Zločin à la Neapol

Vlastně jediné, co mě zaujalo, tak to, jak dobře hraje Mastroianni svého méněcenného kripla, který ale není blbý, ba právě naopak. Jen nechápe, co se to kolem něho najednou děje. Tam se na tom kontrastu dalo docela hodně vytřískat, jenže mi humor zde přijde moc umírněný - chtělo to buď pořádnou crazy parodii, nebo naopak vážněji laděný příběh se sem tam humornými prvky, které by jej odlehčovaly - a děj velmi, velmi rozvláčný a ty dvě hodiny si to prostě pozornost neudrží. Přitom pár scén je tam povedených, na Ornellu se dobře dívá, ačkoliv ukáže jen nohy (ne, tentokrát se nesvlékne), ale je to žel málo. Stejně jako hlavní postava není pořádně využita ani postava komisaře (Pozzetto) a vlastně ani dirigenta. Zůstalo to podle mne viset někde v půlce u všech atributů a dorazila to délka filmu. (22.02.2024)

Zločin a lá Neapol si vyžaduje oddýchnutého diváka, pretože Sergio Corbucci režijne zamiešal do jedného filmu naraz kriminálku so zložitou zápletkou, príbeh fyzicky postihnutého profesora mandolíny, ktorý ťahá z malérov svojho tatka, všetko prehrávajúceho v hazardných hrách, odvalenú taliansku deštrukčnú bláznivinu, milostný príbeh aj nejednoznačnú hru s policajtom, ktorý síce všade je, no tvári sa ako prísny neschopák a predsa vie oveľa viac. Vyznať sa v tejto mäteži je preto naozaj len pre oddýchnutých. No netreba skláňať hlavy, výsledok umne balansuje na lane a neskĺzava ani do jednej z uvedených polôh. Vyvážená skvelá práca a vďaka spomenutým namiešaným rôznorodým žánrom aj netradičný, no dobre pozerateľný film. (09.10.2016)

Nejsem zrovna ten, koho by mohl zklamat snímek s Mastroiannim, Muti a Pozzettem v hlavních rolích. Tohle je ale navíc opravdu skvěle "koukatelné", nejen pro příznivce italské kinematografie. Snímek s detektivní zápletkou, krásnou ženu a dobrým humorem. Zajímavé jsou vcelku nezvyklé role Pozzetta i Mastroianniho. Jelikož detektiv byl spíš bázlivý než drsňák z Neapole, mohl ho zahrát a také výborně zahrál právě Pozzetto. V roli po obrně kulhajícím hráči na mandolínu, bych dokázal vidět někoho jiného než Mastroianniho, ale zahrál také dobře. Moc se mi líbil Peppino De Filippo jako otec (Natale Capece) a dialogy, mezi ním a synem Raffaelem (M.M.) jsou povedené. Celý film příjemně ubíhá až do závěru pro někoho šťastnějšího, pro někoho méně. Vždyť šlo přeci o "cinquanta milioni di franchi svizzero". (29.09.2011)

Jestli nemá něco chybu tak určitě tenhle skvost! Už dlouho jsem se tak od duše nezasmál jako u této záležitosti ze které Itálie stříká na sto honů. Marcello Mastroianni naprosto strhne svým vtipným , energickým a velmi vkusným výkonem. Ornella nádherná , Pozzetto jako vždy skvělý. Corbucci byl prostě nadžánrový režisér který dokázal propojit nemyslitelné. Opravdu vynikající práce a pro mne velký zážitek. P.S. hudební mág Ortolani jakoby chvílemi fušoval do řemesla božským Kraftwerk. Ale to mi vůbec nevadí:-) (17.08.2009)

Trochu vyčpělá komedie s krimizápletkou, jejíž rozuzlení je bohužel strašně brzy jasné, protože zpracování je (vzhledem ke stáří snímku pochopitelně) prostě naivní. Film je to celkem příjemný, úsměvný, dobře obsazený, a kupodivu místy i lehce napínavý, ale přece jen ho čas dost semlel. Hudební doprovod hrozný (ústřední melodie - vlezlá a neoriginální + ta příšerná "foukačka") - škoda. (12.06.2016)