Zločin à la Neapol

Reziser Sergio Corbucci /Suda a Licha, Vamos a Matar, Companeros/ natocil vybornu detektivku, ktora opat tak trochu suvisi s Giallom /talianska detektiva, v ktorej ide o dost brutalne vrazdy, strasidelnu atmosferu a detektivku/. mastroianni /Manzelstvi po Italsku, La Notte/ sa zhostil roly vyborne, tempo od zaciatku strhne a nepusti, dialogy na urovni. maximalne som si vychutnal destrukciu izby, a nasli sa aj akcnejsie pasaze /parkovanie auta v obchode/. 80 % (02.07.2016)

Zločin a lá Neapol si vyžaduje oddýchnutého diváka, pretože Sergio Corbucci režijne zamiešal do jedného filmu naraz kriminálku so zložitou zápletkou, príbeh fyzicky postihnutého profesora mandolíny, ktorý ťahá z malérov svojho tatka, všetko prehrávajúceho v hazardných hrách, odvalenú taliansku deštrukčnú bláznivinu, milostný príbeh aj nejednoznačnú hru s policajtom, ktorý síce všade je, no tvári sa ako prísny neschopák a predsa vie oveľa viac. Vyznať sa v tejto mäteži je preto naozaj len pre oddýchnutých. No netreba skláňať hlavy, výsledok umne balansuje na lane a neskĺzava ani do jednej z uvedených polôh. Vyvážená skvelá práca a vďaka spomenutým namiešaným rôznorodým žánrom aj netradičný, no dobre pozerateľný film. (09.10.2016)

Trochu vyčpělá komedie s krimizápletkou, jejíž rozuzlení je bohužel strašně brzy jasné, protože zpracování je (vzhledem ke stáří snímku pochopitelně) prostě naivní. Film je to celkem příjemný, úsměvný, dobře obsazený, a kupodivu místy i lehce napínavý, ale přece jen ho čas dost semlel. Hudební doprovod hrozný (ústřední melodie - vlezlá a neoriginální + ta příšerná "foukačka") - škoda. (12.06.2016)

Marcello Mastroianni v pro něj trochu netypické roli jako lehce uťápnutý pouliční hráč na mandolínu Raffaele Capece dostávající se do problémů díky hráčské vášni jeho otce. Snímek funguje jako napínavá krimi a zároveň jako výborná černohumorná komedie. Parádní herecké výkony v čele s již zmiňovaným M.M., brilantně napsané a následně zahrané dialogy, skvělým způsobem vystavěná atmosféra, povedený hudební doprovod a jako třešínka na dortu uhrančivá kráska Ornella Muti. Pohodový snímek na So večer s notnou dávkou humoru, nic víc nic míň. (10.01.2010)

Je vždycky příjemné, znenadání objevit nějaký dosud neviděný film s Marcello Mastroiannim; naposledy to byly dva pětihvězdové filmy, už ze závěru jeho herecké kariery: Přerušený krok čápa a Včelař. A ta kariera je skutečně famózní. Mnohokrát jsem se divil, proč ho "draftovali" do role, v níž přece nemůže obstát. Ale obstál vždycky - pokud mu to nezkazil jinojazyčný dabing, jako zde. Tolik proměn neprodělal dosud snad žádný člověk/herec. Někde a někdy by stálo za to se zamyslet, proč nás herci typu Jeana Marais, Yves Montanda nebo právě Marcella Mastroianniho tak berou. Určitě je do toho nějak zapleteno lacanovské stádium zrcadla, co ale skutečně odráží? (11.11.2017)