Jazzový zpěvák

Je to rozhodně plnohodnotný film, ne jen "první svého druhu". Má funkční (i když jednoduchý) příběh a může (i když ne ideálně) fungovat sám za sebe. Přesto tak úplně nerozumím tomu, proč zůstává z větší části němý. Rozumím té hře s kontrastem, ale čekal bych, že (podobně jako u Čaroděje se země Oz a barvy) bude sice záměrně využit rozdíl starého a nového, ale to nové bude mnohem lépe využito. (16.11.2012)

Prelomový film doterajšej kinematografie,v ktorom je po prvýkrát počuť hovorené slovo herca ako prvého vôbec Ala Jolsona,ktorý perfektne spieva a vlastne až pri speve je počuť zvuk,inak je skôr nemý ako zvukový,ako vravím len pri speve,ale neskôr bude možnosť na chvíľu počuť jeho fotrovcov... Jeden z najdojemnejších filmov,aké si ja pamätám,lebo Al Jolson ako židovský mladík neposlúcha jedného z rodičov,lebo podľa otca mal spievať piesne Izraela,matka mu nebránila isť za svojim snom a zahviezdiť ako Džezový spevák,tak otec na neho totálne zanevrel,ale jedného dňa bude všetko ako má byť...Ešte stihne urobiť ten posledný skutok... Tento film mení všetko ako boli naučení králi nemého filmu,kde zvuk ich zničí a nastáva nová éra zvukového filmu... Inak,nerozumiem nízkemu hodnoteniu na CSFD,tento snímok si zaslúži byť rešpektovaný a uznávaný... A ja vidím ako Al svojim hraním si užíva niečo nové,čo má prísť,je to také číre,také jasné,také viditeľné,že ho to tak extrémne baví.Bravóóó!!! (10.09.2014)

Jazz Singer přinesl filmovému divákovi poprvé synchronizovaný zvuk s obrazem. Jiné výjimečnosti už ale nikoli - sentimentální příběh o střetu generací, o povinnosti vůči své rodině a zároveň kariéře žádným způsobem nevybočuje (spíše se ztrácí) v řadě dalších tuctových dojemných filmových historek. Ani použití několika filmových technik (hlavně dvojexpozice) ho na konci dvacátých let nedělá už ničím novým. Zvuk do filmového světa nevtrhl jako stoprocentní a úplný - v tomto i v dalších snímcích rané zvukové éry se mísí mezititulky s mluveným slovem ("part-talkies") a nesmí chybět zpěv. Tak jako se s prvními pohyblivými obrázky na plátně objevuje často tanec, sport a jakákoli jiná činnost ukazující film "v plné kráse", tak se s prvním filmovým zvukem rozeznívá v potemnělých kinech především zpěv. A kam jinam zasadit tolik hudebních čísel než do prostředí hudební revue? A proto je Jazz Singer předchůdcem pozdějších "backstage" muzikálů. (17.05.2006)

V jedné scéně jsou současně k vidění synchronizovaný zvuk s obrazem, němá kamera i obrazové titulky, což asi nejlépe charakterizuje historickou pozici filmu na křižovatce technologií a filmařských stylů. Více než samotný zvuk, který v té době dávno nebyl novinkou, byl tahákem filmu tehdejší přední showman Al Jolson, možnost ho vidět a slyšet zpívat. Díky jeho jménu zvukový film prokázal komerční životnost a to přesto, že v době uvedení stejně většina diváků mohla film vidět jen jako němý. Jeho další snímek "The Singing Fool" se posléze stal nejvýdělečnějším filmem do "Severu proti Jihu". Jedna z písní se také stala první vydávanou zvukovou stopou z filmu. Hodnotím jako fenomén, bez vědomí historického kontextu samotný film funguje jen stěží. (06.09.2008)

6.10. 1927. Legendární to datum, kdy byla započata éra zvukového filmu (part-talkie).."Say, Ma, listen to this"..aneb první skutečná slova která zaznívají s filmovéhom plátna..Celkem jich tenkrát spočítali něco nad 250...Zároveň se jednalo o první natočený a zfilmovaný muzikál..Za přínos pro kinematografii za 2, samotný film nic moc....to Fabienne : Ano např. i u nás, sice až v roce 1930 to nebylo stoprocentní a úplný jak píšeš to asi nikde jidne ve světě... (02.05.2008)