Cesta draka

LET HIM KNOW. IF I EVER SEE HIM HERE AGAIN. HE WON'T LEAVE ALIVE!! Tang Lung, nejlepší kluk v okolí doletí do Říma, aby se podíval ke svým známým, ale slečna Chen Ching Hua, která ho vyzvedá na letišti si o něm myslí, že je to jen ubohý vesnický balík. Čas jí ukáže, jak hluboce se mýlila. Bruce Lee si to ve svém režisérském debutu neskutečně řeže a dává všem jasně najevo, že je světelné roky před všemi ostatními filmy, tohoto žánru. Jeho gesta rukou, úšklebky a posmrkování. Ten kluk nemusí říkat nic a získá si celé plátno. Navíc, když se rozzlobí, tak lítají třísky. Čest tvojí památce, sifu Lee. (29.10.2008)

Citový výlev strýčka Wanga při překvapujícím zvratu před finální bitkou, nevypočitatelný mafiánský boss, který nectí žádná pravidla, bezejmenní gangsteři ala Village People, ultradrsné hlášky v bizarní míchanici angličtiny a kantonštiny, opičí skřeky megarychlého borce Bruce Lee a komplexně chlupatý Chuck Norris, který by si mohl nárokovat roli Beasta z X-Menů. A co takhle scéna, kdy Chuck vystupuje z letadla?! Bránice nestíhá... (10.01.2008)

"Cesta draka" je legendární film. Možná ani ne tak proto, že v něm hraje Bruce Lee, ale hlavně pak proto, že se zde objeví i Chuck Norris. Hraje zde ještě bez svých specifických vousů, ale co je mnohem zásadnější, to je skutečnost, že Bruce a Chuck si to zde rozdají ve finálním souboji, ale není to Chuck, kdo vyhrává, naopak. Je to Bruce Lee, kdo vychází ze souboje jako vítěz a Chuck je tím, kdo v souboji umírá. Je to asi jediný film, kde se tohle stane. Něco jako Steven Seagal a jeho smrt v "Boeing 747 v ohrožení". Ale abych jen nevyzdvihoval přítomnost Chucka, musím říct, že Bruce opět ukázal, co v něm všechno je a prodal své zkušenosti nabité u filmu, ale i svou filosofickou a bojovou cestou. Má neskutečně tvarovaný hrudník. Když ho uvidíte, jak se rozcvičuje a protahuje, řeknete si, že opravdu dokázal lámat skály. Každý jeho souboj stojí za to, stejně jako jeho komické, mnohdy až groteskní výstupy. Vážně ho je škoda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/05/kung-fu-dewey-cox-zkrocena-hora-12-opic.html (18.02.2013)

"Cesta draka" představuje moje první setkání s Brucem Lee. Uskutečnilo se v polovině ledna roku 2008 - bylo trochu jiné, než jsem čekala, ale naprosto zásadní. Osvobozující, nádherně přímočaré a bezelstné … neopakovatelné. Bruce Lee zkrátka dokázal s obdivuhodným nadhledem natočit film čistě podle svého - a nebál se vzít na sebe i komediální stránku příběhu. Netřeba zdůrazňovat, že v akčních scénách, které nebyly trapně zrychlované ani jinak upravované, zůstává dodnes nepřekonaný. P.S.: Každopádně je na pováženou, že s TAKOVOU legendou jsem se seznámila s TAKOVÝM ostudným, dalo by se říct až neomluvitelným zpožděním - víceméně díky trochu zidealizovanému americkému životopisnému snímku "Dračí život Bruce Lee" (1993), který ve mně probudil značnou zvědavost. Ale lepší pozdě než nikdy. P.S.: Jsou snímky, kterým jednoduchost a odzbrojující naivita dodávají jedinečnou atmosféru, která často bývá zrcadlem určité doby - bez které by se NIKDY nestaly tím, čím jsou. Mám ráda "Cestu draka" - jakoby měla dar mezi řádky vyprávět, kdo vlastně byl Bruce Lee ... (04.10.2012)

Jako malý chlapec bych po takovém filmu nebyl 14 dní k zastavení. Ze dvou topůrek bych si nadělal nunčáky; z kusu plechu nastříhal hvězdice a na každého bych házel svojsky vyzývavý pohled... a dnes? Dnes bohužel sedím u compu a píši tento nemile nemilý komentář. Uznávám, že to Bruce Lee s kung-fu uměl; že byl a dodnes je Legendou, Pojmem. Ale jeho fušování do režisérského řemesla mi připadá imho tristní; přinejmenším v tomto filmu. Opomenu duchaprostou zápletku - divák to v tomto žánru vcelku snadno odpustí. Nenapadá mně však nic, co by bylo na tomto filmu filmařsky v pohodě. Předně: šíleně mně znervózňovala především kamera. Tak takhle jsem kameru ještě "ujíždět" neviděl. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli při natáčení za tou kamerou vůbec někdo stojí. A pokud ano, jestli kameraman netrpí nějakou specifickou chorobou ztráty perpektivy, zacíleni nebo tak podobně. Pokud bylo nezabírání nebo jen okrajové zabírání "hlavního bodu děje" záměrem nebo pokusem o novou filmařskou techniku, tak s odstupem více než čtvrt století můžeme směle říct, že se tato technika neosvědčila. ;o) Herecké výkony? Jsem vcelku zvyklý na onu jakousi východoasijskou "teatrálnost" ve filmech... toto však bylo i na mně příliš velké sousto. Teatrálnost se mi vytratila a zbylo čiropouhé přehrávání. Shrnuto a podtrženo: S odstupem let jsem si myslel, že si u tohoto filmy nostalgicky zavzpomínám na mé dětské opojení z kung-fu filmů... dostavilo se bohužel jen zklamání a rozčarování. (25.04.2005)