Manželství po italsku

Pověstný film, který není hoden své pověsti. A nenadchl ani český dabing z dob zlaté dabingové éry. Předpokládám, že vlnu Marčelů Mastrojánových a Sofinek Lorenových máme zdárně za sebou. Ono to bylo elegantně zdlouhavé a nezáživné. Těch pár dobrých momentů upravilo skóre na slabší průměr. Dost rozháraný styl vyprávění vadil především. A pořád to samé, opakující se dokola, uřvané. Když už se jevilo, že režie už se poučí ze své roztříštěnosti, tak nikoliv, a přicházely další šílené výlevy, co prostě dobrý děj nedělají. Režie i tak vykazovala občasný nadhled, přičemž až moc nechávala prostor dvěma hereckým hvězdám své doby, které to z té scenáristické bídy vytáhly, jen když se unavily řvaním, teatrálními gesty a celkovými neduhy, které odmítám tolerovat. Po skončení filmu, respektive debilním závěru, jsem si kladl otázku, proč se tohle drží v červených číslech. 4/10 (20.12.2018)

Ukřičená italská komedie s morálním podtextem na mě nezapůsobila nijak oslnivě. Asi to bude tím, že se mi Sophia Loren zdá přeceňována, jak vzhledově, tak herecky. Marcelo Mastroianni je výborný herec, o tom nepochybuji a ani trochu nezpochybňuji. Asi nemám k Itálii a italskému filmu vztah, táhne mě to zkrátka do Francie a Německa. (15.12.2009)

Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. (23.09.2007)

Tak tohle je pravá Itálie. Spousta křiku, zuřivá gestikulace, hysterické scény, záchvaty vzteku, urážky, vyhrožování, pláč, třískání nádobím, rozbíjení nábytku a tak všelijak podobně. A Domenico je pravý Ital. Zazobaný, arogantní děvkař, který neumí udržet slovo ani liru a pod vzhledem Rhetta Butlera skrývá pravou identitu pohodlného, sobeckého sraba a přesvědčení, že je pánem tvorstva. Což se ukáže být mylným, protože pánem rázné prostitutky a filuty Filumeny rozhodně není, jakkoli mu ona celé roky slouží (ve dne v domácnosti, v noci v posteli) a rodí mu děti, a marně usiluje o kariérní postup – manželství. Což se jí po 22 letech konečně povede. Lstí, pochopitelně, donchuan Domenico totiž ani za tu dobu špetky charakteru nenabyl… Sice jsem se párkrát zasmála, ale z mého pohledu je italské manželství spíš drama než komedie. Asi že holt nejsem chlap. (30.12.2015)

Značná část starých filmů během času ztrácí napětí a aktuálnost. To se ale netýká tohoto snímku. Usedla jsem do křesla, že se z nostalgie znovu po letech na kousek kouknu a už jsem neodešla. U obrazovky mě udržel jak známý příběh, tak hlavně brilantní výkony herecké dvojice Lorenová – Mastroiani, kterým díky bohu ani dabing neuškodil. Má to velmi dobrou dobovou atmosféru i výpravu, skvělé dialogy a jednoduchý příběh, který zabrnká na city. (30.09.2014)