Manželství po italsku

Přiznám se, že francouzskou a italskou kinematografii až na vyjímky nemusím a asi proto jsem tento film dosud neviděla. Tento víkend mi ale padl do oka a do žehlení a docela mě vzal. Musela jsem všeho nechat a soustředěně koukat. Je to originálně napsané a vůbec si nevybavím, kdy bych viděla "milostný" příběh dvou lidí takto pro mě nepředvídatelně napsaný. Příjemná změna oproti těm na chlup stejným limonádám, co se dnes vaří. Zde sice vidíme happy end, ale to takový decentní a vlastně ne úplně sladký, pro mě s otazníkem. Ten fór s dětmi je geniální!!!! A Loren s Mastroianním válí. Ta láska, sobectví, nenávist, to je tak skvěle zahrané a uvěřitelné. Paráda, brzy si to zopakuji. (04.12.2017)

Manželství po italsku. O muži a ženě, kteří se po více času, v němž sdíleli stůl a lože, bezostyšně zneužívali. On si z ni udělal děvečku pro všechno, ona z něj bezedný měšec. Je možné, že jedné noci, kterou si on ani nepamatuje zplodili syna. A nakonec byla malá svatba. A od té doby žili šťastně (dokonce se naučila i slzet, a že si to za tu vší skromnost zasloužila!), a pokud je smrt nerozdělila, žijí tak dosud. 75% (25.09.2016)

Film som nemal hodnotený, aj keď som ho pred mnohými rokmi už videl. Videný súčasnými očami ma už nudil a v niektorých momentoch rozčuľoval. Ak by som mu mal veriť, Marcello by si ani chôdzu kanálmi nezaslúžil. Ale ak to beriem ako chvíľami vtipnú moralitku, tak si tri hviezdičky zaslúži aj po rokoch. (15.12.2009)

Film začína akoby koncom príbehu a nasleduje zoznamovanie s minulosťou. Tá je taliansky ukričaná, spočiatku zaujímavá, neskôr už dosť presladená. Herecký koncert, ale hudba, teda scenár, sa občas zadrháva, keď ma príbeh nudí. –––– Řekl jste mi tu nejkrásnější věc na světě. Že mě chcete vzít sebou a ukázat mě všem. (21.09.2014)

Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. (23.09.2007)