The Stoning of Soraya M.
The Stoning of Soraya M.
The Stoning of Soraya M.
Režie:
Cyrus NowrastehKamera:
Joel RansomHudba:
John DebneyHrají:
Shohreh Aghdashloo, Mozhan Marnò, James Caviezel, Navid Negahban, Parviz Sayyad, Prasanna Puwanarajah, Noor Taher, Vachik MangassarianObsahy(1)
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)
(více)Videa (1)
Recenze (115)
"Keď muž obviní svoju manželku, ona musí dokázať svoju nevinu. Taký je zákon. Na druhej strane, ak manželka obviní manžela, musí dokázať jeho vinu." Skutočná dráma z bezútešného sveta, ktorý musí našincovi v dnešnej dobe pripadať neskutočný a totálne šialený. Ide o svet, v ktorom ešte stále vládne stredoveké zmýšľanie (Kameňovanie? To vám načisto hrabe?) a v ktorom žijú bytosti, nazývajúce sa ľuďmi, no pripomínajúce skôr stádo divých a tupých zvierat. Nesmierne odpudivým dojmom pôsobia predovšetkým muži (páni tvorstva, pre ktorých sú ženy len otrokyne), obzvlášť Sorayin manžel Ali (Navid Negahban), ktorý je ako taký prevtelený diabol, avšak dvakrát sympatickým dojmom nepôsobia ani tamojšie ženy (to však samozrejme neznamená, že človek nemusí hlavné hrdinky ľutovať). Film nesie veľmi silné posolstvo, čo vysoko oceňujem, veď takéto filmy sú potrebné ako soľ, lenže ja filmy hodnotím podľa filmárskych kvalít a z tohto hľadiska to až taká veľká sláva nie je (3 hviezdičky s prižmúreným okom). Filmu sa ešte pomerne účinne darí autenticky vykresliť dané prostredie (veľmi dobrá, príhodná hudba) a aj vyvolávať ustavičné nepríjemné napätie, na druhej strane si však nedokážem nevšímať to kostrbaté, pateticky prifarbené rozprávanie príbehu, či ochotnícke herecké prejavy. Scéna kameňovania je ale nesmierne silná a priznám sa, že ma poriadne zaskočila svojím naturalistickým a brutálnym charakterom (o to viac, že som bol vďaka stvárneniu dovtedajšieho diania už mierne otupený). "Bože, pomôž mi zabiť túto kurvu." ()
No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% ()
Zvláštní, nedávno jsem viděl De Palmův film Zredigováno, kde se mimo jiné říká, že během války v Iráku Američané beztrestně postříleli na tzv. kontrolních stanovištích přes 2000 civilistů, já vím, byla to válka, že? Zvláštní, že na Rézu Páhlavího se tu vzpomíná s takovou láskou, zvláštní, že místní duchovní byl vlastně převlečený kabát a kriminálník, zvláštní, že islámské právo bylo všem zúčastněným naprosto u prdele, zvláštní, že emocemi nabitá propaganda obalamutí i kiddo. Zvláštní to film, který hýří těmi jedině správnými odsudky a nabízí pouze jediné východisko, oddělit zrno od plev pomocí selektivně vedené války za mír, lidská práva a ropu a konečně tak přinést do této zmučené země civilizaci, rovnoprávnost a zrcátka na výměnu. Jen si říkám, co by za to děti v Africe daly. Punc skutečného příběhu dodal sílu, byť to všichni už dlouho víme, ale takhle dobře přece ukamenování ještě nikdo nezpracoval, pomalé, krvavé, bolestivé a díky zpomalovačkám až matrixovsky nádherné, zdařilá filmařina. Ono to skutečně asi bude vypadat ještě hůř, ovšem daleko rychleji a bez tolika emocí, výpovědní hodnota by byla sice vyšší, ale nikoho ze západních soudců" by smrt během několika minut s kousky mozku, roztrhanou kůží a zvratky v tak velkolepém filmu nebavila, a o to přece šlo především. Šokovat, ale hlavně korektně a s úctou a veškerým pochopením pro islám. Slunce v duši, Cyrusi Nowrastehu Goebbelsi. Dal bych odpad, ale musím přiznat, že přes veškerý svůj přirozený cynismus jsem měl na konci vlastně slzy v očích, nedokážu si totiž představit svět, v němž je tohle možné, jsem svatá prostota. ()
SPOILER!Myslíte si,že ak jeden alebo tisíc novinárov nakrúti reportáž za účelom toho,aby sa svet dozvedel pravdu o tom aké zverstvá sa páchajú v krajinách tretieho sveta,prosím vás,nebudte smiešny.Svet toto už dávno vie,i tak zatvára pred týmito zločinmi oči.Skôr za zločin sa pokladá tá skutočnosť,ktorá tomu predchádzala..V tomto konk.prípade išlo bohužiaľ o falošné obvinenie s cudzoložstva a tým pádom končí zbytočnou smrťou hl.postavy a to všetko len preto,že manžel obvinenej dostal chuť na iné ženské mäsko.Veľmi dramatický záver filmu nejedného chytí za srdce a dokonca i samotného verbala tuším zasiahol ten kameň rovno do srdca.Neľutujem ten čas,ktorý som si vyhradila pre túto snímku.Moje odporúčanie posúvam dalej... ()
Galerie (10)
Photo © Mpower Distribution
Zajímavosti (2)
- Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)
- Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
Související novinky
Interview s Ježíškem
Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (více)
Tak se nám tu pomalu rodí další z CSFD hypeů. A s těmi již zavedenými má nepřekvapivě společné znaky v podobě závažného tématu, které je zpracováno neuvěřitelně plákatově a především s kýčovitým apelem na emoce. Inu, když začnou vřít city, divák ztrácí kritičnost a lze ho utáhnout i na vařené nudli. _______________ Stoning of Soraya M. není žádné drama, nýbrž naprosto čistokrevná bulvární exploatace, což se projevuje od prvního do posledního záběru. I polorozpadlá íránská vesnička kdesi v horách je vybavena velkoformátovými plakáty Chomejního; ženy se při každé příležitosti kuklí do čádorů; hlavní záporák je fousáč s ďábelskýma očima a chraplavým hlasem, co má dva vyžrané a arogantní syny (při rodinném obědě na ně jen tak z ničeho nic vybafne, ať si pamatují, že žijí v mužském světě); Zahra - ač jinak strašná rebelka - nezapomene čerstvému vdovci rázně připomenout, že svou zemřelou manželku již podle tradic nesmí spatřit; dobrák Hashem se celou dobu tváří jako oslíček Íjáček a několikrát se ve filmu teskní po režimu šáha Pahlávího (co na tom, že to žádný dobrák nebyl, když pochleboval Strýčku Samovi, žáno...). _______________ Dvanáctiminutová (!) scéna ukamenování je opravdu vrchol toho všeho - když zrovna nesledujeme zpomalené záměry křičicí a krvácející Sorayi (to už kupodivu čádor nemá a je oděna do bílého), nabídne nám režisér zpomalené záběry hystericky plačících žen z davu a pro jistotu to ještě korunuje superkýčovitými (a samozřejmě zpomalenými) záběry, v nichž se Soraya v témže bílém oděvu prochází po rozkvetlé louce. Předposlední scéna, v níž Zahra odhazuje závoj a s úsměvem a rukama vztaženýma k nebi křičí "Celý svět se teď dozví pravdu!", však vedle té vší mizérie překvapivě pořád ještě vypadá jako hodně špatný vtip. _______________ Kde je v tomhle filmu nějaká výpovědní hodnota, to mi zůstává záhadou. Ani se mi nezdá, že by k jejímu pochopení člověk potřeboval vidět do islámu (jak tvrdí kiddo), jelikož film se zcela politicky korektně nějakému tematizování (nedejbože kritice) náboženství úspěšně vyhýbá (i kladné postavy jsou okázale zbožné a mulláh je vlastně kriminálník). Zbývá jen iritující propagandistický film (nedobré vztahy USA a Íránu jsou obecně známy, zbývá dodat, že režisér je politicky angažovaný konzervativec), který je, i navzdory plytkým pokusům o srdceryvnost, ve své druhé polovině děsivě nudný..._______________Šílená sračka._______________ P.S: Věru nevím, jak si představují "zákon" v íránských horských vesničkách, nicméně s dodržováním tradičního pojetí "Božího zákona" to aktéři filmu příliš nepřeháněli, když odsoudili k smrti ženu, která neprožívala běžný (sexuální) vztah se svým manželem a údajné cizoložství nebylo podloženo věrohodným svědectvím čtyř muslimských mužů, kteří by viděli kontakt pohlavních orgánů. Taktéž se nezdálo, že by vesničané měli obdobný zápal pro ztrestání člověka, který se dopustil zločinu, jenž šaría též považuje za jeden z nejtěžších - tedy křivého nařčení z cizoložství...____P.P.S. v reakci na Subjektivův koment: Šáfijovská právní škola, kterou reprezentuje Umdat al-Salik (což je mimochodem text ze 14. století, o němž - pokud nejste Robert Spencer - těžko můžete tvrdit, že by byl pro současné muslimy závazný), se v Íránu skutečně nepraktikuje, tam má místo škola džafárijovská... () (méně) (více)