poster

Brendan a tajemství Kellsu

  • Francie

    Brendan et le secret de Kells

  • anglický

    The Secret of Kells

  • anglický

    Brendan and the Secret of Kells

    (festivalový název)

Animovaný / Dobrodružný / Fantasy / Rodinný

Belgie / Irsko / Francie, 2009, 75 min

Scénář:

Fabrice Ziolkowski

Hudba:

Bruno Coulais

Producenti:

Didier Brunner, Paul Young
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Davies182
    ****

    Nadmíru pozoruhodné v jednom specifickém směru. Tím je neuvěřitelné množství skrytých detailů v animaci, kterými režisér své dílko obdaroval. Kdysi jsem viděl dokument o slavném pixarovském snímku Život brouka, ve kterém tvůrci tvrdili: pokaždé, když se na ten film podíváte, všimnete si něčeho nového. U tohoto evropského animáku však teprve pozorný divák objeví pravý smysl předchozí věty. Hrátky se vyskytují zejména ve stínohře, nebo při "lesních" scénách. Nelze popsat, nutno vidět. Vícekrát. Možná proto - zatím - "jen" čtyři hvězdičky. Obrovské plus za příběh točící se kolem knihy; tohle docení jen určitá (v dnešní internetu a PDF době nepříliš početná) komunita lidí...(19.10.2010)

  • prkalil
    *****

    Zpráva o smrti kardinála Vlka přišla ve chvíli, kdy jsme se synovcem Bořivojem hleděli na The Secret of Kells. Animovaný film Tomma Moora je jedním z nemnoha případů, kdy církevní dějiny inspirovaly moderní dílo, které je harmonické, poetické a přitažlivé i pro děti tohoto věku, které církevní dějiny vůbec nezajímají - jako Bořivoj. Film přitom nelíčí harmonickou dobu: zlatý věk mnišského Irska se chýlí k pádu. Vikingové vtrhávají plenit a pálit. Mužové z klášterů řeší, co počít. Opat Cellach věří, že svůj Kells ochrání před Vikingy převysokou hradbou. Mnich Aidan míní, že je lépe připravit se na útěk do lesů a do nejistoty budoucích časů - a vzít do mošny to nejcennější: iluminované rukopisy, světlo moudrosti a krásy. Tak vzniká a tak je zachráněn kodex, známý jako The Book of Kells. Historické situace se nikdy neopakují doslovně; a přece dilemata a volby našich předků předobrazují dilemata a volby naše. Miloslav Vlk se na počátku devadesátých let ocitl v pozici podobné i nepodobné pozici opata Cellacha. Nepodobné, protože zlatý věk se zdál začínat - církve se zbavily komunistické poroby a po svatoanežské revoluci mnozí doufali v rechristianizaci národa. A podobné, protože nadějné vyhlídky se ukázaly iluzemi. Na jedné straně se vrátily anticírkevní předsudky, na druhé se projevilo vnitřní rozštěpení církevního prostředí. Vlastně rozštípání na mnoho frakcí, od mladých a praštěných reformistických radikálů (k nimž jsem sám patříval) až po zavilé a všehoschopné ultrakonzervativní katolikály, kteří mimo jiné ovládli pražskou Katolickou teologickou fakultu. Miloslav Vlk, od roku 1991 pražský arcibiskup, měl stát nad tím vším a vše to držet pohromadě. Nebyl jako opat Cellach v tom, že nechtěl budovat převysokou hradbu. Byl jako opat Cellach v tom, že tu tíhu nesl nesnadno, tápal v nepředvídaných situacích a zápasil se střídavým úspěchem. Ve filmu se opat Cellach tělesně víc a víc ohýbá pod tou tíží. Kardinál Vlk naopak jako by se narovnal v okamžiku, kdy z něj tíže spadla - kdy odešel "do penze". Tehdy začal mluvit jednoznačně, otevřeně a kriticky. Též kriticky na adresu dnešních nenávistných vln, které se falešně odvolávají na "křesťanské hodnoty" a volají po převysokých hradbách. Hlas emeritního kardinála zněl jako hlas rozumu, střízlivosti a milosrdenství - jako hlas skutečné duchovní autority. Když jeho hlas dozněl, nebudiž zapomenuto, v čem se podobal i mnichu Aidanovi: v lásce k iluminovaným rukopisům. Šedesátá léta totiž zčásti strávil bádáním nad Jenským kodexem. Zdánlivě je to paradox: katolík, budoucí kněz a biskup, psal o knize husitské. Ale Jenský kodex je také knihou o tom, co počít v ještě jiné době rozštěpení a rozštípání. Mimochodem, což zkusit příběhem a animací rozhýbat Jenský kodex? Byla by to i svérázná pocta Miloslavu Vlkovi. Napsal Martin C. Putna ve svém fejetonu v LN 21.3.2017 - nadpis zněl Kardinálův kodex(16.3.2012)

  • Jirka_Šč
    *****

    Hodnotím maximálně, přestože to má podle názoru mého i mé dcery useknutý konec (kdyby byl závěr tak dobrý, jako zbytek filmu ...). Protože to je kouzelné, animace je úchvatná, má to krásnou hudbu, styl vyprávění je originální a celkově se jedná o velmi zajímavé (temné, avšak naději obsahující) dílko.(6.10.2013)

  • Tom_Lachtan
    *****

    Klatě, místy jsem sledoval s mrazením v zádech nevěda proč, krom toho jsem si na konci filmu uvědomil, že se po celou dobu přiblble usmívám. Tenhle film mě prostě dostal, od úchvatné animace přes příběh pro dokonale nepopsatelnou atmosféru - ať žije "alternativní" animace! Ať žije Pangur BaN A Ať žije odvaha tvůrců pustit se do něčeho takhle animačně neobvyklého, ona je totiž výtvarná stránka Tajemství Kellsu dokonale skvostná a plná skvostných detailů, které oběvuju stále nové a nové a to jsem to viděl už nejmíň desetkrát. Prodal bych ledvinu, kdyby to dopomohlo k tomu, aby tvůrci mohli stvořit další film. PS: dabing je snesitelný a dokonce i píseň Aisling (která je sama o sobě naprosto dokonalá postava, kterou platonicky miluju) tím nijak zvlášť netrpí. (15.7.2012)

  • Galadriel
    *****

    Audiovizuální perla hrající si s ornamenty, barvami, netradiční animací, nádhernou irskou hudbou a vyprávějící příběh z bohužel jinak zoufale málo filmaři využívané irské mytologie. Jeden z nejoriginálnějších animovaných filmů poslední doby, který by si žádný milovník animovaného filmu, Irska a poetiky neměl v žádném případě nechat ujít.(23.3.2011)

  • - Film popularizuje skutečnou uměleckohistorickou památku - "Knihu z Kellsu", která je často považována za nejcennější irský národní poklad. (M-arta)

  • - Práce na filmu začaly v roce 1999 potom, co režisér Tomm Moore se svými kamarády zhlédl filmy The Thief and the Cobbler (1993) od Richarda WilliamseLegendu o Mulan (1998) od Disneyho. Zvrárnění těchto dvou filmů inspirovalo Moora k vytvoření stylu založeného na irském umění. (dinamit_1)

  • - Film získal dvě ceny diváků. Jednu na Annecy International Animated Film Festival. Druhou na MFF v Edinburghu (Skotsko, Velká Británie). (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace