Povolání: Reportér

Samotné téma mě tak absorbovalo, že jsem z filmu příliš neměl. Co? Samozřejmě požitek. A toto samontné téma bych nazval "správa identity". Přestože většina lidí se nechává svojí vlastní identitou zotročovat, místo aby jí řídila (identity control") a přestože pro mnohé je vlastní identita víc než vlastní život, dají se s ní dělat opravdové psí kusy: identita se dá přivlastnit (nejlépe Michal Lazňovský: Případ Martina Guerra, oba filmy - Návrat Sommersbyho a Návrat Martina Guerra jsou jen mírně naprůměrné), identita se dá odmítnout, nebo vyměnit, převzít či zdědit (jako zde), identity je možno se zříct, identitu je možno někomu vnutit... Při (ne)sledování Antonioniho filmu mě napadl tento scénář k filmu, v němž hraji navíc hlavní roli: Jedu s poznávacím zájezdem do Extramadury. S pomocí šikovné průvodkyně, která mi dá přednost před ostatními turisty, si tam koupím či dojednám koupi skromného domku. Doma zničím veškeré identifikační kódy kromě OP a odjedu tam "na dožití". Pozn.: " Nadstandardním" řešením identity je také Kafkův Zámek (včetně záměny v seznamu hostů Špindlerova Mlýna - viz podrobněji Reiner Stach: Kafka) (23.09.2019)

AFRIKA. Horúčava. Žiar. Páľava. Úpek. Var. Neviem si pomôcť, ale MILUJEM používanie častých synoným. Reportér David Locke tu momentálne pracuje na dokumente. HOTEL. Postava ROBERTSON. Je mŕtvy. Dostal rýchly a smrtiaci INFARKT. Teraz výmena identít. Urobil dobre ? Zo začiatku si myslí, že áno, aspoň sa zbaví svojho tzv. bezvýznamného života. No, po čase si uvedomí, že sa stal frekventovaným pašerákom zbraní, po ktorom pôjde určitá skupina nebezpečných ľudí. Úteky. Skrývanie sa. A vôbec, stálo mu to za takýto adrenalínový život ? Hm... ťažko povedať. V pätách má svoju súčasnú priateľku, ktorá neustále vyhľadáva práve tohto chlapíka Robertsona, či Locke, alias Robertson má k dispozícii dievča, ktoré sa mu snaží pomôcť, bohužiaľ, už nie je žiadne možné východisko ? Taliansky režisér MICHELANGELO ANTONIONI pristupuje k nakrúcaniu filmov, ROVNAKO, ako iný Michelangelo, Buonarroti, čo je taktiež veľká KAPACITA vo svojom OBORE !!!!!! Nádherná KAMERA LUCIANA TOVOLIHO, a tie komponované zábery, to je krása ! Po skvelom Prelete nad kukučím hniezdom, opäť excelentný herecký výkon majstrovského Jacka Nicholsona ! Absolútny elegán filmového NAD - HERECTVA, ak si to takto vôbec môžem dovoliť povedať ? Samozrejme, Mária SCHNEIDER, bola pekná a sympatická, ušla nadovšetko. Som s ňou náramne spokojný ! A ja som zase oveľa viac spokojnejší s Reportérom, ako so Zabriskie Point a Zväčšeninou ! A tak dlho mi unikal, čo považujem za premárnený čas ! (08.07.2017)

Divácky nejvstřícnější Antonioni jakého znám a asi i nejepičtější - Tassílie, Londýn, Mnichov, Gaudího Barcelona i jiné Španělsko... Lehce stravitelný lehce kriminální děj filmu je ovšem samozřejmě trochu ozvláštněný osobitým režisérovým stylem, postavy zvláštně jednají, zvláštně se chovají, vedou zvláštní rozhovory, ale nic, co by nepřekousl nebo nepochopil i průměrný "novák" (i když by to pro něj byla nejspíš zdlouhavá nuda). Z celého filmu mám nesmazatelně do paměti vrytý jeho předposlední, nekonečně dlouhý záběr, ve kterém kamera záhadně projde zamřížovaným oknem z hotelového pokoje na dvůr, záběr, na který jsem si naposledy vzpomněl nedávno díky Iñárritovu Birdmanovi, záběr, který je mi záhadou dnes stejně jako už někdy před dvaceti lety, záběr, po jehož (nejspíš triviálním) vysvětlení schválně nepátrám, abych si ho v mysli uchoval jako slastně záhadný. (06.02.2015)

Filosofická úvaha na téma důležitosti informací. Naše smysly nám každou vteřinu přinášejí všechny možné informace o našem okolí, noviny nám každý den přinášejí všechny možné informace o světě, ale co je z nich důležité, to nevíme. Na začátku cesty je svět barevný, ale postupně zešedne. Locke prochází světem, natáčí ho na kameru, ale to podstatné mu uniká, ač na sebe vezme jinou identitu. Je jenom pasažér (jak zní anglický název filmu) na cestě narození-smrt, aniž by přijal jediný závazek z cesty vyplývající. Pět hvězdiček už jenom kvůli geniálnímu sedmiminutovému závěrečnému záběru. (26.11.2011)

Hypnóza Antonionových záberov má neobyčajné kúzlo. Dejovosť-nedejovosť... kontinuálnosť liniek napomáha k ďaleko osobnejšiemu vniknutiu do sveta jednotlivca a jeho strádania sa v ňom. Okázalo sa vyhýba lacným klišé s kriminálnou zápletkou a jej opulentným rozuzlením. Zaujíma ho to, ako vnímajú jeho postavy svoje problémy a kde hľadajú východisko z neho, hoci o nich nemajú veľké ilúzie. David nehľadal vykúpenie a katarziu "zmenou svojej identity", kľúčová bola pre ňho akútna zmena pozornosti na jeho osobu a mylný únik z dovtedajšieho neukojeného súkromného života. (15.12.2020)