Reklama

Reklama

Povolání: Reportér

  • Itálie Professione: reporter (více)
Trailer

Válečný zpravodaj David Locke (Jack Nicholson) se v nejmenované africké zemi pokouší spojit s povstalci. Namísto nich najde v sousedním hotelovém pokoji mrtvého obchodníka, se kterým se dříve seznámil. David se díky podobnosti se zesnulým rozhodne zfalšovat pasy a začít žít někoho jiného. Vydává se na schůzky podle jeho diáře do Londýna, Mnichova či Barcelony a zjišťuje, že jeho novou profesí je pašování zbraní povstalcům, které před pár dny hledal. Stíhá ho policie i dvojice zabijáků ve službách afrického diktátora, ale nejvíce ho pronásledují postavy z jeho minulosti: manželka a televizní producent. Davida při jeho zběsilém útěku od vyprázdněného života doprovází také mladá studentka architektury (Maria Schneiderová), která ho motivuje dotáhnout věci až do hořkého konce... Povolání: reportér patří k divácky nejvstřícnějším dílům z Antonioniho filmografie, přesto neztrácí nic z režisérova výrazného rukopisu. Podobně jako v jeho předešlých filmech hraje výraznou roli prostředí, které je v souladu s vnitřními stavy hrdinů – ať už jde o africkou poušť, botanickou zahradu nebo Gaudího ornamentální budovy. Snímek natáčel režisér po anglické Zvětšenině (1966) a americkém Zabriskie Pointu (1970) taktéž mimo domovskou Itálii a znovu využil dobrodružnou zápletku pro vizuálně podmanivé přemítání nad křehkostí i bezvýchodností mezilidských vztahů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (77)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Samotné téma mě tak absorbovalo, že jsem z filmu příliš neměl. Co? Samozřejmě požitek. A toto samontné téma bych nazval "správa identity". Přestože většina lidí se nechává svojí vlastní identitou zotročovat, místo aby jí řídila (identity control") a přestože pro mnohé je vlastní identita víc než vlastní život, dají se s ní dělat opravdové psí kusy: identita se dá přivlastnit (nejlépe Michal Lazňovský: Případ Martina Guerra, oba filmy - Návrat Sommersbyho a Návrat Martina Guerra jsou jen mírně naprůměrné), identita se dá odmítnout, nebo vyměnit, převzít či zdědit (jako zde), identity je možno se zříct, identitu je možno někomu vnutit... Při (ne)sledování Antonioniho filmu mě napadl tento scénář k filmu, v němž hraji navíc hlavní roli: Jedu s poznávacím zájezdem do Extramadury. S pomocí šikovné průvodkyně, která mi dá přednost před ostatními turisty, si tam koupím či dojednám koupi skromného domku. Doma zničím veškeré identifikační kódy kromě OP a odjedu tam "na dožití". Pozn.: " Nadstandardním" řešením identity je také Kafkův Zámek (včetně záměny v seznamu hostů Špindlerova Mlýna - viz podrobněji Reiner Stach: Kafka) ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Že by Antonioni studoval Cimrmanovu teorii šrapnelů? Vždy, když to už je moc prázdné a bezúčelné, si postavy stoupnou vedle sebe a pronesou nějakou metaforu, zcela jasnou a očividnou, která musí zase chvíli fungovat jako motor dalším poloprázdným scénám. Někdo to považuje za chabou berličku (ty metafory mají z děje vyplývat, ne být vyřčeny nahlas), jiný za vrchol filmové poetiky (nádherně rozváděné myšlenky). Na mě to působí kus od kusu... zde spíš dobře. Ale dobře v rámci toho, jak Antonioni natáčí. Potenciál filmu, který mohl odvyprávět zajímavý příběh, mi přijde nevyužitý. Chtít "odvyprávět příběh" od Antonioniho je ale marné, je mi jasné, že o to mu nejde. 3 a 1/2 ()

Reklama

Freemind 

všechny recenze uživatele

Jedna z lepších rolí Jacka Nicholsona, jeden ze snadněji uchopitelných Antonioniho filmů - pokud ale čekáte klasické krimi drama, tak Vás tento (krásně!) rozvláčný film asi hodně zklame. Absence dramatického oblouku je zde zcela účelová - "Povolání: Reportér" operuje tichem a prázdnotou tak, že - samozřejmě pokud přistoupíte na pravidla hry - se ke konci dostává do meditativní atmosféry. Neříkám, že by mě tenhle film nadchnl jako celek, ale jako v každém Antonioniho díle jsem si opět našel okamžiky, které mě dokonale dostaly - tady to byl především dlouhatánský nájezd přes pokoj ven na sluncem rozpálenou ulici, během kterého proběhla kulminace celého příběhu. Krása. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

5/10 Na to jak je to dlouhe jsem cekal, ze to bude vetsi umelecka onanie... a ona kupodivu nebyla - nebo uz jsem klesl na uroven lidi s horsim vkusem, nez jsem mel driv... Mozna me olslovilo samotne tema vymeny zivota s nekym jinym, geometricky presne zabery nebo zaverecna jizda kamery z okna, ktere se vyrovna pouze pouze jeden 5minutovy rusky. Cekal jsem hruzu a dostal jsem stravitelnou dvouhodinovku - mozna i proto, ze jsem to videl v 38 horeckach... ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Filosofická úvaha na téma důležitosti informací. Naše smysly nám každou vteřinu přinášejí všechny možné informace o našem okolí, noviny nám každý den přinášejí všechny možné informace o světě, ale co je z nich důležité, to nevíme. Na začátku cesty je svět barevný, ale postupně zešedne. Locke prochází světem, natáčí ho na kameru, ale to podstatné mu uniká, ač na sebe vezme jinou identitu. Je jenom pasažér (jak zní anglický název filmu) na cestě narození-smrt, aniž by přijal jediný závazek z cesty vyplývající. Pět hvězdiček už jenom kvůli geniálnímu sedmiminutovému závěrečnému záběru. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (8)

  • Film obsahuje sedm minut záběru kamery otáčející se o 180 stupňů kolem své osy. (Terva)
  • Maria Schneider nejdříve svou roli odmítla. Natáčení poté bylo odloženo na několik týdnů, než herečka změnila názor. (Terva)

Reklama

Reklama