Psí dostihy

Psí dostihy dýchnou svěžím závanem amatérského filmu dělaného s kamarády doslova na koleně. I když nejde o žádné veledílo ani převratný snímek světové kinamatofragie, má svoje nesporné půvaby. To podstatné je určitě téma. Na emigranty se pohlíželo jako na ty, co už se mají líp. Vykořenění a izolaci vnímali zase ti na druhé straně hranice. Přes vážnost tématu nepostrádá snímek osobitý humor, založený spíš na situační komice.                                                                         Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií (13.10.2015)

Bolo zaujímavé sledovať osudy ľudí, ktorí sa odhodlali na tak vážny krok. Lebo keby sa niečo pokašlalo, tak by mali veľké problemy vo svojej zemi a zas odísť od rodiny a známych a vedieť, že už ich nemusíte nikdy vidieť je fakt silne téma, ale tento film ju uchopil takou vtipnou formou, ale tu mi trocha taká prekážala. Mohlo to byt brané viac vážne a film by si ma určite získal. Je to naozaj zaujímavá téma a takých filmov sa v našich končinách veľa neurodilo, ale, že by to filmu prospelo sa nedá povedať, nevyužil sľúbenú šancu. Je tu niekoľko  vtipných momentov, ale, ani jedna nie je taká, ktorá by mi vyrazila dych. Rozhodne to nie je to, čo som očakával. Slabé 3*. (17.04.2024)

Já to hodnocení pojmu podobně, jako nedávno u Trestem smrti oběšením - místy mě to nudilo a dostat jsem se do toho nikdy pořádně nedokázal, ale je to natolik propracované a pozoruhodné dílo, že bych si připadal blbě, kdybych tu čtvrtou hvězdu nedal. Ono se to sice nezdá, může se to tvářit jako další film o emigrantech, jehož jediný rozdíl je v tom, že v hlavní roli jsou emigrující Češi, ale na rozdíl od podobných emigrantských filmů to celé téma podává přirozeně, nestranně, bez přehnané ublíženosti, bez agitování a tím pádem je jeho výsledný dojem silnější. Jen je třeba tomu odpustit slabé herecké výkony i chudší filmařskou stránku, která sice brání vytvoření silnější atmosféry, ale zase se dá chápat, jelikož to viditelně vzniklo krapet na koleně. Za mě ale Šafařík odvedl dobrou práci, jelikož přesně věděl, o co mu jde a dokázal to tak i podat, s uvěřitelnými postavami, která každá má své klady i zápory. Včetně Reka. Celé je to o tom, že emigranty nikde nikdo moc nechce a nebere a ti se s tím pak musí smiřovat a nějak v tom žít, protože vrátit se zpátky není možné. A to platí i v mnoha jiných případech, jen tady je to výrazné méně ublíženecké než jinde. Slabé 4* (18.11.2023)

Jakpak se asi žilo emigrantům z Československa po vytoužené cestě za hranice? Nad tímto tématem jsem se nějak nikdy pořádně nezamýšlel nejen já, ale ani domácí film. Přitom je zajímavé a tento snímek točeny přímo českým emigrantem se o něj pokouší. Filmařské zpracování je bohužel docela amatérské , ale možná bych i souhlasil s názory, že se to  sem hodí. Asi film nemá šanci nalákat  tolik diváků, ne vždy se mi to dobře sledovalo, ale zase to dává možná ještě větší pocit  lehké autentičnosti a právě zkušenosti.  Zajímavá je závěrečná epizodka s návštěvou přátel z Československa, kteří obdivuji obchod s oblečením. Na (opravdu) jedno zhlédnutí pro zajímavost dobrá rarita,  viděna ve velmi  souvislosti s dnešním výročím 17.listopadu díky Virtuálnímu retru kina Willyho Kufalta. (17.11.2023)

Pokud to měla být komedie (jakože asi ano, viz povaha Rekových maleb a Lapákova byznysu), tak to zastaralo, dnešním (i českým) komediím to konkurovat nemůže. Pokud to mělo být drama o útrapách emigrantů, tak by mně beztak nedalo tolik práce, abych našel desítky lepších (údernějších, nesmlouvavějších, přesnějších) snímků - ano, uznávám, českých zřejmě ne, nevím, proč se tomuto tématu čeští filmaři brání, proč ho nevytěžují? Jinými slovy, sám o sobě u mne film neobstál, na druhé straně bylo užitečné udělat si obrázek o (existenci a možné podobě) české emigrantské kinematografii. Poučení: pro nonkonformní umělce/umění může být diktát trhu stejně smrtící jako diktát státu/státostrany. Malé bezvýznamné plus za Lanďákovo živelné herectví, naopak výkon Josefa Charváta mně přišel slabý - příliš si libující v melancholických polohách, v tváření se jako hromádka neštěstí, evokující poraženectví (což jde IMHO proti duchu postavy: která umí vzít osud do svých rukou, tj. zdárně překročí státní hranici, usadí se ve Švýcarsku, v zemi, po které toužil, najde si tam přítelkyní, s níž mu to relativně klape, a může se věnovat tomu, čemu se od začátku věnovat chtěl a čemu by se doma věnovat nemohl; že to nenese? co čekal, když to šel studovat? :D; samozřejmě se nabízí, že stesk po domově byl tak silný, že zakryl i jeho "životní výhry", ale tomu moc nevěřím, proč by se pak stejně jako jeho ex a studijní kolega nevrátil?, naturel - něco obětovat ve jménu vytyčeného životního cíle - na to jistě měl!). Díky za tip Willymu Kufaltovi! 55 % (15.11.2023)