Cukr, káva, limonáda

Zřejmě nejkritičtější Blierův film, na který pan režisér použil metodu dětské hry Mikádo, rozsypal barevné tyčinky s kousky příběhu a postupně se je snažil z hromady vytahovat tak, aby nezavadil o ostatní. Měla jsem celkem problém zvyknout si na tento styl vyprávění. Také mi celkem chyběl Blierův sžíravý humor. Sociálně kritické drama je to zajímavé, je vybaveno mimořádnou hudbou a skvělými hereckými výkony, ale na mě působilo malinko nekompaktně. Výborný výkon podal Olivier Martinez i obě dámy, Boyer i Grinberg. Zub času překvapivě více ohlodal Clauda Brasseura, nežli Marcella Mastroianniho. Ale na druhou stranu, dřívější lamač ženských srdcí v roli dědka nasáklého alkoholem? Dost smutný pohled. (21.05.2013)

Reziser Bertrand Blier /Buzici 1974, Preparez vos mouchoirs/ natocil nadpriemerny film o samici, ktora tuzi vydat sa, zalozit si rodinu a naplodit haranty, ale holt zivot je poriadny hajzl a jej sa to furt nedari. Herecke vykony su na urovni, dialogy velmi dobre akurat chybalo obcas vyraznejsie tempo, miestami bolo az uspavajuce. napriek tomu vsak to lepsie od zabozrutskej kinematografie : 75 % (30.07.2016)

4* v poslední době jsem si oblíbil tohoto režiséra, tak si začínám hledat jeho filmy. Tentokrát padl los na tento s hezkým názvem evokující dětskou hru, které se tato absurdní hříčka docela podobá. Bláznivý styl vyprávění je zároveň jeho plus i mínus, ale furt to spíš beru jako pozitivum, protože jsem se víceméně skvěle bavil po celou dobu. O příběhu se nedá vyprávět, ten se musí vidět ... ale opravdu doporučuji jen fajnšmekrům libujících si vyloženě na absurdním humoru. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2A /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (05.02.2017)

Bertrand Blier sype ze svého pytle (koule) nápad za nápadem. Stejně tak jako postmoderní filosofové. Pro jejich rozluštění je však stejně obtížný jak oni. Co nám svým filme předkládá? Multi-kulti-peklo nebo spásu v nerozlišeném? Je právě tohle postmoderní situace, o které mluví Jean-François Lyotard? Nahrazuje zde "pluralita malých, mezi sebou soupeřících příběhů totalitu velkého příběhu"?... Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum alias Un, deux, trois, soleil alias One two three freeze je dětská hra, při níž (jako u každé hry) je třeba dodržovat pravidla. Na "bum" se musí zastavit a kdo se pohne musí jít zpět na místo, z něhož vyšel. Nebo se pravidla nerespektují a po "bum" se jde dál nebo se udělá cokoli jiného. Nedodržování pravidel dětských her je ze společenského pohledu nebezpečnější než zabití boha... Otrocké zastrčení tohoto filmu do škatulky "Drama / Komedie" je známkou toho, že se o filmech moc nepřemýšlí. Pro označení "postmoderní" by se hodila celá řada dalších filmů především z konce minulého století (např. výborná "Synekdocha, New York" z poslední doby). (03.11.2015)

Cukor, káva, limonáda, príznačný názov pre snímku autora, ktorého diela vo mne evokujú neortodoxné chuťové kombinácie, ktorých konzumácia môže vyvolať neočakávané následky. Blier snúbi komiku s tragikou, aplikuje svoj tradičný absurdný humor na rozprávanie o nekonvenčom vyrastaní jednej rebelantskej dievčiny, osciluje medzi mladíckou hravosťou a pučiacou sexuálnou imagináciou. Problematické sú postavy príbehu, medzi ktorými som nenašiel nikoho, ku komu by som si mohol vybudovať iskierku sympatie, dominantná hlavná predstaviteľka ma neustále iritovala a neoslovovala ma ani svojimi vizuálnymi (ne)dispozíciami. Snímka, v ktorej vás najväčšmi zaujmú originálne uzdravovacie metódy korpulentnej černošky, prechádza útrobami filmového labužníka pomerne zdráhavejšie. Blier, pre ktorého tvorbu je kontroverzia signifikantná, netočí bežné príbehy, ani príbehy, ktoré by som príjimal jednoznačne kladne alebo záporne, ich nevyrovnanosť je ich leitmotívom. Tentoraz mi však v jeho svete chýbalo viacej vzájomných sympatií, prípadne aspoň prítomnosť veľkého Gérarda, no na druhú stranu musím zhodnotiť i túto skúsenosť s jeho tvorbou ako pozoruhodnú a nepredvídateľnú. (09.10.2012)