Zločin à la Neapol

Vlastně jediné, co mě zaujalo, tak to, jak dobře hraje Mastroianni svého méněcenného kripla, který ale není blbý, ba právě naopak. Jen nechápe, co se to kolem něho najednou děje. Tam se na tom kontrastu dalo docela hodně vytřískat, jenže mi humor zde přijde moc umírněný - chtělo to buď pořádnou crazy parodii, nebo naopak vážněji laděný příběh se sem tam humornými prvky, které by jej odlehčovaly - a děj velmi, velmi rozvláčný a ty dvě hodiny si to prostě pozornost neudrží. Přitom pár scén je tam povedených, na Ornellu se dobře dívá, ačkoliv ukáže jen nohy (ne, tentokrát se nesvlékne), ale je to žel málo. Stejně jako hlavní postava není pořádně využita ani postava komisaře (Pozzetto) a vlastně ani dirigenta. Zůstalo to podle mne viset někde v půlce u všech atributů a dorazila to délka filmu. (22.02.2024)

Je vždycky příjemné, znenadání objevit nějaký dosud neviděný film s Marcello Mastroiannim; naposledy to byly dva pětihvězdové filmy, už ze závěru jeho herecké kariery: Přerušený krok čápa a Včelař. A ta kariera je skutečně famózní. Mnohokrát jsem se divil, proč ho "draftovali" do role, v níž přece nemůže obstát. Ale obstál vždycky - pokud mu to nezkazil jinojazyčný dabing, jako zde. Tolik proměn neprodělal dosud snad žádný člověk/herec. Někde a někdy by stálo za to se zamyslet, proč nás herci typu Jeana Marais, Yves Montanda nebo právě Marcella Mastroianniho tak berou. Určitě je do toho nějak zapleteno lacanovské stádium zrcadla, co ale skutečně odráží? (11.11.2017)

Připadal jsem si jako Neruda při Cimrmanově Němém Bobši.Scénarista asi každý den jako rozcvičku před psaním šňupal z toho medailonku s koksem, co si s ním ve filmu Zeudi Araya sladí sexuální život. Marcello nasadil submisivní kukuč, ale ani ten nezastře, že nemá co hrát, protože ho Corbucci nutí do polohy italského Luďka Soboty. Holt pohádky o tom, jak outsider ke štěstí přišel, se točí všude. (09.08.2009)

Kdysi už viděný film, který jsem si nyní připoměl a který mi udělal radost. Velmi solidní kriminální komedie plná černého humoru, ironické nadsázky a slušných dialogů. Navíc je velmi dobře obsazená, Marcello Mastroianni je výborný charakterní herec s charismatem a Ornella Muti v 70. letech na plátně zářila díky svému půvabu. Není to až tak skvělá herečka, ale v jejím případě stačí ve filmu prostě jen být a mužská část publika jihne. Pokud jde o klasickou krásu, asi bych dal přednost Catherine Deneuve, ale pokud jde o smyslnost, ty hluboké oči Ornelly Muti spolehlivě vítězí. Film má funkční scénář a dobře napsané postavy. Funguje jednak jako detektivka, jednak jako veselohra a má i zajímavou pointu. Celkový dojem: 75 %. (13.05.2009)

Ze začátku mi to přišlo poněkud prostoduché, ale postupně si mě to získalo. Jednak je to vážně strašná sranda a jednak to má výtečné obsazení - Mastroianni výborný jako vždy a Ornella Muti - zde ve svých oslnivých 23 letech - mě naprosto uchvátila a okouzlila. Svého času to skutečně byla neobyčejná krásná žena. Celkově jsem rád, že jsem to mohl vidět, i když ten scénář je skutečně jedna velká italská šílenost. (22.09.2018)