Sleep Dealer

Pokud ve mě tenhle film vyvolal nějaký pocit tak znechucením přetechnizovaného sveta ve kterém se příběh odehrává. Opravdu bych se moc nechtěl dožít doby kdy budete připojení na počítač a ovládat stroje přes půl planety bez jakéhokoli svědomí ze svých činů. Tím na mě tento film opravdu zapůsobil. Po technické stránce už ale na tak dobré pozici není, triky jsou jednim slovem dost špatné. Tvůrci, ale spíše kladou důraz na emoční stránku než technickou, takže je vše v nejlepším pořádku. (07.09.2009)

*SPAVÁ CHOROBA* Film, ktorý síce zožal niekoľko úspechov na filmových festivaloch, ale ktorý akosi neponúka to, čo sa od neho očakáva. Zobrazuje svet blízkej budúcnosti a zameriava sa na pravdepodobne najnižšiu spoločenskú vrstvu, a to nájomných robotníkov, ktorí vykonávajú svoju prácu bez toho, aby museli opustiť svoje pracovisko. Od filmu som očakával kritiku pretechnizovaného sveta, odsúdenie nenásytných korporácií využívajúcich lacnú pracovnú silu z Mexika, poukázanie na problémy, ktoré prítomnosť implantátov, resp. vylepšovanie ľudského tela môže prinášať, zobrazenie nemožnosti žiť jednoduchý život na vidieku a nutnosti prispôsobovať sa svetu, v ktorom je technika prítomná v našom každodennom živote... očakával som čokoľvek s vyššie spomenutého a možno aj niečo iné, keďže námet je zdrojom neuveriteľných možností, akým smerom sa vydať. Lenže jediné čo film ponúka je nudné zobrazenie života vidiečana, ktorý odmietajúc múdrosti svojho otca úzko spätého s prírodou, sa rozhodne žiť v meste a pracovať ako nájomný robotník, len aby nakoniec zistil, že zmysluplné je len to, čo opustil. Film nekladie otázky (a preto ani nehľadá odpovede), neskúma, nepátra, len pomaly plynie. A pán herec Peña (predstaviteľ hlavného hrdinu Mema) už dúfam nikdy neuspeje v žiadnom castingu. Verdikt v 1 vete: Sci-fi s veľmi vetchou a nedotiahnutou víziou budúcnosti. 22.09.2010 (22.09.2010)

A jéje, další romanťárna, tentokrát zabalená do sci-fi obalu. Ten nepostrádá některé (dů)vtipné nápady, moc jich ale není a celkově je to dost nuda. A co se oné romantiky týká, tak tam mě zase urputně denervoval představitel hlavní role, který je prvoplánově nesympatický a k tomu vůbec neumí hrát. 45% (03.07.2011)

Pěkný nápad a zajímavá "vize" technicko-vykořisťovatelské budoucnosti. Alex Rivera si vystačí s málem a ve svém debutu odvedl velmi dobrou práci. Chybí tomu sice nějaká větší pointa, dobrý leit-motiv, ale jako vstup do světa kinematografie režiséra úctyhodné a pokud bude Alex pokračovat v tomhle stylu, může to dotáhnout daleko. (30.12.2009)

Sleep Dealer nabízí nepříjemnou vizi světa, v němž bohaté země (zde USA) odčerpávají z těch chudších pracovní sílu i přírodní bohatství (vodu). Žárlivě střeží své bohatství a sebemenší náznak vzdoru či jen možnosti jeho existence v okamžení zprovodí ze světa a ještě se chlubí budováním míru. "Přípojky", rozhraní mezi stroji a člověkem, umožňují, abychom větě vyřčená nejvedlejší postavou: "Konečně má Amerika, co vždycky, zaměstnance bez zaměstnanců," přiřkli hodnotu logická 1. Tak, stroje se ovládají na dálku, z mexických "továren", ta "lůza" zůstává se svými problémy pěkně doma, za neprodyšnou hranicí. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Oddramatizováním filmu dosahuje Sleep Dealer ve svých vrcholných okamžicích až hypnotického odcizení, které snad může být vlastní lidem vytrženým ze svých životů, se vzpomínkami na Truenode, webu pro sdílení zážitků, moři nezájmu, duším v pracovní době vyrvaným z těl a nacpaných do strojů, dočasně nalézajícím štěstí jen v ženské/mužské náruči. Pohledy za hranici, kde je to zdánlivě stejné, zastavený čas s dívkou, strnulé pohyby v továrně a bytí ve stroji se mi líbilo... Žel, oddramatizování je nedůsledné a zápletka spočívající v (očekáváném a proto těžko považovatelném za SPOILER) vzepření se systému poněkud neuspokojivě naivní, naštěstí zakončení akcí pojatou "neakčně", tedy vhodně odpovídajícím způsobem pro neosobní boji bezpilotních letounů "na dálkové ovládání", mi přišlo poměrně svěží. Klika, že hrdinové zvolili techniku k dosažení svých cílů, jinak bych vyznění filmu vnímal jako luddistickou oslavu předindustriální éry plné opravdovosti a štěstí. Film z tohoto záměru přesto lehce podezřívám a hodnocením strhávám především za úvodní otravné dialogy, kterými příliš papírově duní moudrost stáří či hloupost pojídačů americké popkultury. Tomuto filmu sluší mlčení. Nesluší mu předžvýkání a tím změlčení všech myšlenek tak, aby "to došlo každému". (25.10.2010)