poster

Madisonské mosty

  • USA

    The Bridges of Madison County

  • Slovensko

    Madisonské mosty

Drama / Romantický

USA, 1995, 135 min

Režie:

Clint Eastwood

Předloha:

Robert James Waller (kniha)

Scénář:

Richard LaGravenese

Kamera:

Jack N. Green

Střih:

Joel Cox

Scénografie:

Jeannine Oppewall

Kostýmy:

Colleen Kelsall
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kingik
    ***

    Ústřední dvojice Eastwood a Streep jsou tak výborní, že filmu odpustíte jeho rozvláčné tempo a sáhodlouhé dialogy. Film v závěru funguje velmi slzopudně, ale od Estwooda bych přece jen čekal větší hloubku a zaujetí. Takhle je to sice pěkný film, ale dá se vidět pouze jednou. Napodruhé se ukoušete nudou. Mé hodnocení: 60%(19.3.2009)

  • Superpero
    ***

    AAAAAAAAAAAaa sice je to opravdu dobrý film, ale je až nevkusně dlouhý. Fakt jsem se začal dost nudit a ke konci jsem se megavařil. Celý film stojí na dialozích, takže se jen kecá a kecá a za chvíli to přestane bejt zábava. Herecké výkony jsou báječné, ale ono to fakt ne a ne skončit. Jinak ale dobré.(10.4.2006)

  • misterz
    *****

    Nestačí byť dobrým človekom, mužom a starostlivým otcom. Na to aby bola žena vo vzťahu spokojná a šťastná treba asi niečo viac ako len nechať ju stáť pri hrncoch a každodennom kolobehu pozostávajúceho z maličkostí a drobností okolo detí a rodiny. Čím viac človek starne, tým ľahšie si uvedomuje prípadnú nenaplnenosť zvojho bytia a to môže byť niekedy veľmi deprimujúce. Zároveň akákoľvek vyhliadka na zlepšenie a vytrhnutie zo stereotypu môže byť neodolateľne lákavá... Ako bolo aj vo filme vyslovené, niečo také môže prísť len raz za život. Už od prvého momentu ako vkročí C. Eastwood do kuchyne M. Streep je jasné, že práve nastal takýto moment. Od zamilovania až po postupné vytriezvenie a reálne zhodnotenie ich vzťahu tak má divák možnosť sledovať herecký koncert oboch hviezd, najmä M. Streep, ktorá si toho Oscara právom zaslúžila. Emočná stránka s ohľadom na celú situáciu tu v priebehu deja pekne pomaly stále narastá, pričom ku koncu je to už skoro na nevydržanie. Úžasne vťahujúca atmosféra na záver exploduje v gejzíre emócií za doprovodu myšlienok hodné pamätania. Niečo takéto si dokáže divák plne vychutnať, len keď už má niečo odžité, má rodinu a deti, len vtedy pochopí tú jednoduchú krásu slov a pocity hlavnej hrdinky - Rodine a deťom som venovala celý svoj život, Robertovi chcem venovať to čo mi ostalo. Výrok, ktorý hovorí za všetko. Skrátka geniálne.(30.11.2015)

  • Shaqualyck
    ****

    Koukám, že Eastwood dovede být i setsakra přesvědčivý romantik a Meryl po Sophiině volbě znovu předvedla, jak se hraje dilema. Její postava je vesměs šťastná, jen vede život připomínající nalajnovanou dálnici. Jednoho dne jí však osud přihraje do cesty charismatického solitéra ztělesňujícího pomyslnou odbočku, šanci, únik, změnu. A vdaná matka dvou dětí váhá, přemýšlí, trápí se. Její nerozhodnost je soubojem přirozeného sobectví a odpovědnosti. Na jednu stranu ctí závazky vůči vlastní rodině, na tu druhou touží okusit novou lepší budoucnost, aniž by pořádně tušila, jaká vlastně bude. Takže co teď? Spálit za sebou všechny Madisonské mosty a vyslyšet volání divočiny, anebo se spokojit s vrabcem v hrsti a plakat při vzpomínkách na nevyužitou příležitost? Silný, nenuceně vyprávěný film o spřízněných duších, kterým (ne)bylo dopřáno. Snad jen to závěrečné rozprašování popela je už přes čáru. I tak, něco podobného jsem od Clinta nečekal. 4 a ½*(2.7.2014)

  • sportovec
    *****

    Přesvědčení, že každý z nás má svůj protějšek v tom druhém pohlaví, je vírou, která není bez opodstatnění. Těch, kteří je naplní, není mnoho. A ne vždy potkáváme tento životní vrchol v situaci, která by umožňovala jeho plné a bezvýhradné přijetí. Velké téma je současně neméně velkým svodem k plačtivému sentimentálnímu pohledu, který odpuzuje svou kašírovaností a schematickou nepřirozeností. Příběh MADISONSKÝCH MOSTŮ je příběhem ne nezvládnutí, ale opanování a oslavy tohoto citového vyvření, bez nějž každý lidský život zůstává pustý a prázdný jako neobydlený neudržovaný dům. Zdánlivě bezvýznamné setkání ženy, jež je v letech, kdy by měla mít rozum, s mužem, který přesvědčuje sebe sama v názoru, že únik do tvůrčího života je rovnocennou náhradou lidské plnosti, vrcholí v citové i fyzické smršti čtyř - zdaleka ne celých - dnů. V smršti, která sama o sobě je svou intenzitou životem samým. Okolí erupce je při tom všem vším možným, jen ne pouští a úhorem. Postrádá mnohé, lidská malost a vyprahlost však do tohoto výčtu pomyslných errat v žádném případě nenáleží. Vážit a přemýšlet i domýšlet neznamená kapitulovat, byť by to mělo znamenat i vlastní doživotní srdcebol. Sloučit odpovědnost a cit se svědomím a myslet přitom nejen na sebe je zrcadlem, které film nastavuje naší sebestředné současnosti. To, že se režiséru Eastwoodovi podařilo tuto štafetu hlubokého humanismu, lásky a pokory přenést i do další generace, vyvolat v ní byť i jen na okamžik potřebu vlastní katarze a sebeprozření i vůle změnit svůj dosavadní život, to není pokleslá reality show, ale vrchol každého slušného lidského života. Je to ten život sám. MADISONSKÉ MOSTY tak činí překvapivě sporou, ve skutečnosti však nezapomenutelnou niternou a působivou filmovou řečí, jež hollwoodské továrně na sny propůjčuje rozměr nezávislého tvůrčího filmu.(1.3.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace