Cukr, káva, limonáda

Zatím nejhorší film v režii Bertranda Bliera, který jsem viděl. Večně ožralej fotr, jeho vážně divná dcera, její slizká matka a nýmandi se zastydlou pubertou, to vše se odehrávající v celkově divným prostředí = paskvil (a na tom začátku jak hladově srka a mlaská ten rohlík namáčenej v kakau, jak kdyby tejden nedostala najíst – hrozný) (27.02.2009)

Bertrand Blier sype ze svého pytle (koule) nápad za nápadem. Stejně tak jako postmoderní filosofové. Pro jejich rozluštění je však stejně obtížný jak oni. Co nám svým filme předkládá? Multi-kulti-peklo nebo spásu v nerozlišeném? Je právě tohle postmoderní situace, o které mluví Jean-François Lyotard? Nahrazuje zde "pluralita malých, mezi sebou soupeřících příběhů totalitu velkého příběhu"?... Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum alias Un, deux, trois, soleil alias One two three freeze je dětská hra, při níž (jako u každé hry) je třeba dodržovat pravidla. Na "bum" se musí zastavit a kdo se pohne musí jít zpět na místo, z něhož vyšel. Nebo se pravidla nerespektují a po "bum" se jde dál nebo se udělá cokoli jiného. Nedodržování pravidel dětských her je ze společenského pohledu nebezpečnější než zabití boha... Otrocké zastrčení tohoto filmu do škatulky "Drama / Komedie" je známkou toho, že se o filmech moc nepřemýšlí. Pro označení "postmoderní" by se hodila celá řada dalších filmů především z konce minulého století (např. výborná "Synekdocha, New York" z poslední doby). (03.11.2015)

Zřejmě nejkritičtější Blierův film, na který pan režisér použil metodu dětské hry Mikádo, rozsypal barevné tyčinky s kousky příběhu a postupně se je snažil z hromady vytahovat tak, aby nezavadil o ostatní. Měla jsem celkem problém zvyknout si na tento styl vyprávění. Také mi celkem chyběl Blierův sžíravý humor. Sociálně kritické drama je to zajímavé, je vybaveno mimořádnou hudbou a skvělými hereckými výkony, ale na mě působilo malinko nekompaktně. Výborný výkon podal Olivier Martinez i obě dámy, Boyer i Grinberg. Zub času překvapivě více ohlodal Clauda Brasseura, nežli Marcella Mastroianniho. Ale na druhou stranu, dřívější lamač ženských srdcí v roli dědka nasáklého alkoholem? Dost smutný pohled. (21.05.2013)

4* v poslední době jsem si oblíbil tohoto režiséra, tak si začínám hledat jeho filmy. Tentokrát padl los na tento s hezkým názvem evokující dětskou hru, které se tato absurdní hříčka docela podobá. Bláznivý styl vyprávění je zároveň jeho plus i mínus, ale furt to spíš beru jako pozitivum, protože jsem se víceméně skvěle bavil po celou dobu. O příběhu se nedá vyprávět, ten se musí vidět ... ale opravdu doporučuji jen fajnšmekrům libujících si vyloženě na absurdním humoru. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2A /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (05.02.2017)

Velmi morální film plný lásky a vtipu. Lehká ruka. Grinberg to utáhne. Skvělá Boyer. Možná o chlup méně Marcella běžícího za dveřmi anebo častější konkluze. Možná to dotáhnout dál k smrti Anouk. V horších chvílích to je jak kdyby via Jeunet. Jako sonda do možností města typu Marseille výtečné! Skoro 5* (27.10.2023)