Rent: Filmed Live on Broadway
Režie:
Michael John WarrenVOD (2)
Obsahy(2)
Rent je rocková opera autora Jonathana Larsona (hudba, scénář, texty) inspirovaná operou La bohéme od Giacoma Pucciniho. Vypráví o skupině mladých umělců New Yorku snažících se tvořit a přežít s břemenem AIDS.
Muzikál Rent vyhrál vedle dalších ocenění cenu Tony za nejlepší muzikál a Pulitzerovu cenu. Stal se jedním z prvních broadwayských představení, které představuje homosexuální a bisexuální postavy. Obsazení navíc bylo neobvykle etnicky rozličné. Rent vzal kontroverzní témata do tradičního a konzervativního prostředí divadel a pomohl zvýšit popularitu divadelních muzikálů mezi mladými generacemi.
Muzikál byl poprvé předveden v roce 1994 v New York Theatre Workshop. Premiéra se konala 26. února 1996 v divadle v New Yorku (pár dnů před premiérou v pětatřiceti letech nečekaně zemřel autor hudby Jonathan Larson (akutní výduť srdeční aorty). 29. dubna 1996 se Rent přestěhoval do broadwayského Nederlander Theatre. Postupně se zařadil mezi úspěšné muzikály na Broadway s příznivými kritikami a diváckou atraktivitou. S více než 4300 představeními se stal sedmým nejdéle běžícím divadelním představením na Broadwayi. Po dvanácti letech existence se vedení rozhodlo Rent uzavřít. Poslední představení se konalo 7. září 2008.
V roce 2005 bylo uvedeno filmové zpracování tohoto muzikálu. Dějová linie byla mírně upravena a některé písně byly změněny do mluvených dialogů. V hlavních rolích se představila většina členů původního divadelního obsazení. Nabídku nepřijaly pouze Daphne Rubin-Vega (původní představitelka Mimi), která byla v té době v pokročilé fázi těhotenství, a Fredi Walker (původní představitelka Joanne), která se považovala za příliš starou pro svou roli. Jejich místa ve filmu nahradily Rosario Dawson jako Mimi a Tracie Thoms jako Joanne.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
„Vždy sa nájde nejaké dievča v latexe.“ Bola nedeľa večer a ja som sa chystal po 20. raz pozerať POSLEDNÉHO MOHYKÁNA. Po štvrťhodine samozrejme prišla reklama, tak som znudene prepínal. A zasekol som sa na ČT 2. Pozerám, krčím obočie a zmätene špúlim pery. Čo to je? Nejaký záznam divadelnej hry s americkými hercami v pôvodnom znení s českými titulkami? Za minútu som si už na Sokolie oko nespomenul. Skúmam teletext. Pullitzerom (!) ocenený americký rockový muzikál na motívy opery „La bohème“ Giocoma Pucciniho, prenesený do New Yorku 20. storočia. Miestna pouličná bohéma žije, miluje, pochybuje, umiera na AIDS, na drogy, na lásku. Niektorí prežijú, ale s traumou z toho, že ich priatelia už nie sú s nimi. Režiséri, učitelia, speváci, ale aj prostitútky a transvestiti z ulice. Každý z nich niekoho miluje, všetci sa navzájom zraňujú, nič nové pod slnkom, ibaže hovorené slovo nahradené spevom. Úchvatne predneseným, sústredene zahraným, nikto nevypadáva z úlohy a to sa ide so spevom naplno po celých 165 (!) minút. Vôbec by som sa nečudoval, ak by sa niektorý z hercov zosypal a museli ho hospitalizovať. Obrovské nasadenie a nesmierne náročné texty musel ešte umocniť fakt, že po 12. rokoch repríz (odohralo sa viac, ako 4000 predstavení) sa jednalo o posledné vystúpenie. Takže keď na konci všetci spustia „525 tisíc minút“, je to o to silnejšie, že už to nie sú len postavy, už to nie je len príbeh. Už sú to skutoční ľudia. A rozprávajú o tých, ktorí žili a umierali (Jonathan Larson sa pri písaní inšpiroval priateľmi, ktorí mu zomreli a potom sám zomrel, deň pred premiérou). Zažívajú trápenia, zisťujú, kto je človek, ktorého milujú a musia sa rozhodnúť, či ho budú milovať aj naďalej. Bisexuáli, heterosexuáli, homosexuáli, transsexuáli, akoby záležalo. Tajil sa mi dych, neveriacky som pozoroval diabolských hercov (najviac ma šokovala Idi Menzel ako Maureen, veci ako „Cyberland“ by 99% hercov nikde na svete nevedelo TAKTO urobiť). Keď na konci zo zákulisia vyšiel Angel, skoro som stál pred televízorom s rukou na srdci ako pri hymne. Počas pozerania som si spomenul na všetky tie príšerné divadelné hry a pseudomuzikály, na ktoré nás nútili chodiť zo školy. P.S. Columbusova filmová verzia bola príšerná a zaslúžene prepadla. ()
Totální dokonalost, kterou bych bez ČSFD v tv určitě prošvihla, protože na televizi vůbec nekoukám, ale když jsem viděla tři dny nazpět právě zde, že bude na ČT2 záznam vystoupení, podle kterého vznikl můj milovaný film, musela jsem navštívit maminku, která na rozdíl ode mě televizi vlastní, sedla jsem si před obrazovku plná očekávání z třídenního těšení se a přepla na ČT2, které tímto děkuji za nejkrásnější dárek k Vánocům. Smála jsem se, pobrečela si, skoro po každém hudebním čísle tleskala jak o život. Prostě dokonalost a nemůžu se dočkat, až si jí pustím znovu. Film u mě nijak neklesl, protože má prostě taky mnoho typicky filmových kladů s Rosario Dawson v čele, ale naopak se mi k němu přiřadil bratříček, kterého obdivuji stejně tak, už proto jak famózně v něm všichni zúčastnění dokázali můj milovaný příběh odehrát, ale především odzpívat na jedinné scéně... Naprostá pecka, pro kterou je i maximální počet hvězdiček slabým vyjádřením kvality! ()
Jenom si na to vzpomenu a jde mi mráz po zádech. To není nadsazené. Tleskat divadelnímu představení v obýváku? To se mi stalo poprvé. Začalo to, říkala jsem si, půjdu si nalít panáka. Nešlo to, nemohla jsem se odtrhnout. "Opakem války není mír - je to tvorba" Tohle mě nikdy nenapadlo a přitom je to čistá pravda. ()
Neviem či sa toto dá úplne kóšér klasifikovať ako film film (v pravom zmysle...) Ale keďže je to tu, dá sa to hodnotiť a ja sa k tomu vraciam takmer denne, mám s ním dokonca iné plány - švihnúť ho do mojej top 10 "filmov" vôbec. Broadway zrejme často ožíva pri rôznych predstaveniach (najmä pri tých všeobecnejších ako cats, moulin, sweeney,...), ale čo sa udialo v tento deň, v túto hodinu, na tomto predstavení... Na niečo tak živelné, úprimné, naivné, hravé, trpké a hlavne prirodzene ľudské nemôže byť zvyknutý! Vytvoriť niečo ako sú bohémovia a môžem kľudne umrieť s vedomím, že už nič lepšieho sa nepodarí. Bohužial som iba neschopný kritik, tak len odovzdane padám na kolená a ĎAKUJEM!!! Aj za upozornenie, že človek má nárok na ONE SONG GLORY (nanajvýš), pretože život si denne pýta svoj RENT...a samozrejme NO DAY BUT TODAY! Vďaka bohémom, ktorí si viac sťažujú ako utešujú je paradoxne svet krajší. V mojom momentálnom hypnotickom rozpoložení pozerám na filmy, smutné, ktoré hrajú na cit v tom ťažko inteligentnom ponímaní s ťažkým pohŕdaním. Ťažkým... ()
Galerie (10)
Photo © Casey Stouffer
Související novinky
Lin-Manuel Miranda chystá režijní debut
Lin-Manuel Miranda si v Hollywoodu za posledních pár let vydobyl slušné renomé. Po veleúspěšném muzikálu Hamilton, hudbě k disneyovské Vaianě a vedlejší roli v letošním návratu Mary Poppins se tak… (více)
Joanne, which way to the stage? aneb Moo with me. 1) Seděl jsem, ani jsem nedutal, a po tváři mi stékaly slzy - několikrát během prvního i druhého zhlédnutí tohoto pozoruhodného představení._____ 2) Autor hudby a libreta, 36letý heterosexuální Jonathan Larson, zemřel v předvečer premiéry na akutní výduť srdeční aorty jako důsledek lékaři nerozpoznaného Marfanova syndromu (tedy ne na AIDS). Tehdy bydlel v nevytápěném loftu v pátém patře na rohu Greenwich Street a Spring Street na Manhattanu. Každé vánoce pořádal večírek pro své přátele a kolegy, kam každý něco přinesl. Po večeři se obvykle konalo hudební a herecké představení. With this work I celebrate my friends and the many others who continue to fulfill their dreams and to live their lives in the shadow of AIDS. In these dangerous times, where it seems the world is ripping apart at the seams, we can all learn how to survive from those who stare death squarely in the face every day, and we should reach out to each other and bond as a community, rather than hide from the terrors of life at the end of the millennium._____ 3) Hlavní osoby: Autobiografický vyprávěč Mark, experimentální filmař, žije ve squatu spolu s Larsonovým druhým alter egem - Rogerem, bývalým feťákem a rockovým kytaristou s AIDS. Markova dívka umělkyně Maureen ho opustí kvůli Joanne, právničce z Harvardu, která jí poté dělá divadelní agentku. Rogerova bývalá láska April se zabila kvůli AIDS. Tanečnice Mimi, závislá na heroinu a nemocná (AIDS), se snaží o vztah k Rogerem. Benjamin, Markův a Rogerův bývalý spolubydlící, nyní domácí, upřednostňuje peníze. Tom Collins, černoch, gay, učitel filosofie, bývalý spolubydlící Marka a Rogera, je přepaden na ulici. Pomůže mu transvestita a bubeník Angel. Oba jsou HIV pozitivní a zamilují se do sebe. Angel, typická drag queen, spiritus agens celé show, je hlasem rozumu a svědomí. AZT break._____ 4) S pobavením jsem přečetl komenty desítek nespokojených (!) diváků na IMDB, kteří poté, co zhlédli představení desetkrát nebo dvacetkrát, vyjadřují nespokojenost nad přeobsazením rolí (z původního ansámblu po 12 letech zůstali snad jenom dva herci) a kriticky se vyjadřují k dílčím aspektům nastudování. Mj. jsem se tak dozvěděl, že filmový záznam je sestaven ze tří představení, přičemž jen malá část ze zmiňovaného posledního ze 7. září 2008._____ 5) Otázka pro pozorné posluchače: V jaké souvislosti se ve hře objevuje jméno Václava Havla?_____ 6) Five-hundred twenty-five thousand six hundred minutes, five-hundred twenty-five thousand moments so dear, five-hundred twenty-five thousand six hundred minutes, how do you measure, measure a year?_____ 7) Profesionalita všech zúčastněných profesí je nesporná - performeři výborně zpívají, hrají i tancují, špičková je scéna, hudba, režie. Přesto mám některé výhrady. Představitelé Rogera (38letý Will Chase) a Marka (obrýlený Adam Kantor) přes svůj poctivý výkon mi připadají poněkud bez charismatu. Z čtveřice hlavních mužských postav mi ani jedna nepřišla eroticky přitažlivá. V první polovině představení jsem pociťoval občasné záchvěvy nudy. Když k tomu připočtu, že divadelní muzikál (či opera) není můj oblíbený žánr, nemohu dát více než čtyři hvězdičky. () (méně) (více)