě potká Natašu – atraktivní ruskou turistku. Alba se dá s Natašou do řeči a protože ji žena začne přitahovat, pozve ji k sobě do hotelu. Počáteční zábrany jdou brzo stranou a ty dvě se spolu pomilují. Během následujících dvanácti hodin si Alba a Nataša vyprávějí o svém životě, ilustrují to fotkami na internetu a užívají si vzájemných tělesných rozkoší. Alba vypráví, že je její matka opustila rodinu, když byla ještě malá a nakonec skončila jako vydržovaná žena bohatého araba. Nataša se podělí o zkušenosti s hrubým otcem a sestrou kunsthistoričkou. Ale vyprávějí si ženy skutečné příběhy, nebo jedna druhou pouze krmí pohádkami v domnění, že se už nikdy v životě nespatří? (HBO Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (182)

lola3121 

všechny recenze uživatele

Film se odehrává během jedné noci, kdy do hotelového pokoje v Římě přichází dvojice žen, které se krátce předtím seznámily. Jedna z nich je lesbička, druhá ne, přesto spolu stráví noc plnou vášně. Kromě dvou hlavních postav se objeví už jenom pikolík v několika málo až komických vstupech, kdy nabízí dámám splnění všech přání, svou účastí ve „trojce“ počínaje a erotickými pomůckami konče. Potěšeni budou zejména diváci-muži, jelikož obě ženy jsou poměrně pohledné a téměř celý film nahé. Jednotlivé vášnivé scénky jsou pak prostřídány dialogy, kdy si vzájemně vyprávějí o svých životech za vydatné pomoci internetového vyhledávače Bing. Od zprvu neuvěřitelných historek (milenka arabského šejka) pomalu dojdou až k pravdě, kdy pomalu odhalují svá rodinná tajemství, aby s přicházejícím ránem přišla katarze. Kdybych neviděla předchozí Medemovy filmy (naposled úžasnou Chaotickou Anu), možná bych dala i vyšší hodnocení, takhle se musím zastavit na třech hvězdách. Tímto filmem režisér svůj stín rozhodně nepřekročil. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Nenechme se lacino svést, tohle není žádná Vicky Cristina Barcelona stárnoucího, vilného a trapně sebedojímavého pána. Medem je naopak čím dál zapeklitější, a nakonec se mu podařilo něco velkého a – magického. Zachytil, jak z nuly vznikne mezi dvěma bytostmi opravdový vztah, aniž by se budoval na čemkoli z toho, co se obecně považuje za zcela zásadní podmínky. Sledujeme pravý opak čehokoli, co by mohlo i podle jediného psychologa ze sta zakládat partnerský vztah, jemuž by kdo racionální dával reálnou šanci: dvě přitažlivé mladičké a něžně líznuté dívky se potkají v baru nejromantičtějšího města Evropy, mají před sebou jedinou noc, bez představy, jak ji strávit a jestli vůbec spolu, laškují, ale k ničemu se nenutí a nezavazují: jedna z nich nemá vůbec lesbické sklony a příští den se má vdát a hned ze začátku večera dvakrát odchází ze scény, aniž by ji ta druhá, zkušenější a zdánlivě zacílenější, zadržovala. Dívky si o sobě sice vyprávějí, ale obě si vymýšlejí, ne tak z potřeby lhát, okouzlovat a získat si tu druhou nějakým dojemným obrazem, jako spíše z intimní rozmarné a zálibné vynalézavosti, z osobní rozkoše nakládat s realitou volně, s kočičí elegancí, rafinovaností a pružností, i kdyby tím naopak měly tu druhou odehnat; neboť s každým dalším kolem jejich dialogu – jsou to skutečně kola, jako v debatní lize či experimentální divadelní hře, na vymezeném prostoru hotelového apartmá, jehož dispozice a dekorace hrají fabulační roli a jsou zapojovány a využívány, kola oddělovaná ryze erotickými hrátkami (jež lze chápat jako broušení drápků, prohlubování vnímavosti, citlivosti, výměnu složitých, slovy nesdělitelných signálů, ladění vzájemnosti), po nichž jsou dívky sobě skutečně pokaždé více nakloněny, obeznámeny na slovy nepostihnutelné rovině, a dostávají se pokaždé do další, zřetelně sofistikovanější a komplikovanější fáze – vyvstává čím dál jasněji, že jejich „lži“ jsou od počátku jen měkčí podobou pravdy o sobě. Cokoli, co člověk řekne, o něm nakonec vypovídá, a skrze přetočené příběhy nakonec lépe a v nuancích přesněji než tzv. tvrdá, čili zjednodušená pravdivost, upřímnost, a tedy vlastně lež. Poznání a pochopení si cestu najde skrze jakákoli slova, dovedeme-li vnímat měkké, neostré signály (pohybujeme se na škále: soft vs. hard, fuzzy vs. sharp, analog vs. digital...). Medem tak usvědčil všechny společensky obyčejně vyzdvihované hodnoty (evidentně nefungující, proto přece máme poradny a rozvodny) jako otevřenost, upřímnost, zralost, spolehlivost, dlouhodobost, sexuální neuspěchanost, střízlivost etc., které podle psycho- socio- a dalších logů zaručují trvalý a hluboký partnerský vztah z toho, že náleží pouze k idealizované, povrchové, a tudíž neexistující rovině, a jsou dokonale scestné, neboť hloubková struktura, unikající tvrdé logice, má docela jinou, komplexnější povahu, zázračnou, nepochopitelnou, intuitivní, magickou. *** Ano, i já jsem si u erotických scén odhlížela, říkala si, že nemám zapotřebí se na ty dvě dívat, jenže na konci filmu jsem pochopila, že se to stalo, že mezi těmi dvěma rozpustilými šelmičkami skrze jejich hrátky vzniklo – aniž by si je plánovaly – trvalé napojení a poznání, s nímž se už musí počítat, ať reálně udělají cokoli. Vztah, najednou jsem viděla, že tam je, skutečné napojení. *** Přestože jsem měla zprvu výhradu ke způsobu zobrazování, natočení filmu tvrdou, reklamně přefiltrovanou kamerou, vzápětí mi došlo, že každý jiný způsob než takhle neosobní by byl zavádějící, neumožnil by čistě ukázat, že se to mezi nimi stalo, že to není zavádějící manipulace umělecké kamery. *** Jsem ráda, že Medem nestárne a nesenilní, ale naopak dostává se čím dál víc pod kůži nezáživně translatované realitě 20. století, rozrývá ji jako povrchovou skořápku a pod ní odhaluje tu zajímavější, měkkou a fascinativní, hravou a tajemnou realitu, k níž se s počátkem 3. tisíciletí začínáme navracet. () (méně) (více)

Reklama

Hees 

všechny recenze uživatele

Ženy sú pekné čo viac si priať? Ženy tam spolu robia rôzne zaujímavé veci, bozkávajú sa, trochu tak ehm, milujú sa spolu a dotýkajú sa navzájom broskyniek atď čo viac si priať? Bude to stačiť na to aby bol film výborným filmom? No bohužiaľ to nestačilo a filmu ešte toho veľa chýbalo, aby bol lepší ako priemer. Povedzme si, ale čo je zlé a čo dobré a tak teda herecké výkony sú naozaj podpriemerné a aj keď dve ženy sú naozaj sexuálne príťažlivé a to hlavne Natasha Yarovenko, ktorá hrá ruskú turistku. A to Elena Anaya je v podstate skúsená herečka no čo už tiež nehrala oslnivo. Sexuálne scény sú dobré a milé, ale inak som herečkám neveril ich vzájomnú náklonnosť vôbec a nebola medzi nimi žiadna iskra. Naopak čo sa vo filme podarilo boli nejaké tie artové scény (tie sú krásne), ktoré film ťahajú hore aj napriek jeho jednoduchšiemu príbehu atď. (Hodnotenie 2,5) ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Náhodné setkání dvou žen, jdou spolu na pokoj, povídají si, vyspí se spolu, plkají o ničem, vyspí se spolu, vykládají zhovadilosti ze svých životů, vyspí se spolu..... A takhle je to tak nějak celý film, který je prostě obrovsky nudný a špatný. Nepovedlo se na něm nic, ale kardinální průšvih je především herečka Natasha Yarovenko, která absolutně nezvládá cokoliv uhrát a to je ve filmu, který má být ideálně postaven primárně na dialozích, dost problém, tahle herečka by nezvládla zahrát ani roli rozbité rychlovarné konvice, natož tajemné ženy, která si hraje s pravdou a lží a má evidentně přemítat nad celým svým životem. Bohužel, hrozně slabej je tu i vizuál, kamera absolutně nedokáže zachytit detaily krásného hotelového pokoje a hrát si s prostředím (nikde jinde se film v podstatě neodehrává) a to je prostě další velké mínus. Nezapomenutelně zapomenutelné. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Pokial by sme z tohto filmu zobrali tie dve alebo tri "mysticke" sceny (ta so sipom ma dostala, priznavam sa), vyslo by nam obycajne lesbicke soft porno. Reziser stavil (a v pripade muzskej casti obecenstva sa mu to asi aj podarilo) na nahe zenske tela, ktore sa cely cas promenaduju po byte, prepletaju sa, sprchuju sa, kupu atd atd. Pod tym vsetkym vsak nie je nic, len rozpacite dialogy, POdivne pribehy a akoze hlboke myslienky. Film je zbytocne dlhy, od sceny s kotrmelcami vo vani by som vsetko vystrihla, zbytocne to kazi aj tak uz dost zly dojem. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (1)

  • Hotel Pompeyo, v němž se příběh odehrává, je fiktivní, stejně jako jeho satelitní obrázek v Google Earth, který byl upraven ve Photoshopu. Stejně tak neexistují ostrov Nekrasov, údajný domov Rusky Natashy (Natasha Yarovenko), či satelitní obrázek domu Alby (Elena Anaya). (PogoJoe)

Reklama

Reklama