Lůno

Chlad, hluboko zasetá, tichá bolest a rozcestí slepých uliček. Statické záběry, volené přepečlivě a s decentními filtry, jsou mrazivě překrásné a budují podstatnou část atmosféry snímku, který pokorně plyne na minimalistické notě. Dialogy smrdí artovou strojeností a film sráží daleko za jinak výjimečný zážitek. Slov je poskrovnu, zazní jen v okamžik křehký a důsledně vybraný, jejich podoba ale nenaplňuje očekávání skromné, až banálně lidsky čiré tragičnosti. ____ Absurdita provází zvrácenost a krásu v mnohých odstínech šedi, kde lidský život plyne na pozadí místa, které čas mění jen pozvolna. Sestává z minulosti, žije v přítomnosti a hledí vstříc postupně stravované anonymní a technikou odosobněné budoucnosti. Lidstvo spěchá vpřed. Běží o život ve jménu pokroku a svých výtvorů. Nějak při tom ale zapomíná, že cesta za uzdravením nemocné duše vede jinudy a je mnohem důležitější. Na co nám bude zrak když hledíme jen před sebe a zapomínáme hledět do sebe. Když stále více přestáváme intuitivně rozumět sami sobě. ____ Hlavní motiv citového paradoxu s nádechem perverze zdaleka nevnímám jako to, na co by se měl divák soustředit v rovině analýzy sexuální. Jde hlavně o kontext možností, které nám blízká budoucnost nabízí, doby, na pomezí cesty ke ztrátě duše, a dilemat, jejichž řešení naše zakrnělé nitro nezvládá ani přes úžasnou tvořivost vnější. Někdy jen neexistuje správné rozhodnutí a to zvolené prodlouží agonii prokvetlou střípky smutného štěstí a prázdné úlevy. Bez odpuštění. Bez vnitřního klidu. Obklopeni chladem, který chvilka u ohně nezažene a často i uhasíná plameny dalších. (29.08.2011)

Evička se nám zamilovala a k tomu všemu se jí z dětské lásky vyklubala láska životní. To si alespoň děvečka myslela, dokavaď jí ten její "fešák" (Co na něm vůbec viděla?) nenatáhl bačkory. I rozhodla se Evča, že si z miláčka nechá naklonovat DNA a porodí si ho pro potěchu znovu. A ano, ta potěcha je tam opravdu na prvním místě, páč po k uzoufání nudné počáteční půlhodince je film už opravdu jenom o tom, jak se Evča snaží potlačit svou touhu synáčka přefiknout, na jeho věk nehledě. Na incest už je děvenka holt zvyklá ze Snílků, já si ale říkám, nebylo lepší, když toužila přefiknout nějakou tu školačku (Cracks), nebo osedmičkovaného hitmana (Casino Royale)? (05.04.2012)

Velice zajímavý a kontroverzní scénář, který si myslím, budeme v brzké budoucnosti řešit i ve skutečnosti. Klonování lidí, dopad na běžný život a vypořádání se s reakcemi okolí a hlavně s vlastními city. Velmi kvalitní herecké výkony, Eva i Matt hrají na jedničku, stejně tak jejich dětští představitelé. (24.07.2011)

Skvěle hutná atmosféra, silné téma, perfektní kamera, ale Lůno dojíždím na tom, že chce líným stylem vyprávěním prodat fatálnost vztahu ústřední dvojice, ale to se mu na tak malém prostoru ani zdaleka nepodaří. Tady měl jít Fliegauf buď do extrému a natáhnou stopáž na dvě a půl hodiny, což by přežili jen nejodvážnější, nebo se zaměřit jen na jedné životní fázi a na ní celý vztah rozpitvat. Jinak samozřejmě skvělá Eva Green. (02.04.2012)

Nápad/téma za milión, ktorý ma potešil rovnako ako svojho času jeden kórejský kolega, ale tu veškerá paralela končí. Womb je europart v plnej polnej, hypnoticky pomalé tempo, stelesnený minimalizmus vizuálny aj výrazový, ale napriek tomu so silným impaktom. Fliegauf nahlas medituje a rovnaký (niekedy až zbytočne moc široký) priestor necháva aj divákovi. Analyzovať budem pri pive, snáď len že Smith (veľmi zaujimávy typ) aj bongirl Eva tu hrajú hereckú superligu. 75% (30.08.2011)