Tak dlouho tě miluji

Fenomenální výkon Kristin Scott Thomas v roli Juliette, která se právě vrátila po 15 letech z vězení a nastěhuje se ke své sestře a její rodině. Křehký psychologický film o tom, jak těžko se navazují kontakty k lidem, které jsme vlastně nikdy dobře neznali a ke kterým se cítíme zavázáni už jen tím, že patříme do stejné rodiny. To, co vlastně Juliette kdysi spáchala a za co byla ve vězení, se stává druhotnou linií filmu, hlavním tématem jsou lidské vztahy a složité hledání důvěry, lásky, štěstí...Filmu vévodí výborně napsané dialogy a nenápadný soundtrack. Film naštěstí nikdy nesklouzne do stádia citového vydírání diváka, najdou se zde i humorné momenty (dcera – „To je můj hřbitov panenek. Panenky nenávidím. Hned jak nějakou dostanu, tak ji pohřbím“). (19.09.2008)

Pomalu plynoucí film s dosti předvídatelným závěrem. Juliette se vrací po 15 letech z vězení a bydlí u sestry s její rodinou. Sestřin manžel ji příliš nevítá, děti si ji však časem oblíbí. Složitý vztah se sestrou, která Juliette nebyla navštívit ani jednou ve vězení, se postupem času stabilizuje a sestra začíná pomalu chápat Juliettinu uzavřenost. Nakonec se všechno rozuzlí. (10.06.2020)

Stále som čakal na to wow, a neprišlo ani wow, ani wow v obrátenom poradí písmen. Ani slovenské fíha neprišlo. Traumatický príbeh, ktorý sa nezarezal až do špiku kostí, v podstate ani ku kosti nedošiel. Na silu príbehu nevzbudí dostatok emócií, aj keď ide o kvalitnú európsku kinematografiu a Scot Thomas hrá ženu vychudnutú minulosťou naozaj dobre. (07.09.2023)

Docela mě to zklamalo. Jedná se o drama, kterým se divák musí vyloženě prokousávat, snažit se dostat na tu správnou vlnu, ale mně se tohle prostě nepovedlo. Zhruba od poloviny film ztrácí tempo, množí se scény, které jako by nebyly dotažené do finále nebo mi z nich zkrátka nic neplynulo.. Oceňuji, že se zbytečně netlačí na pilu a přesto má příběh uvěřitelnou hloubku, nicméně mě nedojal a na konci jsem si musel skoro oddychnout. (21.04.2009)

Nevím proč tento film soukat do škatulky "mysteriózní" , zato drama je to nadmíru slušné. Minimalistícké filmové prostředky a maximalistický výkon Kristin Scott Thomas na jejimž výkonu celý snímek stojí. V podstatě se její postava nachází v každém filmovém okénku a všichni okolo jsou "statisté". Sledueme příběh vnitřně zemřelé ženy, která v sobě nese hluboké tajemství a vinu za svůj skutek, za který se sama odsoudila a rozsudek bezvýhradně přijala. Tato žena je totiž sama sobě soudcem a tím nejpřísnějším. Za smrt syna je vinna, už jen proto, že jej porodila. (18.01.2011)